Star Wars: Odkaz moci

Rodinné pouto

Chvíli jsem byl z mého strýce vskutku zmatený. Jeho chování bylo jiné než jsem si pamatoval z minulosti.

Dříve se choval jako gentleman, ikdyž svým způsobem. Byl nad věcí, vtipkoval a ikdyž měl jistý stupeň egoismu, byl stále sympatický. Avšak se hodně změnil. Zatrpkl a byl nepříjemný, o Nové republice nedovedl říct nic pozitivního. A o princezně a senátorce Leie Organě Solo se nikdy ani nezmínil.

Též mě zaskočilo když na nás místo Falkonu čekala úplně jiná loď. „Kam se poděl Millenium Falkon?" optal jsem se opatrně. Chewie něco zavil. „Ukradli mi jej." řekl a vztekle kopl do stolku v lodi. Ashoka s Benem se drželi stranou. Už jen kvůli tomu že Chewie nebyl celou dobu nějak v náladě. Jen já se odvážil s ním navázat téma na věci ohledně minulosti.

Často jsem se však dostal až na hranici kdy i můj strýc odepínal pouzdro s blasterem. "Ač starší, stále to byl nejrychlejší střelec v galaxii." Pomyslel jsem si vždycky a raději odešel do jídelny.

...

Zhruba druhý den cesty se mi však naskytla dokonalá šance si se strýcem Hanem otevřeně promluvit.

Bylo už celkem pozdě. Na Korusantu snad půlnoc ale já ještě nechtěl spát. Vstal jsem z postele a šel si pro trochu vody, když tu jsem z koutu zaslech tlumenou ránu. Neváhal jsem a zašel tam.

Odendal jsem přikrytý poklop a do očí mě praštilo prudké světlo. „Co tu děláš?!" Vystřelil na mě zaskočený Han a sklopil svítilnu. „Promiň strýci. Zaslechl jsem ránu tak jsem to šel zkontrolovat." řekl jsem a čekal nadávky nebo cokoliv ale ne to co se stalo. Han se na mě podíval a podnapilý mi naznačil ať se k němu přisednu. Chvíli jsem váhal ale když jsem viděl jeho zhoršující se výraz, přijal. 

Vlezl jsem dovnitř. Byla to malá komora , max dva metry na šířku a na výšku ani ne jeden a půl. Na délku byla však dost velká pro oba. Jen co jsem byl uvnitř Han zavřel poklop a podal mi flašku. Šlo o zpola vypitou Korelijánskou Whisky. Přičichl jsem, voněla po kouři a už na čich byla dost silná. Podiveně jsem se zahleděl na Hana. „Na co čekáš? Napij se nebo jdi." Už jsem se chtěl zvednout ale tu mě něco napadlo. Zakýval jsem flaškou a přihnul si.

Hřejivý pocit v hrdle byl rychle vystřídán žárem až jsem se zakuckal. Byla vskutku silná. Han se rozesmál: „Pálí, že?" Přikývl jsem neschopen slova, na tohle mě ani výcvik nepřipravil. „Bodeť, je to to jediné co mi spolu s Chewiem zůstalo." řekl a zapřel se nohama o stěnu.  „Ten pocit?" Vyslovil jsem a Han pochopil. „Ano, přesně takhle chutná život kluku, pomalu tě spálí zevnitř." řekl Han až poeticky a přihlnul si sám. Říhl a bez namítání pokračoval. „Je to už pět let. Pět let co jsem se vrátil k téhle branži." Spočetl jsem si to a uvědomil si že je to sotva dva roky od doby co k nám nastoupil Ben. „Co se stalo?" optal jsem se opatrně. „Ben byl to jediné co náš vztah drželo posledních deset let." řekl Han a opět si přihnul. „Pak to šlo z kopce, Lea byla neustále v senátu. O Bena jsem se staral částečně já a chůva. No hlavně ona. Ale on byl hlavní důvod proč se vůbec doma ukazovala." řekl Han a udělal pauzu na napití.

„Od doby co přišel Ben k vám se domů vracela méně a méně. A od doby co zjistily že byl její otec Darth Vader, se vracela ze senátu pokaždé podrážděná. Hádali jsme se a já též se vracel domů velmi málo. A pak, jednoho dne..." řekl Han po tváři mu stekla slza a opět si přihnul. „Jsem se vrátil domů opilý Lea to už nevydržela a vyhodila mě z domu.... od té doby jsem jí neviděl." Han odložil alkohol a schoval tvář do dlaní. Poté se zhluboka nadechl a zvedl opět hlavu. „To je důvod proč jsem nyní takový, proč se ze mě stalo to co se stalo." Pozvedl jsem obočí a pohlédl mu do očí. „A pomáháš nám proč?" optal jsem se. „Ty peníze jsem nevzal proto že bych je potřeboval. Chci jí opět spatřit ale bez Falkonu se to nestane. A na to potřebuji peníze." řekl Han otevřel. „Už běž spát. Je pozdě mladej." řekl pustil mě ven. „Dobrou strýčku." řekl jsem ještě do tmy a šel spát.