Ples

396 29 11
                                    

°Marinette°

Jenom dojdeme do třídy a okamžitě na nás všichni vrhají pohledy. V přední lavici bylo volno, za ní Nino a Ivan, vedle Chloé Lila a vedle Alyi zase Myléne. Prostě všechno zpřeházené jenom proto, abychom spolu seděli. Nino a Adrien si začali povídat a já se k nim prostě přidala, jenže právě v ten okamžik...
„Ooops, to bylo omylem." Chloé na mě vylila horkou kávu a já docela zasténala. To jí snad teďka uvařila nebo co?
„Moc dobře jsem viděl, jak omylem to bylo! Tohle je snad tvá pomsta?!" Popravdě, byla jsem z ní dost zmatená. Zřejmě neměla žádné nápady, jak se mi pomstít.
„Ty aby ses jí nezastal. Na tohle nemám náladu ani nervy." Posadila se zpátky do svojí lavice a já se snažila odlepit to triko z mého těla.
„Ukaž Marinette." Adrien si sundá před celou třídou košili a triko a dá mi ho. Všechny holky na něj zamilovaně koukají a já vlastně taky.
„Děkuji." Políbím ho a utíkám si ho převléct. Když se vrátím, Adrien sedí ve třídě v košili, která je docela průsvitná. Všechny holky na něj stále koukají a já už jen protočím oči. Zas tak neodolatelný není. Nebo je?

°O měsíc později°

Já a Adrien, to je dost dlouhý příběh. Celý ten měsíc byl tak skvělý a příšerný zároveň... Popravdě, mezi Chloé a mnou se nic nestalo. Ze začátku byli všichni zvědavý, co Chloé udělá, ale pak, když se nic nedělo, tak to vzdaly. Dokonce i Adrien to vzdal, a to jí zná dýl než já jí... Jen já vyčkávám a bojím se každého dne.
„Marinette, Adrien už na tebe čeká!" Úplně bych zapomněla! Dnes, jakožto každý prosinec před koncem školy, se koná ples. Ples, na který se každá holka chystá skoro celý den a z kluků jen teče pot ze strachu, že něco pokazí... Sešla jsem schody a na jejich konci uviděla Adriena, velice překvapeného z mých šatů. Mamka si nás rychle vyfotila a už nás nechala jít.
„Vypadáš jako z pohádky. Ostatně, jako každý den, jenže líp... Nechápej to špatně, každý den vypadáš skvěle, ale-..." Jen se zasměju nad tím, jak nervózní je.
„Já to chápu, neboj." Adrien si oddechne a pak se taky zasměje. Vezmu ho za rámně a jdeme do školy. Kolem ní se seskupuje spousta lidí, všichni krásně oblečení. Jenom kolem nich projdeme, všichni mlčí. Něco se snad děje? Až pak jsem to viděla. Po celé škole vyseli fotky mě, Chloé, Lily a Alyi. Největší problém byl však v tom, že byli nepravé. Na všech jsem vypadala děsně opile a pak tam bylo hodně fotek, kde jsem se údajně s někým líbala.
„Jak se ti líbí nová výzdoba, Marinette?!" Chloé tam stála a vysmívala se mi do obličeje. Všichni stáli a dívali se, co se bude dít.
„Kdyby na tom bylo něco pravdivého, asi bych se styděla! Jenomže tohle jsou všechno lži! Nedokážeš si na mě cokoliv vymyslet, a proto jsi udělala tyhle falešné fotky!" Chloé klesl úsměv a vytvořil se z něj kulišácký úšklebek.
„Věděla jsem, že to řekneš. Ale to, co teď uvidíš je pravdivé, zlato. Holky, přineste to!" Zavelela Chloé a Lila s Alyou poslušně běželi vzít tu věc, co Chloé tak nutně potřebovala. Když jí přinesli, nevěděla jsem, jak reagovat. Byla to tabule s nějakými fotkami a důkazy o tom, že Adrien se vsadil s Kimem o to, kdo mě získá. Všechno do detailu naplánované. Možná to, co vidím je ale taky podvod... Tohle by mi přece nemohl Adrien nebo Kim udělat! Podívala jsem se na něj a měla hned jasno. On mě snad nemiluje.
„Jak si jenom mohl?!?" Neměla jsem ani tu sílu ho praštit. Naštvali mě a zklamali zároveň... A nejhorší bylo, že už jsem se neměla na koho obrátit.

Ahojte 🤗
Zřejmě někoho zaskočím, ale tohle je předposlední díl a jelikož nechci být zlá, tak zítra vydám poslední část ☺️

🐱Nell🐞

Dívčí války [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat