Po tom co jsem utekla jsem se potulovala po městě, tam si vás nikdo nevšímá, měla jsem svůj klid, ale ten někdo narušil.
,,Poklekněte přede mnou," nařídil někdo koho jsem si do teď ani nevšimla.
Nikdo si neklekl a on se tady začal objevovat vícekrát.
,,Řekl jsem.. KLEKNOUT!" kleknout zařval tak mocně, že lidé vážně ze strachu poklekli.
Jediná já, byla vzadu, sice vysoká, asi jako on, když to tak pozoruju, ale ne moc viditelná.
,,Není to takto lepší? Není to pro vás, přirozenější? Toto je pravá povaha lidstva," řekl a potom si mě všiml.
,,Poklekni, Midgarďanko," nařídil mi.
,,Před tebou?" vysmála jsem se mu, ,,to tak."
,,Co si to vůbec dovoluješ," zavrčel na mě naštvaně.
,,Nebudu poklekávat před nějakým chlapem, co si myslí bůh ví co není," zavrčela jsem naštvaně.
,,Tak nechť jsi příkladem," řekl a chtěl po mně vystřelit z té jeho hůlky, ale někdo mě ochránil štítem.
,,No, když jsem byl naposledy v Německu, taky se tady někdo povyšoval nad ostatní a nedopadlo to s ním dobře," začal mluvit na toho týpka jinej týpek v obleku stylem do vlajky.
,,Ty jsi ten voják, ten ztracenec v čase," zasmál se ten týpek.
,,Jediný ztracenec seš tu ty," odpověděl mu trpce pan Vlaječka.
Přiletělo letadlo, nevim jak to nazvat, a z něho začala mluvit žena.
,,Loki, odhoďte tu zbraň a vzdejte se," řekla.
Ten týp- teda Loki místo toho vystřelil po tom letadle a pan Vlaječka na něj zaútočil, začali se rvát. Na chvíli to vypadalo, že Loki vyhraje, ale pan Vlaječka se jen tak nevzdává a bojoval dál. Lidi začali utíkat, já jediná tam stála a připadala si pomalu jako v kině. Najednou přiletěl robot, nejspíš v něm byl chlápek jménem Tony Stark, známý miliardář, ten srazil toho.. Lokiho k zemi a přichystal si na něj zbraně.
,,Jen se hni muflone," řekl Stark Lokimu a Lokimu zmizela helma s brněním.
Následně se otočil pan Vlaječka, stojící vedle Starka, na mě a zeptal se: ,,A co vy tady?"
,,Já koukala jak tady bojujete, lepší než kino," řekla jsem a ukázala mu na ruce perfect.
,,Zvláštní, že jste nepoklekla jako ostatní," řekl pan Vlaječka.
,,A vy jste?" ukázala jsem na něj.
,,Steve Rogers, Kapitán Amerika," pronesl a chtěl mi potřást rukou.
,,Teď se tady budeme vykecávat, nebo odletíte?" naklonila jsem hlavu na bok a povytáhla obočí.
On to nekomentoval, odešel ode mě, chytl Lokiho, šel s ním až k tomu letounu a dal ho dovnitř.
,,Elena Sander?" zeptal se mě Stark.
,,Kdo se ptá?" zeptala jsem se.
,,Je to důležitý," naléhal Stark.
,,Vždyť se ani neznáme," vyjela jsem na něj.
,,Prostě ano nebo ne," už byl naštvaný.
,,Něco mezi," usmála jsem se.
,,Jak jako?" zeptal se.
,,Vyslovuje se to 'Sandr' a ne 'Sendr' všichni to tak dělaj," protočila jsem oči.
,,Máš jít s náma," řekl Stark a šel do letounu.
,,Já mám jít někam s chlapama co pomalu neznám?" vyjela jsem.
,,Fury tě chce vidět," vysvětlil a mávl na mě ať jdu.
,,A to je zase kdo?" zeptala jsem se a pomalu šla.
,,Chlap s páskou přes oko a dělej!" zařval na mě Tony.
Začala jsem teda utíkat, nastoupila a sedla si naproti Lokimu.
ČTEŠ
Nenávist nemá daleko od lásky||Loki ff
Fanfiction[DOKONČENO] |1. díl| Trošku drzá holka s normálním životem, do kterého se jí připlete nemilá věc- superschopnosti. Nežádala se o ně, nechtěla je a neuměla je ovládat, emoce je totiž ovládaly za ní. Poté, když šla po městě jí někdo nařídil ať poklekn...
