Nenávist nemá daleko od lásky||Loki ff

27# Už sem nikdy nepáchnu

Vstala jsem z postele, ale zakopla, takže jsem byla jako párek na zemi, protože jsem se nechtěla zvednout.
Někdo zaťukal na dveře, musela jsem se zvednout a otevřela jsem dveře.

,,Zdarec, co ty tady?" zeptala jsem se.

,,Nic jenom už jsme měli být zpátky," pokrčil rameny Loki.

,,To jsem spala tak dlouho?!" vyjekla jsem.

,,Jo," odsouhlasil.

Zabouchla jsem dveře, oblékla se do šatů a ani jsem nestlala postel, to udělají za mě, vzala jsem ještě ovladač. Rychle jsem otevřela dveře a tam stál Loki, zavřela jsem a utíkala na místo, kde jsem potkala všechznajícího. Ohlédla jsem se, Loki utíkal za mnou.

,,Muflo, mě nedoběhneš!" křikla jsem na něj.

Koukla jsem zase na cestu a nabourala do sloupu.

,,Auvik," zanaříkala jsem.

,,Tak se tu měj," řekl Loki a utíkal dál.

,,To ti nedaruju," řekla jsem si pro sebe.

Udělala jsem neviditelnou vzdušnou bariéru, nízkou jen aby zakopl a utíkala dál. Předběhla jsem ho, on se zatím zvedal ze země, to co dělal dál už nevím, jelikož jsem utíkala a už se radši neohlížela. Najednou jsem se ocitla ve zlaté kopuli, kromě všechznajícího, který stál jen tak mimochodem stále na stejném místě, zde byli i Thor, Fadral, Hogun, Volstagg a Sif, která mě vraždila pohledem.

Jen jsem se na ní sladce usmála, a otočila se. Loki se zrovna přiřítil a strčil do mě, naštěstí mě taky stihnul chytit kousek nad zemí, zvedl mě. Ostatní na nás koukali tak, divně.

,,Fascinuje vás to, že má Muflon postřech, nebo, že je fakt jako muflon a strčil mě?" zeptala jsem se.

,,Obojí," zasmál se Thor aby uvolnil atmosféru.

,,Tak se měj bratře," řekl Thor a poplácal Loki po rameni.

Loki se nad tímto označením nepříjemně ošil.

Thor kývl na Heimdella, nebo jak se jmenoval a on meč ,,zabodl" do místa kam asi měl abychom mohli jít.

,,Tak si to tady užijte, protože já, já se nikdy nevrátim, máte to tu-" nedořekla jsem, protože do mě Loki strčil a já spadla do tý duhy.

,,Ty bazerante! Za tohle ti zaplatim kastraci!" zařvala jsem na něj při padání.

Najednou jsem se ocitla na zemi, políbila jsem zem a slíbila: ,,Už se odtud nehnu."

Loki mě jen pobaveně sledoval.

,,Copak? Nelíbí se ti na této krásné planetě?" stoupla jsem si.

,,Akorát doufám, že to tady znáš, jelikož musíme najít cestu," pokrčil rameny.

Vzala jsem ho magií do vzduchu, šla a táhla ho vzduchem za sebou.

,,A tohle je nutné proč?" zeptal se.

,,Abys neutekl," řekla jsem jen, ,,a buď ticho nebo bude nutné ještě něco."

V ruce jsem ukázala ovladač a on radši zmlkl.

,,Ták je hodný pejsek," pochválila jsem ho.

Šla jsem směrem do města, do toho obřího mrakodrapu ještě trefim. Šli jsme si městem a spousta lidí na nás udiveně koukalo a fotilo nás. Jedna holka mě chtěla vyfotit, tak jsem se usmála do foťáku a šla dál. Najednou jsme byli před Stark, nebo vlastně Avengers, Tower, vešla jsem a hledala výtah, po chvilce ohlížení jsem ho našla a přivolala ho.

Vyšlo z něj aspoň deset lidí a skoro mě zavalili, Loki byl naštěstí dost vysoko, dala jsem ho dovnitř, já taky vešla a pustila ho. Spadl na zem, ale já si ho nevšímala a místo toho jela do- počkat v jakym jsou vůbec patře?

