LISA:
Celkem jsem se nudila, a tak jsem napsala Martinusovi jestli nechce na chvíli ven.
Me: Nechcete jít ven? 😊
Martinus: Rádi bychom šli, ale už jsme domluvení se Soph a Madison.😕
Me: Aha...
Martinus: Vážně promiň. 😕
Me: Poslední týden jste pořád s nimi. Na nás kašlete. Nebaví mě to. Co mezi vámi je?
Martinus: Co by? Kamarádi! A promiň, že je milujeme a chceme s nimi trávit co nejvíc času!
On jednu z nich miluje! Hrudník se mi začal nepříjemně svírat.
Me: Přeju vám to, aby jste s nimi byly, ale nemuseli by jste na nás kašlat. My pojedeme zpět do Německa a bůh ví, kdy se zase uvidíme. Zato s holkama se uvidíte pořád, když jsou odsud, ale fajn, když chcete být radši s nima, tak buďte. My se bez vás nějak obejdeme. Však láska je důležitá. 😘
Martinus: Slibuju, že zítra půjdeme ven, ale dneska máme v plánu se jich zeptat jestli by s náma chodili. 😊
Me: Dobře. Držím palce baby. ❤
Martinus: Děkuju honey. ❤
Povzdechla jsem si a odložila telefon.
,,Co se děje?" Zeptala se Lena vedle mě.
,,Kluci nejspíš budou chodit s Madison a Spohií." Lena se na mě nechápavě koukala, a tak jsem pokračovala.
,,Dneska mají v plánu se jich na to zeptat a my už s tím nic neuděláme. Štěstí si zaslouží" pousmála jsem se na ni, ale ona už brečela.
,,Len..." přitáhla jsem si ji do objetí. ,,My by jsme jim štěstí nepřinesli. Dělilo by nás tisíce kilometrů a je lepší ho mít jako kamaráda než vůbec" pousmála jsem se na ni, i když mě to taky bolelo, ale musím tady být pro ni. Teď mě potřebuje víc než kdykoliv předtím.
,,Sakra vždyť my je milujeme a teď se budeme dívat na to jak se cucají s těma dvěma! Liso nechci se na to dívat! Nemám na to!" Dostala hysterák.
,,Běž si lehnout" poslala jsem ji do pokoje, kde si opravdu lehla.
,,Babi půjdu se projít" oznámila jsem ji a nazula si svoje kolečkové brusle.
Projížděla jsem parkem, když jsem viděla Martinuse se Sophií. Líbali se. Slzy se mi nahrnuly do očí. Sophie se odtáhla a všimla si mě. Ušklíbla se, a tak jsem se otočila a jela domů. Přes slzy jsem skoro nic neviděla, takže jsem do někoho narazila. Byl to Marcus.
,,Jsi v pohodě?" Zeptal se. ,,Co se stalo?" Zeptal se, když viděl mé slzy, které mi stékaly po líčkách.
,,Liso co se stalo?" Chytil mé ruce do těch jeho. Teprve teď jsem si všimla Madison, která stála za ním.
,,Nic" vytrhla jsem ruce z těch jeho a jela domů.
Otevřela jsem dveře a vyzula si brusle. Šla jsem za Lenou.
Otevřela jsem dveře a pohled mi spadl na Lenu. Ležela na posteli a dívala se do stropu.
,,Chodí spolu. Viděla jsem je" Lena se na mě podívala a poklepala na místo vedle ní. Neváhala jsem ani minutu a lehla si k ní. Leželi jsme v objetí a brečeli.
Nevím co budu dělat dál, ale jedno vím. Miluju Martinuse Gunnarsena.
ČTEŠ
HEARTBEAT
FanfictionJak se říká, láska je slepá, ale postupem času stejně pravda vyplave napovrch, protože lež má krátké nohy.