Ohlušující Ticho

175 12 6
                                    


Na Placu byl hrobový klid. Jen koruny stromů šustily. Venku bylo sotva vidět na krok, měsíc překryly mraky. Ideální čas přesunout žrouta do Albyho stanu. Byl tam už připravený stůl, na který to svážou a prohlédnou. Ve dne to nemohli provést, aniž by si toho nikdo nevšiml. Teď šel Alby s Gallym pro žrouta a dva chlapci zůstali v příbytku. Newt nervózně klepal nohou a potil se. Minho jen koukal ze dveří a poslouchal, kdy uslyší Gallyho nebo žrouta. Težko říct, kdo dýchá hlasitěji.

Valentina měla hamaku vedle dveří, naproti dívkám. Nechtěla se otočit k nim zády a prolomila to ohlušující ticho.

,,Nechcete si sednout na postel? Já nechci být vedle těch dveří sama. Prosím,'' zašeptala žádostivě. Ozvalo se těžké vydechnutí.,,Když pak tvůj strach ustane a přestane obtěžovat moji snahu na to nemyslet. Tak jo,'' řekla Emily a slezla ze sítě, vzala deku a šťouchla polospící Sam. Všechny seděly na postely vedle sebe, deky přehozené přes nohy i záda a jen tam mlčky čekaly na ráno. Nechtěly si povídat, stačilo jim, že byly všechny u sebe. Tina se přestala tolik bát a opřela si bradu o kolena. Za několik minut slyšely šepot.

,,Co bych dal za to abych nemusel. Nechci aby měly potíže. Neměl jsem jim to říkat.",, Tos neměl. Teď to odskáčou ony.''

Dívky poslouchaly a začala je pohlcovat nervozita a strach. Co by teď daly za ticho a práci v blátě. Klidně i za bouřky. Všechno bylo lepší než dnešek.

Dveře se otevřely. Slabá baterka svítila na hamaky, které byly prázdné. Chvíli hoch myslel, že utekly, ale kam by šly. Poté si všimnul jak ho pozorují oči, všechny ho sledovaly, ale neviděly mu do obličeje, světlo bylo slabé, ale přesto oslepující.

,,Nevím kdo si, ale jestli to hned nesklopíš, tak ti tím vypálím oči, '' řekla potichu ale rázně Em. Chlapec sklonil baterku a omluvil se. Byl to Gally.

,,Co tady takhle děláte? Jaktože nespíte?" ptal se. Žádná nic neřekla.

,,To je jedno. Pojďte. Jdete s námi," ozvalo se zpoza Gallyho.

,,On je tu i Minho,'' poznamenala Sam  a slézala z postele. Všechny nazuly boty, hodili něco teplejšího přes sebe, Sam si nandala kapuci a všechny následovaly kluky. Poznaly, že jdou přes velkou část Placu, ale kam, neměly tušení. Pak se zastavili před chatkou a Gally jim řekl vážně: ,,To, co tu uvidíte, nebo co se tu stane, si necháte pro sebe. Jinak se můžete rozloučit s postelí napořád." Otevřel dveře a vešel. Dívky vešly hned za ním a Minho zavřel.

Vevnitř se svítilo, byl tam Alby s Newtem a koukaly na dívky, které se rozhlížely kolem. Zprava se ozývaly zvláštní zvuky. Emily nahlédla za roh a oči se jí otevřely dokořán. Byl tam!
Nechtěla tomu uvěřit. Měl odrhnuté triko, na břiše byla rána ze které vedly modré, tlusté žíly. Tělo mělo modřiny a bylo vybledlejší, než Newtova košile. Přes hlavu měl přehozený pytel. Zbylé dívky se taky chtěly podívat, Sam nahlédla a nevěděla jestli má zvracet, nebo být ráda, že nevidí obličej. I poslední dívka chtěla nahlédnout, jestli tam je to, co si myslí. Samantha ji ale odstrčila a řekla tenkým hlasem:
,, nedívej se Val.'' Dívka se zarazila. Polkla a nevěděla co má dělat. Ale viděla to Sam na očích. Strach, né o sebe, ale o ostatní, v tu chvíli o Val. Dívka se rozhlédla po místnosti a zpozorovala, že je všichni potichu sledují. Nikdo se neusmíval. Jen sledovali každý pohyb.

,,Nechal jsem vás přivézt, protože vím, že vy to víte,'' jak Alby probudil obavy v dívkách, tak tím probudil i něco jiného. Holky couvly a rozbušilo se jim srdce. Chrčelo to hůře než spící Chuck o polední pauze. Zmítalo se to, ještě že to bylo pevně přivázané ke stolu. A ještě že tam dívky nebyly samy.

TrioKde žijí příběhy. Začni objevovat