Dračí ostrov

13.

Ilfea Lifaena zavedla na kopec u pobřeží, na kterém přistála v den, kdy sem přišel.
Musel se nad tím z nějakého důvodu pousmát.
,,Takže abych to shrnula, mám v tobě probudit dračí instinkt letu." řekla dračice a znovu za posledních pět minut se ušklíbla.
,,Roztáhni křídla, ale zatím s nimi nic nedělej."
Drak rozpačitě poslechl a poslušně čekal na její další pokyny.
~
Po dlouhé hodině cvičení na kopci tmavomodrá dračice konečně prohlásila to, na co celou dobu nedočkavě čekal.
,,Teď přejdeme k letu samotnému." Lifaen už nadšeně roztáhl svá křídla a ocasem švihnul do trávy.
,,Musíš zároveň udělat dvě věci - máchnout křídly a zadníma se pořádně odrazit do vzduchu." Připravil se tedy na svou velkou chvíli a zhluboka se nadechl.
V jedné vteřině se odrazil zadníma nohama od země, ve druhé zakopl o své přední nohy a ve třetí zoufalým máchnutím křídel jen urychlil své důvěrné setkání s tvrdou zemí.
Zvedl se a naskytl se mu pohled na Ilfeu s přední tlapou přes obličej.
,,Tak zrovna takhle jsem to nemyslela."
Povzdechla si.
,,Ale co, zkus to ještě jednou."
Znovu se tedy připravil a tentokrát se opravdu vyšvihl do vzduchu.
Od země ho dělilo asi deset metrů, což byla jediná věc, kterou stihl zjistit, než opět zakusil pád na ni.
Tentokrát to ale pádem neskončilo, protože se závratnou rychlostí kutálel směrem k pláži.
Zastavil se až o rozpálený písek, který se mu dostal za šupiny.
Zabručel a vylezl zpět k Ilfee.
,,Do třetice všeho dobrého?" zeptala se s trochu škodolibým úsměvem na tváři.
Lifaen nad tím jen protočil očima a s posledními zbytky odhodlání zopakoval svůj předchozí postup.
Jeho oči zůstaly pevně zavřené a on pravidelně máchal křídly.
Zničehonic do něj něco ze strany narazilo.
Pootevřel jedno oko a zjistil, že to je tmavomodrá dračice letící vedle něj.
,,Zvládl jsi to!" vykřikla nadšeně a popoletěla o kousek dál, aby mu uvolnila cestu.
Překvapeně se rozhlédl kolem a potom následoval Ilfeu, která ho okamžitě začala učit různé letové manévry.
Když byla s jeho dovednostmi celkem spokojená, nařídila mu, aby letěl za ní. Zprudka stoupala k mrakům vysoko nad zpěněným mořem.
Oranžový drak jí skoro nestačil, ale nejvíc ho překvapilo, když mu těsně nad mraky, které mu zakryly výhled zavelela k tomu, aby složil křídla k tělu.
Šokovaně poslechl a stejně jako ona střemhlav padal k vlnám.
Chtěl něco zakřičet, ale vítr mu vzal všechna slova.
Na jeho vkus už se příliš přiblížili k hladině, takže rychle roztáhl křídla a vyrovnal tak svůj let.
Mával na místě křídly a s hrůzou pozoroval, že Ilfea stále letí dolů a od pádu ji dělí jen vteřiny.
Pak ohromeně zahlédl, jak svá zelená křídla roztáhla a u hladiny se vytočila jedním bokem nahoru tak, že vystřihla perfektní oblouk a rozvířila slanou vodu pod druhým bokem.
Dvěma mohutnými máchnutími křídel se dostala k němu a na tváři jí hrál okouzlující úsměv.
Lifaen zatřepal hlavou.
,,Už jsem ti říkal, že jsi magor?"
,,Jo, říkal." odvětila a on se nad tím pousmál.
,,Nemůžu už přistát? Bolí mě křídla." Dračice mu to odsouhlasila a tak přistál na kopci, ze kterého vzlétli. Posadil se a obtočil si ocas kolem tlap. Dosedla k němu i Ilfea a udělala to samé.
Chvilku mlčeli, ale zanedlouho se rozhodl prolomit ticho jednou ze svých četných otázek.
,,Proč jsme tohle udělali?"
Dračice překvapeně zamrkala.
,,Co?"
,,No, ten pád."
,,To je takzvaný pád důvěry. Nemyslím tím ale takový ten trapný pád do něčí náruče, ale pád, při kterém musí tvé základní instinkty naprosto důvěřovat tvému vědomí. Špatně se to vysvětluje, ale zvládne to jen málokdo, protože to naprosto jde proti pudu sebezáchovy. Vlastně ne úplně, ale potlačuje ho to do té správné chvíle."
,,Aha."
Lifaen to už zase nechápal, ale nechtěl vypadat hloupě, takže dělal, že tomu, co teď prohlásila rozuměl. Připadalo mu to trochu jako ve škole.
Ilfea se na něj zkoumavě podívala a pak si pobaveně odfrkla.
,,Ty to nechápeš, co?"
,,Ne..."
Bylo to asi poprvé, co slyšel její překrásný smích. Musel se také zasmát, ale opět mělo přijít něco, co veselé chvíle na dlouhou dobu přeruší...
A ani nevěděl, jak moc brzy...

Konečně jsem tu s novou kapitolkou.😃
Všichni víme, že to nikoho nezajímá, ale nebylo mi úplně dobře a navíc jsem byla hrozně líná, takže prostě menší zpoždění. A obrázek Lifaena se mi nechce nahrát, takže snad v příští kapitolce.😅
Auf Wiedersehen 💙🐉