Dračí ostrov

19.

Lifaen se nezmohl na jediné slovo, ale Ilfea mu mezitím, co vzlétali začala sdělovat podrobnosti.
,,Je brzy odpoledne a my se musíme ještě dnes setkat s Avindrovou skupinou a zhodnotit bojovou strategii."
Přeletěli řeku Echo a mířili přes úzký pás moře na Koros.
Dračice mu řekla, že přes celý poloostrov se táhnou Deštivé hory, ve kterých je bájné Leptoské údolí.
,,Proč je bájné? To si ho snad někdo vymyslel?" ušklíbl se, zatímco už prolétali kolem jedné osamocené hory.
,,Ne, ale říká se, že tam mají království legendární leptosové - stvoření příbuzná drakům, která mají nekončící znalosti nejen v léčitelství, ale také třeba v magii. Píše se, že až bude v Dragonii nejhůř, odhalí své království z mlhy a pomohou statečným srdcím nastolit mír."
,,Páni, kolik mají Dragonyjské legendy kapitol?"
Ilfea nad ním zakroutila hlavou.
,,Asi sto... Mimochodem, před chvílí jsme letěli kolem Zubaté hory a nalevo už můžeš vidět Černé jezero."
Lifaen se rozhlédl a opravdu si všiml poměrně velké vodní plochy. Pak se zamyslel.
,,To proroctví... Co to všechno znamená?"
Dračice chvilku mlčela.
,,Co konkrétně?" zeptala se nakonec.
,,Třeba věty ,Ten druhý, jehož city souží...', ,Každé slunce jednoho dne zapadá', nebo třeba celá část ,Před tím čtvrtým všichni padnou na kolena, ale jeho srdce tajemství temné skrývá.' a potom ještě celá poslední část." vychrlil na ni a čekal na odpověď.
,,To je těžké... O tom prvním nic moc nevím a měl by ses na to zeptat Altaaye. To druhé může znamenat cokoli."
,,Třeba smrt?"
Zaváhala, ale kývla.
,,Ta další část, na kterou ses ptal je o mě. Nevím, co by mohla znamenat. A k té poslední části snad nemám co říct. Myslím, že jsi ji pochopil správně." prohlásila a jemu už zase přeběhl mráz po zádech.
Vletěli do hor a pozorně se rozhlíželi kolem sebe, kdyby tu náhodou číhaly další stíny.
Po úpatích se plazila hustá mlha a převalovala se mezi kameny v údolí. Lifaen po určité době zaznamenal, že tu je velice vlhký vzduch a z nějakého důvodu i dost teplo. Naneštěstí se tu také rychleji stmívalo.
Zničehonic ho dračice strhla za nejbližší skálu a naznačila mu, aby byl potichu.
Oba opatrně vykoukli a on spatřil dva letící stíny. Rozhlíželi se kolem, jako by něco vyhlíželi.
,,Měli by tu letět..." řekl jeden z nich skřehotavě.
,,Co když to obletěli?" odpověděl druhý a odfrkl si.
Prvního tím zřejmě naštval.
,,Pokud ano, máme problém. Pán se bude moc zlobit..."
Lifaen se podíval na Ilfeu. Zavrtěla hlavou, že nechápe, o čem, nebo spíš o kom mluví.
Otočil se zpět a všiml si, že oba stínové přistáli.
,,Ano..." přitakal druhý a oklepal se. ,,My nejsme jako ten sluha, kterého si tam drží. Jsme vojáci, o které může přijít, ale nám to nevadí... My chceme dračí krev."
,,Potrestá nás, ale sluhu taky trestá." řekl první a druhý se zvráceně zasmál.
,,Víš, co je nejlepší?" zeptal se. ,,Sluha má city."
Oba se rozchechtali a Lifaen měl pocit, že mu ten zvuk drásá uši. Tyhle temné potvory, které způsobují jen bolest... Chtěl je zabít. Chtěl je rozsápat na černý dým.
Už se zvedal, ale Ilfea ho zadržela.
,,Nemáme čas na problémy. Nenech se unést nenávistí. Budeš mít příležitost k boji na Saefosu."
Opatrně kývl. Nevěděl, co to do něj vjelo, ale oba stínové do pár minut odletěli.
Oba draci tedy rychle pokračovali dál na sever a při západu slunce už měli v dohledu Deštivý záliv.
,,Co si myslíš o tom Pánovi? Tušíš, kdo by to mohl být?"
Dračice zavrtěla hlavou.
,,Ne, ale teď víme, že stíny někdo ovládá. To taky znamená, že mají někde sídlo, odkud je ten Pán řídí a posílá. Tak mě zaráží ten sluha. Říkali, že ho trestá, ale on má city, což by naznačovalo, že to není stín."
Chvíli oba mlčeli a letěli nad zálivem. Blížili se k pevnině - ostrovu Saefos a na něj padala nervozita z nadcházejícího boje.
,,Kde se vlastně setkáme s Avindrem?" zeptal se, aby si trochu pročistil myšlenky.
,,Blízko řeky Pax, protože v jejím prvním ohybu se usadily stíny. Měli by nás vidět a někoho poslat, aby nás zavedl do tábora."
Rychle se stmívalo a oni už špatně viděli. Především Lifaenovi dělal let problém, protože jako sluneční drak na tohle nebyl stavěný.
Lekl se, když vedle nich ze stínů vyletěla další dračice.
,,Relinn!" vydechla Ilfea se značnou úlevou.
,,Ahoj Ilf." zazubila se šedá dračice.
,,Už jsme mysleli, že nepřiletíte."

Další kapitolka vyjde až někdy o víkendu, protože teď budu pryč. 😅
Ale můžu říct, že už zbývají jen 3 kapitoly + epilog a je tu konec prvního dílu. 😃
Většina asi nevěděla, že tahle ,kniha' bude mít víc dílů, ale zkrátka už to mám tak nějak naplánované. Tuto knihu tedy ukončím 22. kapitolou a epilogem. No, zase jsem toho tady napsala až až... 😂 Kdyby měl někdo otázky, ráda odpovím, nemám co dělat.
Auf Wiedersehen 💙🐉