Najednou někdo zaklepal na dveře, šla jsem otevřít, myslela jsem, že to je Loki.
,,Co ty tady?" zeptala jsem se.
,,Přišel jsem se ti ještě jednou omluvit," řekl Fadral.
,,Vážně a jak?" zeptala jsem se.
,,Velevážená Elen Sander, přijmi prosím mou omluvu, nevím co se to se mnou stalo, ale nechci s tebou být rozhádán," klečel na jako kdyby mi chtěl dát zásnubní prsten.
,,Prosimtě, stoupni si," zasmála jsem se.
,,Ne dokud neřekneš, že mi odpoustíš," zůstal klečet a koukal na mě.
,,Oke, odpouštim ti, ale nic si nenalhávej, s největší pravděpodobností jdu pozítří domů," řekla jsem.
,,S tímto se spokojím, avšak za hodinu mě zde očekávej, někam tě vezmu," mrkl na mě.
,,Jo," usmála jsem se.
Fadral odešel, já zavřela, zamknula dveře, lehla si a koukala do stropu. Taky jsem si nechtěně dala ,,dvacet".
****
Vzbudilo mě klepání na dveře, polekaně jsem otevřela oči a rychle vstala z postele, při čemž se mi podařilo zakopnout, aneb nešika Elen. Rychle jsem si na sebe vzala šaty co jsem měla předtím na sobě, ty světle modré. Bohužel jsem si je snažila obléknout tak rychle, že se mi do nich zamotala noha a spadla jsem, šaty se roztrhly. Připadala jsem si na zemi jako lachtan.,,Do pr-kna," zaklela jsem a vzala si šaty fialové taky až na zem.
Oblékla jsem si je tentokrát bez problému a poté otevřela dveře.
,,Měl jsem o tebe strach, ťukal jsem, neodpovídala jsi, pak jsem slyšel ránu," vysvětlil v rychlosti Fadral.
,,Jo, trochu jsem spadla a šaty se radši zabily, než aby zůstaly se mnou," zasmála jsem se.
On se zasmál taky, zavřela jsem dveře a šla vedle něj chodbami někam, neznámo kam. Opět to byla cesta do neznáma a já jen čekala co to bude tentokrát.
,,Víš chtěl jsem vymyslet něco originálního, ale zároveň aby se ti to líbilo," řekl, ,,všiml jsem si, že ti jde tanec a že tě to baví, tak jsem se rozhodl tě vzít sem."
Po dořečení otevřel dveře.
,,Uvědomuješ si, že budeme jen kamarádi a nic spolu nebudeme mít?" zeptala jsem se, jelikož jsem to znala.
,,Ano," řekl.
Vešla jsem do té místnosti, byl to obří sál a po celém by se dalo tančit, sice úplně nemiluju tanec, ale ráda s někým tančím. Chytla jsem Fadrala za ruku a táhla ho do středu místnosti.
,,Hudba?" zeptala jsem se.
,,Ta není potřeba," řekl jen a začal tančit, ,,při slavnosti jsem neměl šanci si s tebou zatančit."
Usmála jsem se, on taky a tančili jsme dál.
**
Po hodině tančení mě strašně bolely nohy.,,Děkuju za tohle, ale já už jdu," omluvila jsem se a utíkala do pokoje.
Fadral tam jen stál a vyjeveně koukal na dveře.
V pokoji jsem se převlékla do košile pod kolena a padla do postele, při ležení jsem koukala do stropu. Najednou někdo zaťukal. To tady nemůžu mít ani chvíli klidu?
,,Dále," řekla jsem jen.
Ve dveřích se objevil naštvaný Loki.
,,Copak se děje? Chyběla jsem ti?" zeptala jsem se sladce
,,Měla jsi mít poslední trénink, přesunuje se to na zítřek," řekl, odešel a práskl dveřmi.
Kašlala jsem na to a i přesto, že bylo brzo jsem zavřela oči a usnula.
Další krátká kapitolka za námi, moc děkuju za ty skvělé komentáře u minulé kapitoly, ihned jsem dostala chuť napsat další kapitolu, tak snad se líbí😃
Loučí se 🙈Kájaa🙈
ČTEŠ
Nenávist nemá daleko od lásky||Loki ff
Fanfiction[DOKONČENO] |1. díl| Trošku drzá holka s normálním životem, do kterého se jí připlete nemilá věc- superschopnosti. Nežádala se o ně, nechtěla je a neuměla je ovládat, emoce je totiž ovládaly za ní. Poté, když šla po městě jí někdo nařídil ať poklekn...