,,Enyky benyky kliky bé, jdu si třeba pro tebe," řekla jsem a zmáčkla nejvyšší patro.

,,To jsem teda zvědav," založil si ruce na hrudi Loki.

Vyjeli jsme jedno patro, nastoupilo si k nám alespoň pět lidí. V dalším zase jeden, v dalším tři a v dalším jeden.

,,To snad není možný," řekla jsem si pro sebe.

Další patro, vystoupilo pět lidí a nastoupily dva, v dalším nastoupil jeden a já chytla Lokiho za zápěstí a s ním vystoupila.

,,Na tohle kašlu," řekla jsem.

Šla jsem ke schodům a jelikož se mi nechtělo jít po nich, jenom jsem vylétla a letěla vzhůru takovou tou ,,mezerou" uprostřed schodů. Lokiho jsem držela za ruku, vypadal dost vystrašeně, asi se připo-kakal, zachvíli jsme byli nahoře, já vyšla ze schodiště a Loki šel furt omámený za mnou. Ti slavní Avengeři seděli na gauči a kecali spolu.

,,Hádejte kdo dorazil?" přerušila jsem je.

,,Zdar," kývl na mě hlavou Clint.

,,To je vše?" vyjekla jsem.

,,Spadlo ti ego?" zeptal se Stark.

,,Ani nevíte jak jste mi chyběli," řekla jsem.

,,I já?" zeptala se Natasha.

,,Všichni," řekla jsem.

,,Kde mám ovladač na muflona?" zeptal se Stark.

,,Tady," ukázala jsem ho v ruce.

On ho mi ho chtěl vzít, ale já uhnula a řekla: ,,Můj milášek."

,,Co se s tebou stalo?" zeptal se Clint.

,,Neuvěříte jaký to tam bylo, každej den jsem na sobě musela mít dlouhý šaty až na zem, jídlo tam nebylo tak hrozný, ale žádná sláva a pokoj jsem měla vedle něho!" vykřikla jsem a ukázala na něj, ,,to mi připomíná, kde budu mít pokoj teď?"

,,Nat, která mi nedovolila to zařídit, tě tam zavede," řekl Stark, ,,a ještě ti něco řekne."

,,Oke," pokrčila jsem rameny.

Natasha šla a já za ní pádila. Otevřela mi dveře a čekala mou reakci.

,,Tak co? Líbí?" zeptala se.

,,Je to tady, úchvatný," okomentovala jsem.

Koukla jsem do skříně a tam bylo tisíce věcí.

,,Och bože," řekla jsem si pro sebe.

Běžela jsem k Natashe a objala jí: ,,Děkuji ti za pozemský oblečení dobrá vílo."

,,Rádo se stalo hele a od zítřka spolu máme trénink," informovala mě.

Přestala jsem jí objímat.

,,Trénovala jsem na Asgardu a porazila jsem tu nejlepší," řekla jsem hrdě.

,,Ale tam bojují nejmíň s mečem, tady tě budu učit bojovat jenom se svým tělem," řekla.

,,Neee," zaskučela jsem a spadla na zem.

,,Co je? Hraješ si na žížalu?" zeptala se.

,,Drž hubu ty, krocane," vrátila jsem jí a zvedla se ze země.

,,Och," řekla a dělala, že se jí to dotklo.

,,A teď běž pryč, jdu se převlíkat," řekla jsem a hodila po ní polštář.

Ona zavřela, takže se to odrazilo ode dveří. Potom je otevřela a vyplázla na mě jazyk. S tímhle odešla a já si oblékla světle modré kraťasy s ornamenty, kousek pod kolena a k tomu růžové tílko. Vyšla jsem z pokoje a šla do obýváku, kde seděli všichni Avengeři.

,,Jak jsi dokázala odtipovat moji velikost?" zeptala jsem se Natashy.

,,Mám na to oko," mrkla na mě.

,,Hehe," zasmála jsem se.

Hehe, další kapitolaaaaaaaaa a proč tolik aaa? Protože chciiii, tak, snad se líbila a napište určo názoriiiis😂
Loučí se vaše ❣️Karolínkaaa❣️