flashback
Seděla jsem na posteli s Justinem a on mě zrovna učil hrát na kytaru. Miluju jeho dotyky a tu jeho charakteristickou vůni.
,,Tak co Lý, chápeš to už?",,Ne,promiň" Zasmála jsem se. Tak trošku jsem ho nevnímala a starala se o jeho dotyky, vůni a to, jak moc má jemné ruce.,,To nic Lý, vím že jsem víc zajímavější , než nějaká kytara." Řekl a ušklíbl se u toho. ,,Miluju tě Jay-Jayi" ,,A já miluju tebe moje malá Lý."
endflashbackBože co to bylo? Proč se mi vrací všechny ty vzpomínky? Cítím se jak blázen. Všichni v tomhle zpropadeném městě mají tajemství a já si tu přijdu jako samotná bílá lilie, čistá a nevinná.
Nevyznám se tu v nikom a už pomalu nevím komu věřit,ale momentálně musím mluvit s Justinem. Vím co jsem mu řekla,ale potřebuji s ním vážně mluvit. Stoupla jsem si z postele a seběhla ze schodů dolů. Vzala jsem si klíče od baráku a vyšla ven.
Namířila jsem si to k Justinovo domu a zazvonila. Chvíli jsem čekala, když v tom mi otevřela malá brunetka s krásnýma modrýma očima.
,, Panebože Brook! Co tu děláš, tak ráda tě vidím?! " Řekla Pattie, Justinova mamka.
,,Je doma Justin?" Zeptala jsem se.
,,Ano, je nahoře ve svém pokoji."
,,A můžu jít za ním?"
,, Samozřejmě Brook, že se vůbec ptáš. Víš kde má pokoj ne?"
,, Nevím, ještě jsem u něj nebyla."
,, Co to plácáš Brook? No to je jedno, pojď za mnou."
Šla jsem za Pattie a společně s ní vycházela schody. Když jsem byla nahoře, Pattie promluvila.
,,Jsou to ty dveře napravo z bílého dřeva."
,,Jo, děkuju Pattie."
Počkala jsem než Pattie odejde dolů a zaklepala jsem na jeho dveře.
,,Mami říkal jsem ti, že s Jazzy a Jaxonem nepůjdu ven!" Ozvalo se na druhé straně dveří. I když jsem měla náladu pod psa, musela jsem se pousmát.
,,Tady je Brook, můžu dál?"
,,Lyn? Jo jasně pojď."
Otevřela jsem dveře a pomalu vešla dovnitř. Zavřela jsem dveře a v tu chvíli jsem získala jeho plnou pozornost.
,, Proč jsi přišla?" Zeptal se mě.
Bylo to jako bych rázem zapomněla úplně na všechno, na co jsem se ho chtěla zeptat. Zaujal mě jeho pokoj. Byl nádherný a všemu tomu dominovala jeho velikánská postel v rohu místnosti u velikého proskleného okna.
,,Lyn jsi tu?"
Z myšlenek mě vyvedl až jeho melodický hlas.
,, Jo, jo, jsem tu, promiň, nějak jsem se zamyslela."
,,V pořádku. Tak tedy ještě jednou, proč jsi přišla?" Zeptal se mile.
Vůbec to nechápu, chová se jako by se nic nestalo.
,,Mám otázky a jen ty mi na ně dokážeš odpovědět nejlíp."
,,Mohl jsem to tušit, vždy jsi byla zvědavá." Pousmál se.
,,To je přesně ono, tak strašně moc mě mateš."
,, Pojď se posadit." Řekl a poklepal na místo vedle něj na posteli.
Přišla jsem k němu blíž a sedla jsem si na kraj postele.
,, Pojď blíž, já tě neukousnu." Sedla jsem si tedy blíž k němu.
Rázem mě zatáhl za ruku k němu na druhé místo postele. Zapomněla jsem dodat ,že ležel.
Lehla jsem si tedy vedle něho a koukala jsem do stropu. Zaujalo mě ale zrcadlo, které měl na stropu nad postelí. Můj zrak padl na naše spojené ruce a já se po dlouhé době upřímně usmála. Moje srdce bylo rychle a já si přišla jako v pohádce. Možná teď dělám blbost a budu toho litovat,ale propletla jsem moje a Justinovi prsty na rukouch a stiskla je.
Cítila jsem jak byl ze začátku stuhlý, ale to mě na druhou stranu těšilo. Všimla jsem si taky nemalého úsměvu na jeho rtech. Jak by mohli chutnat? Bože nad čím to přemýšlím, musím si dořešit to , pro co jsem si sem přišla.
TAK JO NOVÁ ČÁST JE TU, SNAD SE LÍBÍ ❤️ KONEČNĚ JSEM SE DOSTALA ZASE KE PSANÍ, TAK DOUFÁM ŽE TO NĚKDO JEŠTĚ ČTE.

ČTEŠ
His eyes
Fanfiction,,Neumíš dávat pozor ty blbče?! Tak si sundej ty sluneční brýle ! Jsi jak slepej !" Těch pár vět jsem litovala do samého konce mého života, tak moc jsem mu tím ublížila ... Pomalu si začal sundavat své sluneční brýle a já spatřila dvě oči bez jakéko...