Dračí ostrov

Epilog

Jak by Lifaen popsal Dargon jedním slovem? Domov. To město mu, přestože tu zatím nestrávil příliš času, hodně přirostlo k srdci, stejně, jako místní draci.
Celá skupina s Avindrem v čele přistála se západem slunce v zádech na náměstí, kde je přivítali ostatní.
Všude zavládla vítězná nálada a on si v tu chvíli, jako všichni zde, připadal být hrdinou.
Zrovna, když se stmívalo a vše se pomalu začalo vracet do starých kolejí, došla za ním Ilfea.
,,Až si odložíš věci, přijď na můj strom." oznámila mu a poté odletěla do večerního šera.
Se všemi se rozloučil a vydal se ke svému stromu.
Přistál na terase, otevřel dveře, odložil brašny a chystal se k odchodu, ale přeci jen si na něco vzpomněl.
Vyšlapal schody do lidské části a přivítal se s Punťou. Možná, že by u Lipy nebyl zas tak moc špatný učedník.
Pak se konečně odhodlal vyletět směrem k Ilfee.
Přistál na její otevřenou terasu a pomalu vešel.
,,Ilf?" řekl do prázdna a po chvilce váhání se rozhodl vyletět výš a vyjít do její lidské části.
Očividně ho čekala, protože i dveře tady byly otevřené.
Narozdíl od dračí části se tu svítilo, takže viděl, že je to tu zařízeno převážně v odstínech modré a zelené. Trochu mu to připomínalo Nostin strom, protože na stěnách visela spousta plánů a nákresů.
,,Přišel jsi." ozvalo se za ním.
Otočil se a spatřil Ilfeu v jejím stříbrném brnění.
,,Samozřejmě, ale ty ses neodhalila." odvětil.
Beze slova vkročila do další místnosti, kde zářilo jen malé bílé světlo s modravým nádechem.
Všiml si jejího meče, který ležel u stěny a byl pečlivě uložený v pochvě, na které se stříbřitě leskl vytepaný nápis Anr'Este a vedle překlad.
,,Sladká pomsta..." přečetl nahlas. ,,Zvláštní jméno pro meč. Vždycky mně zajímalo, jestli je pomsta tak sladká, jak všichni říkají."
Ilfea s k němu otočila zády a zadívala se z okna.
,,Zvláštní... Pomsta má vždy horký nádech událostí, které k ní vedly, ale možná je to i svědomím." prohlásila a mírně otočila hlavu jeho směrem.
,,Pokud myslíš, že když se ti odhalím, všechny tvé otázky se ti zodpoví, mýlíš se. Jen tím protrhneš hráz s novými, ale přesto jsem přesvědčena, že si zasloužíš znát pravdu."
Sklopil hlavu a pohled zabodl do země, protože věděl, co přijde.
,,Chytrý tah." podotkla Ilfea.
Uslyšel tiché kovové zvuky, když odvolala své brnění.
Pomalu posunul pohled na její nohy a poznal tak, že nyní stojí přímo naproti němu.
Posouval pohled výš a všiml si, že ruce má od zápěstí až po lokty omotané v jakési jemné bílé látce. Na levé paži se jí navíc rýsovala obrovská, téměř bílá, jizva.
Přesněji tedy tři - jako tři drapy, které černé triko s krátkým rukávem nemělo šanci skrýt.
Dál se pohledem posunul až k ramenům, která se nacházela v nesnesitelné blízkosti obličeje.
Poslední věc, na kterou se před ním zaměřil, byly mírně vlnité vlasy barvy horké čokolády, které jí sahaly po ramena.
Pak se podíval na její tvář a okamžitě mu došlo, že měla pravdu.
Jen protrhl přehradu nevědomosti a teď dostal pocit, že se utopí v otázkách zaplavujících jeho mysl.
Nedokázal však vydat ani hlásku.
Stálá tam osoba, na kterou kvůli tomu všemu, co se teď dělo, dočista zapoměl...
Stála před ním Christine O'Brienová.

Pamatuje si ještě vůbec někdo na Christine? Můžu jen doufat... 😂
~
Takže, zlatíčka, chtěla jsem Vám všem poděkovat za (minimálně pro mě) neskutečný ohlas u této knihy. Sice je Dračí ostrov trilogie, což znamená, že bude mít ještě dva díly, ale přesto se mi s touhle knihou těžko loučí.
Původně jsem ji začala psát (ne na Wattpad, ale jen do sešitu) už v Říjnu 2018 a to, co k ní vedlo jsem vymýšlela ještě mnohem dřív, takže jsem nad ní strávila spoustu času a doufám, že to jde alespoň malinko vidět.
Předem můžu slíbit, že ve druhém díle se toho bude dít mnohem víc, takže se máte na co těšit. 😄
Auf Wiedersehen 💙🐉