Jsem stále s tebou (TW) [Dokončeno]

6. Odjezd z Glen Capri

,,Scotte?" Řekla opatrně Allison. Přejela jsem Scotta pohledem. Ne! To ne. Umřel Derek, nemůže umřít i Scott, to už bych nezvládla.

Všichni čtyři jsme na něj koukali a nevěděli, co máme dělat, protože jsme vlastně nemohli dělat vůbec nic. ,,Není naděje." Řekl najednou Scott. ,,Jak to myslíš Scotte? Vždycky je naděje." Nechápala ho Allison, teda spíš jinak....nikdo ho nechápala, ale Allison byla jediná, kdo se zeptal.

,,Pro mě ne. Ani pro Dereka." Pokračoval Scott a mě se spustili slzy. ,,Za Dereka nemůžeš. To přece nebyla tvoje vina." Odpověděla mu Allison. ,,Když se snažím bránit,  je to jen horší. Vždycky je někdo zraněný, lidé jsou zabíjeni...." Stiles ho přerušil. ,,Scotte poslouchej mě. To neděláš ty, to jen někdo v tvé hlavě říká, abys to udělal. Jasný?" Řekl Stiles a přistoupil kousek blíž se Scottovy. 

,,Co když ne? Co když jsem to já?" Odpověděl Scott. Všichni už jsme brečeli. ,,Co když je tohle to nejlepší, co pro všechny ostatní ve svém okolí můžu udělat? Začalo to, když jsem byl pokousán. Vzpomínáte, jaké to bylo předtím?" Pokračoval Scott. Slzy mi po tváři stékali v proudech, ale to i Allison, Lydii a Stlesovi.

,,Vy a já....nebyly....nebyly jsme nic. Nebyly jsme oblíbení, ani dobří v lakrosu..." Říkal Scott a u toho taky brečel. ,,Nic jsme neznamenali. Nikým jsme nebyly. Možná, bych zase měl být nikým." Řekl Scott. ,,Ne, to ne, prosím, jen tone." Zašeptala jsem. ,,Nebýt vůbec." Dokončil Scott.

,,Scotte, teď poslouchej ty mě...." začal Stiles. ,,nemáš pravdu. Jsi důležitej. Jsi můj nejlepší kámoš. Potřebuju tě. Jsi.....jako můj brácha." Řekl Stiles a přistoupil ke kaluži oleje, která je kolem Scotta. Začala jsem ze Stilesových slov brečet ještě víc.

Stiles se podíval na kaluž oleje, před kterou stál. ,,Takže...." Řekl a zvedl pohled zase ke Scottovy. Pak se podíval znovu na kaluž oleje a zvedl nohu. Váhavě jí dal nad olej. ,,Takže..." Zopakoval a upřel zrak na svého přítele. Pak udělal onen krok do oleje. Přikryla jsem si pusu rukou.

Stiles si stoupl do oleje ke Scottovy. ,,jestli to chceš udělat, tak...." Řekl a chytil světlici, kterou Scott držel v ruce. ,,budeš mě muset vzít sebou..." Stiles kmital pohledem mezi Scottem a světlicí, kterou už taky držel. Oba dva začali ještě víc brečet.

Stiles chytil světlici do obou rukou a s pohledem do Scottových očí mu jí vytrhl a odhodil. Všichni si oddechli. Ovšem to bychom nemohli být my, kdyby nezafoukal vítr a světlice se nekutálela k oleji.

,,NEEE!!" Zařvala Lydia a skočila, spolu semnou, po klucích. Byly jsme v bezpečí, všichni i se Scottem. Utřela jsem si slzy a vstala ze země. Pak jsem šla do svého pokoje.

Ležela jsem tak v posteli a koukala do stropu. Tak moc jsem chtěla být doma....ne, vlastně doma ne, tam, kde jsou moji rodiče, není můj domov, můj domov je tam, kde je Isaaca....takže nechci domů, chci Isaaca, jenomže on je na mě přece naštvanej.

Stekly my po tvářích slzy když mi došlo, že dneska mohli Boyd, Ethan, Scott a.....Isaac zemřít. Ozvalo se zaklepání na dveře a já si sedla a pak si utřela slzy. ,,Dále." Zašeptala jsem a dveře se otevřeli.

Do pokoje vešel Isaac. Byla jsem za to ráda. Byla jsem ráda, že i když je na mě našvanej, tak přišel. Vešel, zavřel za sebou dveře a sedl si na postel. Koukali jsme si do očí. ,,Promiň, měla jsem tě poslechnout, máš pravdu. Jenom jsem si nedokázala představit, že by se ti něco stalo. Vím, že bych tam byla na nic, ale prostě jsem tam musela jít." Řekl jsem. ,,Ne, já jsem to měl pochopit hned a ne dělat uraženýho." Řekl klidně a potichu.

,,Fajn." Řekla jsem a na chvíli sklopila pohled. ,,Takže, už se nezlobíš?" Zeptala jsem se a upřela na něj zrak. Usmál se. ,,Na tebe se nejde zlobit." Taky jsem se usmála. Isaac si sedl blíž ke mě. ,,Jsem ráda, že jsi to dneska přežil." Řekla jsem a nespustila z něj pohled. ,,To já taky, to mi věř." Řekl, chytil mě za ruku a propletl si semnou prsty.

 Naklonil se ke mě a kousek od mých rtů se zastavil. Oba jsem se usmáli, zavřeli oči a políbili se. Na chvíli jsem se od něj odtáhla. ,,Miluju tě." Řekla jsem a chtěla ho políbit, ale on uhnul. ,,I já tebe." Řekl a až pak mě políbil.

