Kluk z pasťáku

25

Jacob
Bennett odešel řešit s učitelkou matiku a my tam zůstali se Jayem na pokoji sami. ,,Je tady zima " řekl Jay a sáhl na topení, které podle jeho výrazu moc nehřálo. ,,Ne?" zeptal jsme se. ,,Ne." přikývl. ,, Kluci od vedle taky říkali, že jim to netopí." dodal. Sedl jsem si na postel, přikryl se dekou a jen čekali co se bude dít.

Po chvíli přišel Bennett a s nechápavým výrazem a sešitem v ruce si sedl vedle mě. ,,Jste v pohodě?" zeptal se, když si všiml, že jsme oba pod dekou. ,,Nejde topení." vydechl jsme a opřel si hlavu o jeho rameno. Bennett si povzdechl a otevřel svůj sešit na matiku, přičemž se do něj jen nechápavě podíval a znovu ho zavřel. ,,Co tam máš? Já ti s tím pomůžu." řekl jsme a vzal si od něj sešit. ,, Mocniny a odmocniny." vydechl. ,,Vem si papír a tužku  a napiš si příklad číslo 23." řekl jsme a dal mu lísteček na kterým měl napsaný příklady.
--
,, Už to chápeš?" zeptal se zničeně Jay, když jsme už asi tři hodiny snažili vysvětlit Bennettovi matiku. ,,Asi jo." vydechl Bennett. S povzdechem jsme si na sebe natáhl Bennettovu mikinu a sedl si k němu. ,, Příklad číslo 34." řekl jsme a položil před něj jeho učebnici. ,, Jacobe." vydechl. ,,Počítej."
řekl Jay, protože na mě už bylo vidět, že toho mám dost.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě Bennett a sedl si vedle mě. ,,Je mi zima." zakňučel jsme a položil si hlavu na jeho rameno. ,, Neboj mě taky." řekl a přikryl nás oba dekou. ,,Hlavně mi nezmrzni, nepřežil bych to." Pousmál se. ,,Neboj." ujistil jsem ho a více se k němu přitulil. ,,Klidně se prospi, bude ti líp." řekl a dal mi pusu na tvář. ,,Měl by jsi se taky trochu prospat." vydechl jsem a lehl si. ,,Až přijde Jay, tak se prospim, teď spi ty." usmál se a lehl si za mně. Lehce jsme se usmál a nechal ho ať si mě k sobě protáhne za boky. ,,Dobrou." bylo poslední co jsem slyšel než jsem usnul.