Jump

-Sweet dreams-

Seděla jsem v pracovně celý den a snažila se věnovat práci. Nešlo to. Ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, vždy se mé myšlenky vrátily k tomu, co jsem řekla Zaynovi. Byla jsem na něj opravdu tvrdá. Stále se mi v hlavě objevovala otázka, zda to pro mě opravdu nic neznamenalo. Trápilo mě, jak se teď asi cítí. Už jsem to nemohla déle vydržet. Rozhodla jsem se, že ho půjdu nenápadně zkontrolovat. Vyšla jsem z pracovny a sešla schody dolů. 

,,Kde je Zayn?" zeptala jsem se kluků, kteří hráli nějakou videohru v obýváku. 

,,V pokoji," ukázal Liam prstem nahoru, já přikývla a vydala se zpátky po schodech nahoru. Šla jsem pomalými kroky k jeho pokoji a snažila se nevypadat nijak nervozně nebo provinile. Když jsem se ocitla u jeho dveří, zhluboka jsem se nadechla a až poté zmáčkla kliku dolů. 

,,Zayne?" řekla jsem do tichého a tmavého pokoje. Sáhla jsem po vypínači a rozsvítila světlo. Naskytl se mi pohled na prázdný pokoj. ,,Zayne?!" zakřičela jsem přes celou vilu. Prohledala jsem celou vilu, ale nikde jsem ho nenašla. 

,,Není tu," konstatoval Liam potom, co mi s kluky pomohli prohledat místnosti. 

,,To už vím taky," otočila jsem se a vrátila se do jeho pokoje. Až teď jsem si všimla, že je otevřené okno. Přiběhla jsem k němu a podívala se dolů. Všimla jsem si provazu, který visel podél zdi. ,,Já ho zabiju," procedila jsem skrz zuby a vyrazila rázně do svého pokoje. Zavolala jsem George, že potřebuju, aby pohlídal kluky, než se vrátím. Převlékla jsem se do černých džín, černého tílka a přehodila jsem přes sebe černou koženou bundu. ,,Kam tak mohl jít?" zeptala jsem se kluků, zatímco jsem plnila zásobník své zbraně. 

,,Určitě se někam opít," kývla jsem a nazula se do lodiček. 

,,Do hodiny budu snad zpátky," řekla jsem Georgovi potom, co přišel, nastoupila do auta a odjela. Projela jsem už tři bary a vůbec mě to nebavilo. Nejradši bych se na to vysrala a jela domů. Zastavila jsem před dalším barem a uviděla na parkovišti jedno z aut, které patří nám. V duchu jsem si zajásala a vešla dovnitř. Uviděla jsem Zayna, který byl obklopen partou nějakých chlapů, kteří mi přišli povědomí. 

,,No tak se zvedej a jdeme. Za tebe dostaneme dobrý prachy," řekl jeden, chytil Zayna za ruku a tahal ho ven. Tiše jsem je následovala až na parkoviště. Zayn nevypadal zrovna dvakrát střízlivě.

,,Okamžitě ho pusťte!" zakřičela jsem na ně a oni se na mě otočili. 

,,A to jako proč?" zasmál se jeden a udělal pár kroků blíž ke mně. 

,,Protože jsem to řekla," založila jsem si ruce na hrudi. Zayn vypadal překvapeně, že mě tady vidí. 

,,A co když řeknu ne?" olízl si rty a ještě se ke mně přiblížil. 

,,Tak neručím za to, co bude následovat," ušklíbla jsem se.

,,A co by se mohlo stát?" zasmál se. Stále jsem se mu dívala do očí a vytáhla svou zbraň. Namířila jsem za něj a vystřelila. Ani jsem se nemusela dívat a věděla jsem, že jsem střelila jednoho z jeho chlapů. On přerušil náš oční kontakt a otočil se. ,,Ty vole! Fredo!" zakřičel někdo a sehnul se k bezvládnému tělu. 

,,Takže? Pustíš ho už?" nabila jsem zbraň a mile se na něj usmála. 

,,Ty mrcho!" zakřičel. 

,,Šetři dech," mrkla jsem. Viděla jsem, jak vytáhl svou zbraň a protočila jsem očima. ,,Takže to půjde po zlém," povzdechla jsem si. 

,,Jeremy chraň toho zmetka. Chlapi," odmlčel se a podíval se mi hluboko do očí. ,,Zabijte ji," usmál se ďábelsky a všichni si vytáhli zbraně. Natáhla jsem ruku a dvakrát vystřelila. Trefila jsem se jednomu do hlavy a schovala se za popelnici. Chvíli bylo ticho a tak jsem vykoukla. Všichni stáli a čekali na mě. ,,Tak vylez," zasmál se a já vylezla. ,,Sladké sny," mrkl na mě a já se nechápavě zatvářila.

,,Kate!" slyšela jsem Zaynův křik a pak jsem cítila, jak mi něco udeřilo do hlavy a já spadla na zem.