,, Proč jste mi to nikdo z vás neřekl sakra! Museli jste vědět že se to jednou dozvím!" Zakřičela jsem po nich.
,,O čem to mluvíš Lyn?" Zeptal se Justin.
,,Nedělej si to ještě horší! Tím že mi budeš lhát si to akorát zhoršíš!"
,,Fajn, už je to nějaká doba , co se to stalo, už je to prostě dávno." Řekl Cole.
,,Ale proč jste mi neřekli ,že tenhle prolhaný lhář byl můj kluk?! " Křikla jsem po nich. Byla jsem z toho už pěkně zoufalá, protože mi nikdo z nich neřekl to,co chci slyšet.
,,Lyn, oni chtěli, já jim řekl ,že to dělat nemají." Řekl provinile Justin.
,,Ale proč? To se za mě stydíš nebo co? Nebo mě tak nesnášíš , že mě nechceš mít nablízku, abych věděla co mezi námi v minulosti bylo?"
,,Ne, takhle to není." Řekl Jay.
,,Tak jak to sakra je?!"
,,Já ,prostě ,ehm já nevím jak to říct." Odmlčel se Justin,ale já mu skočila do řeči.
,,Víte vy co? Je konec, budu radši sama než s vámi. Justine, už nejsi můj kamarád, budeme dělat že se neznáme a bude to tak lepší. A ty Cole, zklamal si mě, byl jsi mi jako brácha, ale podrazil jsi mi nohy. S obouma končím, nechte mě prostě být. Bude to tak lepší." Dořekla jsem. Snažila jsem se být silná a také se mi to povedlo.
,,To nemůžeš Lyn!" Křikl s brekem Cole.
,,Neříkej mi Lyn, to můžou jen přátelé, pro tebe pouze Brooklyn, nebo Brook." Řekla jsem tvrdě.
,, Jdu teď pryč, než se vrátím, ani jeden z vás tu nebude, nebo volám policii. Od teď jsme si všichni cizí." Odešla jsem z pokoje pryč. Vzala jsem si v chodbě bundu a boty a vyběhla jsem ven. Tady už nebudu.
Procházela jsem se parkem už nějakou dobu a rozhodla jsem se jít domů. Vešla jsem dovnitř a všude bylo ticho. Rodiče nikde a tam ty dva taky. Došla jsem k sobě do pokoje. Na posteli ale ležel nějaký popsaný papír. Vzala jsem ho do ruky a sedla jsem si postel. Začala jsem číst.
Ach jo Lyn, tohle jsem nechtěl. Píše to za mě Cole, protože jak víš, já nemůžu. Nechtěl jsem, aby to takhle dopadlo, opravdu. Ale nechtěl jsem ti to říkat, protože jsem věděl, že by ti to ublížilo a chtěla by jsi vědět zbytek, protože tohle není všechno. Stalo se to před pár lety, to jsem ještě viděl. Miloval jsem tě víc než cokoliv na světě a troufám si říct, že u tebe to bylo to samé. Znali jsme se už od základní školy, v tu dobu jsme byli kamarádi. Vzpomínám si, že už v tu dobu jsem žárlil na Cola, protože on byl tvůj nejlepší kamarád a já jen kamarád. Na konci devátého ročníku jsem ti vyznal city a ještě v ten den jsem ti dal tvou první pusu. Den na to jsme spolu začali chodit. Víš, když jsi mi dnes začala sahat na to lýtko, nechápal jsem nejdříve proč, ale pak když jsi sáhla na tu jizvu, pochopil jsem proč. Nechápu že sis na to vzpomněla, protože je tu dost věcí co si nepamatuješ. Nicméně v tu dobu jsme oba byli šťastní, ale pak se stalo to ,co se stalo, ale to ti říkat nechci, protože je lepší ,když to nevíš a nepamatuješ si to. Takže moje malá Lý, ano, chodili jsme spolu a ano , miloval jsem tě víc, než cokoliv. Nebuď naštvaná na ostatní, všem jsem řekl ať ti nic neříkají. Všechna vina je moje, ale netahej do toho ostatní. A prosím,pamatuj si, vždycky jsi byla moje malá Lý.
XoXo Justin
Brečela jsem, ne, já se přímo brekem dusila, byla jsem zoufalá, protože mi začalo docházet, že se mnou není něco v pořádku. Lehla jsem si na postel a dopis si přitiskla k hrudi. Zavřela jsem oči a nechala slzám volný průběh. Zamyslela jsem se nad tou přezdívkou, jakou tam zmiňoval Justin ,, Malá Lý". Když v tom se to stalo znovu.
OMLOUVÁM SE, ŽE ČÁST VYŠLA AŽ TEĎ, ALE VÁŽNĚ JSEM SE SNAŽILA. VČERA MĚL NAROZENINY JUSTIN A DNES MÁ MOJE MAMKA. JUSTIN TAK RYCHLE VYROSTL A MY SE NA TO MOHLI CELOU DOBU KOUKAT. ROSTL NÁM PŘED OČIMA A MY TY ZMĚNY NEVNÍMALI. A DNES? DNES MU JE 25 LET A JEDEN DEN A ON UŽ JE MUŽ. STÁLE SI HO PAMATUJU JAKO TOHO MALÉHO KLUKA Z VIDEA, KDY BUBNOVAL NA ŽIDLI. JUSTIN PRO MĚ ZNAMENÁ OPRAVDU HODNĚ, PROTOŽE MI SVOU HUDBOU POMOHL V TĚCH NEJTĚŽŠÍCH CHVÍLÍ MÉHO ŽIVOTA. ZŮSTANE UŽ NAVŽDY V MÉM SRDCI I KDYŽ ON VYROSTL A JÁ TAKY, BUDE TO UŽ NAPOŘÁD MUŽ, KTERÝ MI UKRADL MÉ SRDCE 🖤🖤🖤

ČTEŠ
His eyes
Fanfic,,Neumíš dávat pozor ty blbče?! Tak si sundej ty sluneční brýle ! Jsi jak slepej !" Těch pár vět jsem litovala do samého konce mého života, tak moc jsem mu tím ublížila ... Pomalu si začal sundavat své sluneční brýle a já spatřila dvě oči bez jakéko...