Kluk z pasťáku

5

Jacob
,, Jacobe? Jsi v pohodě?" luskl mi před očima prsty Jay. ,,Já-" chtěl jsem něco říct, ale začal se mi zvedat žaludek. Odkryl jsem se a mlčky běžel do koupelen. Otevřel jsem nejbližší kabinku a do záchoda vyhodil zbytek včerejší večeře. Po chvilce jsem se opřel o zeď kabinky a začal zrychleně dýchat. ,,Ne už zase." zakňučel jsem a stoupl si. Jednou rukou jsem se opřel o zeď a druhou spláchl. Umyl jsem si ruce a šel na pokoj, kde jsem si znova lehl. Přikryl jsem se až ke krku a otočil se čelem ke zdi. Ozvalo se Bennettovo povzdechnutí a ihned po té i zavrzání postele nade mnou. ,,Kocoure, otoč se na mně." řekl Bennett a ja i tak udělal. Přiložil mi k čelu teploměr a čekal na pípnutí. ,, Třicet devět devět." povzdechl si potichu a zapsal to do papíru. ,,Nelíbí se mi to." ozval se Jay. ,,Budu v pořádku." sykl jsem, znovu se přikryl až po krk a otočil se čelem ke zdi.
---
Musel jsem usnout, jelikož mě vzbudil až Bennett, když se mnou zatřásl. ,,Vstávej musíš si vzít prášky." zašeptal a podal mi vodu s práškem. ,,Kolik je hodin?" zeptal jsem se a sklenici mu podal. ,,Bude pět,jak to je?" zeptal se naopak on a vzal si teploměr, který mi přiložil na čelo. ,,Hele, furt stejně." pousmál jsem se. ,,Třicet devět jedna, už je to lepší." usmál se a napsal něco do papíru. ,,Kde je Jay?" ,, Spí u kluků."

,, Jacobe," povzdechl si. ,,nikdy jsem neměl moc rád lidi jako jsi ty. Černovlasí emaři, co mají věčně depky a není jim vidět pomalu ani do obličeje, ale ty jsi jinej. Jsi roztomilej. Máš unikátní kouzlo. Řekni mi jak se podařilo donutit mě se do tebe zamilovat?" v tuhle chvíli jsem musel být červený jako rajčátko, ale vůbec mi to nevadilo. ,,Proč ty jsi mě donutil se do tebe zamilovat?" usmál jsem se na něj. ,, Mám tohle brát, tak , že jsou mi moje city vráceny?" podíval se na mě znovu. ,, Přesně tak." usmál jsem se snad ještě víc. ,, Miluju tě. " po těchto slovech si ukradl můj první polibek. ,,Já tebe taky, ale nechci aby jsi byl nemocnej, takže žádný polibky."  řekl jsem, když se odtáhl.