His eyes

15

Ve dveřích stál Cole a hned za ním  stál Justin. Nevím proč, ale náhle jsem měla nutkání ty veře zase zavřít. Asi to bylo tím strachem, který najednou koloval celým mým tělem. 

,,Ahoj Lyn, myslím, že si vy dva potřebujete promluvit. Hlavně po tom, co jsi mi naposled říkala." Řekl Cole a protlačil Justina mezi dveřmi. Pak se otočil a bez pozdravu odešel.

Zůstala jsem tu jen já a Justin. Vládlo mezi námi ticho, tedy až do té doby, než na mě promluvil Justin.

,, Brooklyn?"

,,Ano?"

,,Cole mi to všechno řekl a má pravdu, musím ti to vysvětlit. Potřebujeme si hlavně promluvit.

Vzpomněla jsem si na ten den, kdy byl u mě Cole a já mu řekla všechno, co se mi promítalo za tu dobu, co jsem byla v umělém spánku.

Flashback
Seděla jsem společně s Colem na mé posteli a pouze jsme na sebe zírali.

,,Tak už mi to řekneš a nebo tu budeme takhle sedět celou dobu." Řekl a zasmál se.

,,Fajn, když jsem byla v tom umělém spánku. Někoho jsem tam viděla. Měla jsem bráchu Cole, nevěděla jsem to, jenže všechno co mi řekl tak pasovalo a pak jsem se ptala i rodičů. Viděla jsem nějakou autonehodu, byla hodně ošklivá....no a pak mi řekl co všechno se mezi mnou a Justinem stalo a po nějaké době jsem se probudila."

Věděl o tom všem. Všichni to věděli a lhali mi,ale najednou to pro mě bylo jako zvyk. Vím, nebylo dobře, že jsem si zvyklá na to, že mi lidi kolem mě lžou, ale možná mám taky své tajemství.

End flashback

,,Lyn , posloucháš mě?" Zeptal se Justin.

,, Promiň, zamyslela jsem se."

,,Fajn, vůbec nevím kde mám začít." Řekl a povzdechl si.

,,Co takhle mi říct, proč jste mi to všichni takovou dobu tajili? A pojď se posadit, ať tu nestojíme mezi dveřmi." Řekla jsem a pomohla mu se posadit na sedačku.

,,Já , bál jsem se Lyn. Bál jsem se , že mě budeš nenávidět. Byl jsem sobecký a nechtěl jsem, aby tě měl někdo jiný než já.  Zkus mě prosím pochopit. Maličká , vždycky jsi byla moje a já o ten pocit nechtěl přijít. Odpusť mi to prosím. Ano byl jsem to sice já, kdo všechny navedl, ať ti to neříkají, ale moje malá Lý, vždycky jsem tě miloval a nic se na tom nezměnilo."

Nevěděla jsem, co mu na to říct. Měla jsem sucho v puse a každé slovo , které jsem chtěla vydat bylo pro mě velmi náročné. Musela jsem si polknout, protože ten knedlík v mém krku byl pro mě tak nepříjemný.

,,Řekni prosím něco." Řekl Justin zoufale."

,,Já-já nevím co mám teď dělat. Jsem hrozně zmatená a nevím jak si to všechno přebrat. Nechápu, jak jsi mohl všechny lidi donutit, aby mi takhle lhali."

,,Já tě chápu, víš bylo to jednoduché. Tohle město je malé a lidi si tu velmi rozumí.  tebe tu mají všichni rádi a věděli jak moc jsme se milovali, proto to udělali."

,,A nešlo to jinak? Nešlo mi to prostě jen říct? Zvládla bych to." Řekla jsem a nervózně jsem si mnula rukáv u mikiny.

,,Jsi křehká a citlivá Lyn, tohle by tě položilo." 

,,Nemůžeš soudit za mě, nepatřím ti a ani mě neznáš!" Vykřikla jsem, už mě to rozčilovalo. Možná je blbost co teď udělám, ale chci to udělat.

,,Můžeš prosím odejít, potřebuji si něco zařídit." řekla jsem.

,,No tak Brook, potřebujeme to dořešit, miluju tě sakra tak ode mě neutíkej!"

,,Ty to nechápeš?! Čím víc se od tebe budu držet, bude to pro mě jednoduší. Od té doby co tě znám, dějí se mi jen špatné věci! Nech mě prostě být! Hned zítra půjdu za ředitelem a změním školu. Bude to tak pro mě lehčí. Je mi už jedno že ublížím Colovi, že ublížím i tobě, vy oba jste mi ublížili a bylo dvojnásobek v jednu samou chvíli, ani si nedokážeš představit, co všechno jsem celou dobu prožívala. Možná jsem vypadala jako zbabělec, ale byla a jsem zlomená. Tak mě prostě nechte být!" Vykřikla jsem a vzlykla.

,,A teď, teď prosím odejdi."

Justin se zvedl a s mojí pomocí se dostal ke dveřím. Všimla jsem si , že opodál stál Cole.

,,Vem si ho a jděte, myslím, že ti to tvůj nový nejlepší kamarád vysvětlí." Usmála jsem se na něj falešně a zavřela dveře. Opřela jsem si čelo o dveře a snažila se tohle všechno vydýchat.

JÁ VÍM, ČÁST NEVYŠLA STRAŠNĚ DLOUHO, ALE ŘEŠÍM TEĎ MOŽNOU SPOLUPRÁCI SKRZ VYDÁNÍ KNÍŽKY A JE TOHO NĚJAK MOC. OMLOUVÁM SE A DOUFÁM, ŽE JSTE SI ČÁST UŽILI.