Dívčí války [DOKONČENO]

Žárlivost

°Marinette°

Byla jsem tak moc naštvaná a smutná z Adriena, že jsem nemohla vůbec myslet na něco jiného. Najednou mi zazvoní telefon. Zvednu ho a uvidím, kdo mi volá. Ach bože, Alya...
„Marinette, mohla bych k tobě prosím přijít?" Do telefonu mi brečí a já hned poznám, co se děje.
„Jasně, můžeš klidně i přespat, jestli chceš." Trhá mi srdce jí takhle slyšet.
„Dobře, hned tam budu." Položí telefon zrovna v okamžiku, kdy někdo zvoní na dveře. Otevřu a uvidím Alyu s věcmi na spaní. Obejme mě a já zase jí. Zabouchnu dveře a jdu společně s Alyou nahoru. „Omlouvám se, že ti narušuju tvoje plány, já jen..." Přes slzy ani nemůže mluvit.
„To je v pořádku, jen se vybreč a pak mi to řekni, jo?" Obejmu jí a ona se uklidní.
„Mysela jsem, že mě miluje. Byl na mě tak hodný, usmíval se vždycky na mě... Jenže to samé dělal i na Lilu, ale já blbá jsem si toho nikdy nevšimla. A teď to nemůžu říct nikomu jinému než tobě, protože Chloé by mě zabila a Lila by se Adriena nevzdala jen kvůli mně..." A znova brečela.
„Adrien chce pozornost, to je celé. Proč by tohle celé jinak dělal?  Nejlepší bude, když mu dáš najevo, že je ti to jedno." Jen to dořeknu, rozbrečí se ještě víc.
„Na to už je asi pozdě." Ukáže mi mobil se zprávami, které si psala s Adrienem:
Alya- Jak si mi to mohl udělat? Já tě miluju!
Adrien- Promiň, ale já tebe ne. Miluju někoho jiného.
Alya- To je mi jedno!! Zlomil si mi bezcitně srdce! Toho budeš ještě litovat!
Poslední zprávu si ani nepřečetl... Mám takový pocit, že si s ním budu muset promluvit!

Já a Alya jsme už byli nachystané vyjít a jít do školy, jenže mi zazvoní zpráva od Chloé, že na mě čeká už dole.
„Co ty tady, Alyo?" Zeptá se hned Chloé, co nastoupíme. Vedle ní sedí Lila a jen mlčí. Jejda, tohle nevypadá dobře...
„Učili jsme se a pak Alya usla a já už jí nechtěla budit." Vymyslela jsem rychle výmluvu, aby se Chloé dál neptala. Alya s Lilou na sebe jen tupě koukaly a já se snažila, aby to nedělali, protože si toho všimne Chloé a hned bude zle. „Nevím, jestli jsem vám to už říkala, ale Nino dělá skvělou hudbu! O přestávce mu řeknu, ať vám něco pustí." Rychle vyhrknu, ale nikdo si mě nevšímá.

Dorazíme do třídy a všichni se zase rozesadí přesně tak, jako včera, akorát s tím detailem, že vedle Adriena dnes sedí Chloé.
„Proč každý den sedí Adrien s někým jiným?" Zeptám se Nina, což mi přijde jako dobrý nápad vzhledem k tomu, že s nikým jiným z kluků se tu nebaví.
„Prý chce nechat někoho žárlit, ale nic víc nevím. Snad jen to, že každý den sedí s nějakou jinou holkou jen proto, protože s ní půjde na rande. Je blázen..." Nepřekvapilo mě to, spíš jsem to nechápala. To chce jako vyzkoušet všechny holky nebo co?

„Jakpak se má má oblíbená spolužačka?" Adrien za mnou příjde, když si beru věci ze skříňky a odcházím ze školy.
„Dobré, co ty?" Mojí odpověď zřejmě nečekal.
„J-Jo, dobré..." Odcházím od něj, ale jemu to stejně nedá a okamžitě mě dobíhá. „Tebe nic ani trochu neštve?"
„Ne, vůbec nic mě neštve. Tebe snad jo?" Hrát si s ním mě baví.
„Vůbec, všechno je fajn." Teď už mě ale nechá. Jdu domů parkem a všimnu si nikoho jiného než Chloé, jak čeká na Adriena.
„Marinette!!!" Zavolá na mě a já jdu k ní. „Konečně mě pozval Adrien ven!! No není to úžasné?" Celá šťastná Chloé mě vroucně objímá.
„No jasně, že je. Užij si to a zítra ve škole mi všechny detaily řekneš." Znova jí obejmu a jdu domů.
„Proč je ti to jedno?" A znenadání se objeví zase on.
„A co jako?" Adrien už doslova vybuchuje a já se na něj jen dívám a směju se.
„Vyspal jsem se s Alyou, vyspal jsem se s Lilou, teď se vyspím s Chloé. To je ti snad jedno?!" Uklidní se, ale stále má hněv v očích.
„Vlastně jsem ráda. Udělal si to, co jsem chtěla."

Jako vždy jsem na to zapomněla, ale na 100% slibuju, že zítra vydám další kapitolu 🤣😍

🐱Nell🐞