16 🖤

224 8 1
                                    

LISA:

,,Máš to tady pěkný" usmála se na mě Emma a šla k nočnímu stolku.

,,To je pěkná fotka" ukázala mi rámeček s fotkou, kde jsem já a Martinus. Kývla jsem nasouhlas a nevyjadřovala se k tomu.

,,Co se mezi vámi stalo?" Zeptala se Emma.

,,Emmo to neřeš jo? Nechci se o tom bavit"

,,Ty už ho nemáš ráda?"

,,Mám ale... ublížil mi"

,,Já vím a moc mě to mrzí. Chci se ti za to omluvit" řekl Martinus, který stal opřený o futra. Nevěděla jsem co říct. ,,Emmo mohla by si jít prosím za Marcusem?" Podíval se Martinus na svoji mladší sestru, která poslušně přikývla.

,,Liso..." Vyslovil moje jméno a chytl mě za ruce. ,,Chci se ti vážně hrozně moc omluvit. Vím, že jste nic neříkali. Všechno to dělala Madison se Sofií, ale někde uvnitř jsem věděl, že nejsi taková, ale Sofie mi pořad říkala, že je to pravda a hrála si na milující přítelkyni až jsem tomu uvěřil, ale potom nám přišel dopis, údajně od vás, bylo tam spoustu nadávek a taky jste se přiznaly, ale potom jsme slyšeli jak si o tom ty dvě povídají a zjistili jsme, že je to padělek. V tu chvíli jsem zjistil, co mi celou dobu chybělo. Byla jsi to ty" řekl Martinus a celou dobu se mi koukal do očí. Už jsem to nevydržela a musela ho obejmout.

,,Takže odpuštěno?" Usmál se na mě Martinus, když jsme se odtáhli z objetí.

,,Nevím, Martinusi opravdu nevím. Hodně si mi ublížil"

,,Slibuju, že udělám cokoliv abych to napravil" Je pravda, že bez něj mě zaplňovala jenom prázdnota.

,,Dobře, tak odpuštěno" usmála jsem se na něj a on mě radostí objal.

,,Mám tě vážně hrozně rád a nechci tě ztratit" usmála jsem se na něj a on mi dal jemnou pusu na čelo.

,,Dneska večer někam vyrazíme ju?" Sladce se usmál.

,,Budu se těšit" úsměv sem mu oplatila.

,,Martinusi?" Nakoukl do pokoje Marcus.

,,Co je?" Zeptal se.

,,Můžeš jít semnou prosím" Martinus kývl a odešel. Spadla jsem do postele s velkým úsměvem. Po dlouhé době jsem byla vážně šťastná.

,,Můžu?" Nakoukla malá Emma.

,,Pojď Emmo" usmála jsem se na ni.

,,Tak co Martinus? Bavíte se?" Lehla si na postel vedle mě.

,,Jo bavíme" usmála jsem se na ni celá šťastná, že už ho mám zase u sebe a nic mezi námi nestojí.

,,Tak to je dobře, protože Martinusovi jsi strašně chyběla, i když byl se Sofií. Jinak za hodinku bude večeře" vykulila jsem oči a podívala se na svůj telefon. Bylo 17:00.

,,Aha" řekla jsem. Dala jsem si telefon na nabiječku a šla se vysprchovat. Umyla jsem si tělo, vlasy a poté jsem vylezla. V koupelně jsem si vyfoukala vlasy a šla do pokoje se obléct.

Stoupla jsem si před skříň a vybírala oblečení, ale nevěděla jsem vůbec co mám zvolit, když ani nevím kam půjdeme.

,,Já ti vyberu oblečení na rande" stoupla si Emma a šla k mé skříni.

,,Emmo já nejdu na rande" zasmala jsem se.

,,Vždyť jdeš s Martinusem ne?" Lehce jsem přikývla. ,,Říkal že jde na rande, takže to je rande" uchechtla jsem se a dal se k tomu radši nevyjadřovala.

HEARTBEATKde žijí příběhy. Začni objevovat