Po hodině usilovného snažení jsem se zlepšila, ale zvedat větší a větší věci bylo složité, zvlášť, když jsem byla furt víc unavená.
,,Já už nemůžu," řekla jsem a pustila k zemi stůl.
Ten se rozbil, já to nevnímala, sedla si na zem a opřela se o zeď.
,,Pro dnešek s magií konec," rozhodla Frigga, ,,pozítří, po snídani, budeme zase trénovat."
S tímto odešla, já se zvedla ze země a chtěla odejít, Loki do mě vrazil, jen proto aby vyšel dřív než já.
,,Muflone! Co si to dovoluješ!?" zařvala jsem na něj.
,,Co bych si měl dovolovat? Tady ti to nepatří midgarďanko, tady si na mě nemáš co dovolovat," zašklebil se a šel dál.
,,Lokislave! To, že jsme na jiný planetě neznamená, že jsi něco víc než já!" zařvala jsem a běžela za ním.
,,To je ono, já byl vždy lepší než ty," řekl mi při chůzi.
,,Tak to si vymýšlíš," vysmála jsem se mu.
,,Můžeš to dokázat po obědě, trénuješ se mnou bojování," pokrčil rameny.
,,S tebou? To radši s Thorem," řekla jsem.
,,Jak myslíš," pokrčil rameny a vešel do jídelny.
,,To už je čas oběda?" vyjekla jsem.
,,Jo a my jsme tady jediní," konstatoval Loki.
,,Odine," řekla jsem a koukla za jeho křeslo.
Nic.
,,Thore! Friggo! Nemůžete mě tady nechat s psychopatem!" řvala jsem, ,,to si mě tady nikdo neváží?"
,,Kdo by si tě vážil?" zeptal se a sedl si ke stolu.
Sedla jsem si taky.
,,Spousta lidí," pokrčila jsem rameny, ,,tak co je tady k snědku?"
Prohlédla jsem si celý stůl, nic co by vypadalo vábně.
,,Já chci na zemi," zakňučela jsem.
,,Jsi jako dítě," zastěžoval si.
,,Papat, já ci papat," dělala jsem ze sebe dítě.
,,Vem si tohle maso a k tomu tohle," nandal mi to a dal přede mě.
,,Elen neumí papat," řekla jsem.
,,Tak se to nauč," vrátil mi a jedl dál.
,,To je fujky, to je otjávený," žvatlala jsem.
,,Jim to i já, jak by to mohlo být otrávený?" pozvedl obočí.
,,Cože?" dělala jsem jakože neslyšim.
On jen protočil oči a jedl dál.
,,Elen chce ňam," žvatlala jsem dál.
,,Přestaň s tim!" zvýšil na mě hlas.
,,Nežvi, já budu bječet," řekla jsem a falešně popotáhla.
,,Nechovej se jako dítě," napomenul mě.
,,Ale ty ši žekl, že šem dítě," namítla jsem.
,,Tak nejsi, hlavně jez!" okřikl mě.
Já se spokojeně zašklebila a jedla. Broukala jsem si prší, prší a kontrolovala Lokiho. Ten ze mě prostě jenom nemohl.
,,Za hodinu buď tam, kde jsme trénovali magii," řekl a vstal od stolu.
,,Já neřekla, že budu trénovat s tebou," řekla jsem zase já a dala do pusy poslední sousto.
ČTEŠ
Nenávist nemá daleko od lásky||Loki ff
Fanfic[DOKONČENO] |1. díl| Trošku drzá holka s normálním životem, do kterého se jí připlete nemilá věc- superschopnosti. Nežádala se o ně, nechtěla je a neuměla je ovládat, emoce je totiž ovládaly za ní. Poté, když šla po městě jí někdo nařídil ať poklekn...
