Beatrice se najednou ocitne ve Středozemi, kde zuří válka o prsten. Nejdříve se chce vrátit domů, ale pak najde vnitřní sílu. Jak vypadá válka o prsten z pohledu mladé Beatrice?
Představte si svět, kde nikdo nenapsal o Středozemi a kde nikdo nikdy n...
Se strašnou bolestí hlavy jsem se probrala ale v jeskyni už nikdo nebyl. Vyšla jsem z jeskyně, ale v pevnosti taky nikdo. Akorát se totiž odcházelo hlavní branou. Dohnala jsem všechny a šla jsem s davem.
Kam? To sama nevím, ale doufám, že do bezpečí. Teď se na mě začali všichni koukat jako na blbce, ale mně pořád nedocházelo proč. Šli jsme přes širé stepy a já měla co dělat, abych nezakopla o nějaký trs trávy.
Nakonec jsem se připojila k (asi) bohaté dívce a zeptala jsem se jí co je na mně tak divného. Dívka se rozesmála a dlouho se nemohla přestat smát, ale nakonec odvětila, že je na mně spoustu zvláštních věcí.
Například mé oblečení, mošna nebo způsob jak jsem se objevila před Helmovým žlebem.
K mému oblečení: Měla jsem džíny a sportovní, černé tričko. V ruce jsem si nesla šusťákovou bundu. Na zádech jsem měla batoh, což mohla být ta mošna. Dívka se rozesmála a řekla, že jí Aragorn říkal o tom, jak mě vytáhli nahoru.
Chvíli jsem mlčela a pak jsem se zeptala, kdo je Aragorn. Ta dívka na mě koukala jako bych spadla z višně. ,, Je to velmi odvážný a chrabrý lidský bojovník. Přišel k našemu lidu spolus bílým čarodějem Gandalfem, lesním elfem Legolasem a trpaslíkem Gimlim, kteří vysvobodil krále že zakletí." Z toho jsem usoudila, že to bude ten, který mi poněkud hrubším tónem rozkázal, abych šla do jeskyní. Poté jsem se ptala ještě na spoustu a spoustu dalších věcí ohledně této země. Vyprávěla mi stručně dějiny Středozemě, o tom proč jsme byli v Helmově žlebu a taky co za stín přebývá na východě. Byla jsem tím značně znepokojena a pořád jsem se chtěla vrátit do tábora.
Co tam asi dělají? Jak a kde mě hledají? To mě bolelo u srdce. Povzdechla jsem si a dívka se mě zeptala odkud pocházím.
Nojo...
Nechtělo se mi říkat, že jsem přišla divným průchodem ve skále z jiný dimenze...
Ale dívce jsem věřila a tak jsem jí řekla pravdu. Dívka se tvářila, jakože jí to vůbec nepřekvapuje. Nakonec se mě zeptala na jméno a když jsem jí řekla že jsem Beatrice, tak se na mě podívala a poznamenala, že musím být z dobrého rodu, protože mám velmi vznešené jméno. ,,Já jsem Eówyn" pronesla a pohladila svého hnědáka s bílou lysinkou na hlavě.
Cesta rychle ubíhala a zanedlouho jsme dorazili do Edorasu.
Nejdříve mě vedla velkým sálem. Poté jsme zatočili dvakrát vlevo a jednou vpravo. Šly jsme dlouhou chodbou a na jejím konci Eówyn otevřela dveře. Vešla jsem do celkem prostorného pokoje s postelí, skříní a jedním velkým oknem. Koukala jsem se z okna a po chvilce jsem zpozorovala, že se dívka vytratila.
Zanedlouho se vrátila a nesla v ruce dlouhé šaty a náruč květin.
Měla jsem si ty šaty vzít na oslavu vítězství, ale já a šaty?
Nenávidím šaty, ale po vyčítavém pohledu Eówyn jsem si šaty nakonec oblékla. Byly rudé barvy s bílým květinovým lemem u výstřihu, konce šatů a rukávů. Eówyn mně zaplétala krásný drdol s květinami a přitom jsem jí povídala o mém domově. Zase stručné dějiny a popis Země.
Od ní jsem se zase dozvěděla že je princezna Rohanu. Ona mě považovala za někoho z vyšší vrstvy ... hlavně díky mému jménu.
Eówyn skončila s pletením a já jsem se prohlédla v zrcadle. Tak krásný účes jsem ještě nikdy neviděla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Už se blížil večer a já byla napjatá.
Při přípitku jsem přemýšlela nad podivnou návštěvou středozemě. Ale pořád jsem neztrácela naději, že se jednoho dne shledám s rodinou, kamarády a mým domovem.
Na oslavě vítězství jsem seděla mezi vysokou šlechtou - hned vedle Eówyn, která se zájmem pozorovala Aragorna. Nemohla jsem si nevšimnout, že Eówyn sledovala Aragorna už delší dobu. Nedopustila jsem si poznámku směrem k Eówyn, která se jen zasmála. Pak se zvedla, naplnila čísi dobrým vínem a odnesla jí mu. Já jsem si taky nalila a víno bylo dobré.
Hmmm...moc dobré... Ještě jsem viděla dva na stole tancující hobity, ale to se mi asi jenom zdálo. Svěsila jsem hlavu a začala jsem upadat do spánku.
