,,Sluší ti to" řekla Emma, když jsem se kontrolovala v oblečení, které mi vybrala.
,,Dekuju, ale to všechno jenom díky tobě" usmála jsem se na ni.
,,Nemáš vůbec zač" pohladila sem ji po hlavě a šla se namalovat. Nic velkého jenom make-up, pudr, stíny a řasenka.
,,Holky!" Zakřičela mamka už podruhé.
,,Jdem" usmála jsem se na Emmu a šla jsem dolů. Usedla jsem ke stolu, kde byly jen děti, protože dospělí už se najedli.
,,Liso vždyť je to jenom večeře, tak kam se tak fintíš?" Uchechtla se Lena.
,,Jde na rande" ozvala se Emma. Martinus se na mě usmál a já sklopila hlavu s červenými líčky.
,,S kým?" Vyzvýdala Lena.
,,To je jedno" mrkla jsem na ni a ona pokrčila rameny. Sedla jsem si a pustila se konečně do jídla.
Po jídle jsem se šla obout a šla před dům, kde už čekal Martinus. Usmála jsem se na něj.
,,Tak kam půjdeme?" Zeptala jsem se ho.
,,Do kina" usmál se na mě a tak jsme vyšli do kina.
,,Moc ti to sluší"
,,Děkuju moc"
,,Na rande jo?" Rýpl si do mě Martinus.
,,To bych mohla říct taky" ušklíbla jsem se na něj.
,.Ty si nás slyšela?" Líčka už mu začala nabírat červené barvy.
,,Ne Emma" uchechtla jsem se.
,,To jsem mohl čekat. Ta má uši všude" usmál se na mě.
,,To má, ale na to jak je malá tak ji to docela mysli"
,,To je pravda. To má po mně" řekl pyšně Martinus. Musela jsem se zasmát.
⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️
Seděli jsme u mě na balkóně a popíjeli víno a při tom mi Martinus vyprávěl jak to bylo s Madison a Sofií. Chtěla jsem si to poslechnout.
,,A to už jsme zjistil, že si mi celou dobu chyběla. Tvůj smích, tvé hřejivé objetí, pohled na tebe po ránu, a tak jsme dojeli" podíval se na mě Martinus a usmál se.
,,Jsem ráda, že tě mám zpět u sebe" mrkla jsem na něj.
,,Pojď za mnou" řekl Martinus a tak jsem se zvedla a šla za ním. Stáhl si mě k sobě na klín, čelem k sobě.
,,Slibuju že už se tohle nebude nikdy opakovat. Jsi vážně úžasná osoba a nedovolím nikomu aby ti někdy ublížil" usmál se na mě.
,,To samé platí u mě" mrkla jsem na něj. Zaměřila jsem se na jeho rty, které jsem chtěla tak moc ochutnat. Podívala jsem se mu do očí a on se pořád usmíval. Nechtěla jsem nic pokazit a tak jsem se přiblížila trochu blíž k jeho hlavě a počkala jestli udělá něco. Můj pohyb zopakoval a tak jsem ho políbila. Spolupracoval a to mě donutilo se do polibku usmát.
Přejel mi jazykem po spodním rtu a tím si vyžádal přístup do mých úst, který jsem mu samozřejmě dala.
Chtěla jsem aby ti trvalo navždy, ale dohnala mě únava, takže jsem se musela odtáhnout, abych si mohla zívnout.
,,Půjdeme si lehnout jo?" Řekl mile Martinus. Kývla jsem na souhlas, a tak jsme šli dovnitř.
,,Tak se krásně vyspi" vlepil mi pusu na čelo.
,,Ty taky" usmála jsem se a potichu vešla do svého pokoje, kde spala malá Emma.
ČTEŠ
HEARTBEAT
FanfictionJak se říká, láska je slepá, ale postupem času stejně pravda vyplave napovrch, protože lež má krátké nohy.