HEARTBEAT

18 🖤

Probudili mě hlasy v mém pokoji. Jeden patřil Emmě a druhý Martinusovi.

,,Emmo já ji vzbudím a ty se běž nasnídat"

,,Ne já ji vzbudím a ty se běž nasnídat" řekla tvrdohlavě Emma.

,,Ale já ji chci vzbudit" dohadovali se.

,,Myslím, že jste mě probudili oba, takže se běžte nasnídat" odbyla jsem je a otočila se s tím, že půjdu ještě spát.

,,Ale ty máš jít taky na snídani" zamručela jsem něco na souhlas a už vylézala z mé teplé postele. Hodila jsem na sebe župan a šla s nimi dolů. Pozdravila jsem a začala jist svoji snídani.

,,Mami my půjdeme s Jacobem ven a vrátíme se nějak večer" ozvala se Lena a na Marcusovi šla vidět lítost.

,,Jo to nevadí. Dneska jim stejně půjdu trochu ukázat Německo" řekla mamka a myslela Gunnarseny, kdyby někdo nevěděl.

,,Ale já jet nikam nechci" protestovala jsem.

,,Však ty nemusíš. Myslím, že ty to tady znáš víc než dost"

,,Ale já taky nechci jet" protestovala dvojčata.

,,A já taky ne" ozvala se Emma.

,,Pojedete" řekla Anne. Dvojčatům ani Emmě se to nelíbilo a tak protestovali dal. Nakonec Anne povolila, že tady můžou zůstat, ale musí se postarat o Emmu. Kluci na to kývli a já šla nahoru, protože snídani jsem měla dojezenou. Převlékla jsem se a lehla si zpět do postele. Nic se mi nechtělo. Moje tělo bylo unavené.

,,Ale copak?" Ozvalo se. Otočila jsem se ke dveřím. O rám dveří se opíral Martinus.

,,Ale nic" mávala jsem nad tím rukou. Martinus se rozešel ke mně a hned se rozplácl vedle mě.

,,Snad se necítíš unaveně" kývla jsem jako že jo. Martinus se ušklíbl a vyhoupl se nademě. Obličejem se přibližoval k tomu mému a já čekala že mě políbí, že se opět setkají ty jeho polštářky s těmi mými, ale ten debil mě začal lehtat.

,,Martinusi! Prosím!" Začala jsem ho prosit a různě se kroutila.

,,Co za to?" Přestal a ušklíbl se.

,,Co chceš?" Dělal že se zamýšlí, ale moc dobře věděl co bude chtít.

,,Pusu" usmála jsem se a za triko si ho přitáhla blíž. Když se naše rty setkaly tak v břichu se mi rozletěl roj motýlků.

,,Liso?!" Zakřičel Marcus a já se lekla že je ve dveřích. Naštěstí byl v chodbě, takže Martinus ze mě slezl a dělali jsme jako že nic.

,,Co tady děláš?" Zeptal se Marcus Martinuse.

,,Přemýšlíme co budeme dělat, takže jsme se schodli na filmu" řekl Martinus a v podstatě ta věta nedávala ani smysl.

,,Tak dobře" souhlasil Marcus a zavolal Emmu. Oba dva si lehli za námi na postel a Martinus mezitím pustil film.

Film začal a všichni začali hypnotizovat obrazovku, ale já se soustředila jenom na Martinusovu ruku, která mě hladila po stehně.

,,Lena vypadá šťastně co myslíte?" Zeptal se najednou Marcus.

,,Myslím že ji chybíš Marcusi" řekla jsem vážně a uvelebila jsem se. Martinus hned využil příležitosti a zajel mi rukou pod kalhoty.

,,Nevím opravdu" řekl Marcus.

,,Ale já to vím. Znám-ji" vydechla jsem, protože jsem ucítila jak Martinus do mě strčil prst.

,,Nechcete se dívat už na ten film" promluvila Emma a tak jsme utichli.