Před dávnými časy v předaleké galaxii...
„Proč Bene! Proč jsi to udělal!? Toto by si náš děda nepřál!" „Mýlíš se Anakine, kráčím v jeho šlépějích. On je ten pravý hrdina ne tvůj či můj otec!" Naše čepele jiskřili v modro-zelené záři a vydávali slabé...
Kolem hlavy mi proletěla střela z blasteru. Polkl jsem a pokračoval. „Pane, vzdejte se. Jste obklíčen, takhle to pouze zhoršíte.“ řekl jsem klidně a nespouštěl z něj oči.
Byl to muž, měl kolem třiceti let, na sobě kabát a na hlavě děravý klobouk. V ruce blaster a v druhé vibronůž. Byl rozrušený a naštvaný.
„Řekl jsem ať se necpeš do mých kšeftů. Teď je pozdě na to se vzdát.“ řekl naštvaně a mířil na mě. „Vaše kšefty jdou přímo proti zákonům a předpisům nové republiky...“ „Seru ti na předpisy!“ řekl a pomalu ustupoval ke dveřím.
„Mohu se za vás přimluvit u soudu, pokud budete spolupracovat.“ řekl jsem naléhavě. Nechtěl jsem aby mi zdrhl i tentokrát. Usmál se. „Spíše se přimluv v nemocnici Jedii.“ řekl a vyskočil v zad a zasypal mě dávkou z blasteru. Odrazil jsem je mečem a rozběhl se za ním.
Vběhl jsem za ním do uličky a zavolal do komunikátoru. „Blíží se k tobě Bene, neprošvihni ho!“ řekl jsem naléhavě. Odpověď na sebe nedala dlouho čekat. „Neboj, tentokrát neuteče.“ „Jen aby...“
...
O měsíc dříve:
„Mise?“ optal jsem se překvapeně a zamrkal. „Ano, slyšel jsi dobře. Policejní ředitelství na planetě Lothal náš požádalo o pomoc. Poletí tam s vámi mistrině Ashoka Tano. Zná to tam a pomůže vám při vyšetřování.“ řekl Luk a napřímil se na sedadle.
„O co se jedná a kdo tam poletí?“ optal jsem se rázně a přímo. „Pašerácký gang, Ty, Ben a Sarah. Jste nejschopnější z padawanů.“ řekl Luk a začal sepisovat zprávu. Jen co jsem zaslechl jméno Ben se mi skřivil úsměv na tváři. Luk si toho všiml odvrátil oči od monitoru. „Stále se s ním nebavíš v dobrém?“ zeptal se Luk náhle jsem dostal výčitky svědomí. „Ano.“ „Nezapomeň že jsme rodina. A rodina má držet při sobě.“ řekl Luk tak klidným hlasem až mě to překvapilo. „Jistě, otče.“ „Tvá matka by na tebe byla pyšná Ani...velmi pyšná.“ poslední slova téměř zašeptal. Přikývl jsem. „Kdy mám vyrazit?“ optal jsem se abych zahnal náhlý pocit smutku a osamění. „Zítra ráno, nyní si běž odpočinout.“ řekl Luk, já se pouze uklonil a odešel.
Pohled Luka:
Jen co Anakin odešel jsem se otočil na židli k oknu a vyhlédl k noční obloze. Na obzoru se jako zářivý měsíc čněly trosky hvědy smrti.
Zasnil jsem se a zavzpomínal v paměti. Byla krásná. Rudé blasy, silná postava, vychytralá a smrtící. Usmál jsem se a v tom mi po tváři stekla slza. „Maro...“ zašeptal jsem a stále si jí snažil vybavovat.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ze snění mě probral starý známý pípavý zvuk. „Artoo, neboj nic mi není kamaráde...jen jsem se zasnil.“ řekl jsem, usmál a přejel pohledem na modrobílého astrodrida, stojícího hned vedle mě. Natáhl jsem ruku a pohladil po hlavě. „Půjdeme spát, není dobré se takhle utápět v pocitech minulosti.“ řekl náhle a vstal.
Odložil jsem hábit, zhasl a ulehl na tvrdou postel, vedle které byla na stolečku stará fotka.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