Lehla jsem si, ale on se kupodivu od mých rtů neodtáhl a taky si lehl, i když nade mě. ,,Víš, kde jsem doma Isaaca?" zeptala jsem se ho, když se odtáhl. Nechápavě na mě koukal. Naklonila jsem se k jeho uchu. ,,Jsem doma tam, kde jsi ty." usmál se.

Isaac se mi znovu vrhl na rty. ,,Mu-musíme-se-vy-vyspat." Řekla jsem mezi polibky. On se odtáhl. ,,Jo, máš pravdu." Odpověděl. ,,Nechci o tebe nikdy přijít." Zašeptala jsem. ,,Ani já o tebe, proto musíš být opatrná." Řekl a lehl si vedle mě. ,,Nemáš spát v pokoji s Boydem?" ,,Ne, měl jsem spát v pokoji s Boydem." Zašeptal.

Otočila jsem se k němu a zabořila mu hlavu do hrudi. ,,Miluju tě Isaacu....dobrou." ,,Já tebe víc....dobrou noc." Zašeptal a oba jsme usnuli.

Ráno jsem se vzbudila dřív než on a naklonila se k jeho uchu. ,,Ne, já tebe víc." Zašeptala jsem a on se probral. ,,Cože?" Nechápal. ,,No....já tebe víc." Zopakovala jsem. ,,Tak to teda ne." Odpověděl. ,,Říkej si co chceš Lily, já miluju víc tebe." ,,Ty si taky mysli, co chceš.

Šli jsme ruku v ruce k autobusu. Byla jsme ráda, protože to běžecké utkání bylo zrušený. A jenom tak mimochodem, Allison, Scott, Lydia a Stiles spali přes noc v autobuse, jenom já jakožto inteligentní holka, jsem šla do pokoje.

,,Nástup!" Zařval coach a já s Isaacem jsme šli hned za Ethanem. Ethan si sedl ke Scottovy a já s Isaacem před ně. Otočila jsem se překvapeně na Ethana, protože si sedl ke Scottovy, což je divný. 

,,Já nevím, co se v noci stalo....ale zachránili jste mi život." Řekl Ethan a já se podívala na Stilese, který seděl za Scottem a Ethanem. ,,Život jsem ti zachránil já...ale to je celkem fuk, je to jenom drobnej detail." Řekl Stiles. ,,A já taky mimochodem." Dodala jsem a Ethan se na mě překvapeně podíval a pak pokračoval.

,,Takže vám něco řeknu. My víme, že je Derek naživu." Řekl Ethan a mě se po tváři skutálely slzy štěstí. Isaac se na Ethana taky překvapeně otočil. Scott a Stiles taky vejraly dost překvapeně. ,,Ale zabil jednoho z nás. Takže jsou jenom dvě možnosti....buď přijme naši smečku..." Řekl Ethan a Scott to dořekl. ,,A zabije vlastní." Polkla jsem slzy a podívala se letmo na Isaaca. ,,nebo po něm půjde Kali a zabijem ho." Dořekl Ethan. Ne! Co teď? Pokud Derek nezabije svou smečku, Isaaca a Boyda, zabijí oni jeho. Jenomže já nechci přijít ani o Isaaca, a dokonce ani o Dereka. To, že nechci přijít o Dereka jsem zjistila, když jsme si mysleli, že zemřel...jak se říká, že něco máte si uvědomíte, až když o to přijdete.

,,Tak to prostě chodí." Dořekl ještě Ethan. ,,Ty vaše morální zásada jsou pěkně barbarský...." Zaprotestoval Stiles a Ethan se zvedl a sedl si k Dannymu. ,,jen abys věděl, jasný?" dořekl Stiles, zvedl se a sedl si ke Scottovy.

Lydia najednou coachovy sebrala píšťalku. Dala před ní ruku a pískla. Když nám ruku ukázala, měla na ní fialový prášek. ,,Oměj vlčí." Vydechla překvapeně. Jasně, oměj vlčí mor, to vlkodlakům vadí. ,,Takže pokaždé, když trenér zapískal, Scott, Isaac, Boyd..." Řekl Stiles. ,,I Ethan." Dodala Lydia.

,,Všichni jsme to vdechli." Řekl Scott. ,,Byly jste přiotrávení" Dodala Allison. ,,Tak se jim darach dostal do hlavy...takhle to udělal" jasně, všechno dává smysl. Ten nějaký darach, temný druid či co, zabíjí lidi a ten zabil i Stelesovu kamarádku Heather.

Stiles Lydii sebral tu píšťalku a vyhodil ji z okénka. ,,Hele, hele, hele! STILINSKI!!" Zařval coach. Podívala jsem se na Isaac. Lehce se usmál, i když to byl spíš smutný úsměv a mojí hlavu si přitáhl k sobě do objetí. Chytila jsem jeho ruku a potlačila slzy.....slzy štěstí kvůli tomu, že Derek žije a slzy zoufalství, protože Isaaca, Scotta, Boyda a Ethana málem zabil tenhle darach a Derek má Isaaca s Boydem zabít, nebo Dereka zabijí alfy.

---------------------------------------

Doufám, že se líbilo :) Děkuji za hvězdičky, přečtení i komentáře, a jsem ráda, že jsem díky vám mohla začít psát dvojku tohohle příběhu.  Kdyby někdo chtěl věnovat kapitolu, napište do komentářů. A nebo jestli máte nějaké otázky k postavám, nebo k příběhu, tak taky napište do komentů. Přeji hezký zbytek dne. 💕💖🐺