Kluk z pasťáku

44

Jacob
,,Ty znáš toho Brandona?" podíval jsem se na Bennetta,  když jsme spolu seděli v jídelně. ,, Myslím, že ne." zakroutil  hlavou a chytl mě za ruku. ,,Musí to pro něj být hrozně stresující. Neví, co se děje a jejich jedinej kontakt jsou dopisy." vydechl jsem. ,,Už jenom pár měsíců a pustí ho." řekl potichu. ,, Miluju tě, Kocourku." zašeptal z ničeho nic. ,,Já tebe taky." usmál jsem se. ,, Myslím, že už by jsme měli jít nahoru. Za deset minut je večerka." řekl a zkontroloval své hodinky. Mlčky vzal naše hrnky a položil je na tác k dalším špinavým hrnkům. ,,Můžeme?" podíval jsem se na něj. ,,Jo jasně." přikývl.
---
Ráno jsme všichni v půl sedmé vstali, nasnídali se a šli do školy. ,, Jacobe?" objevil se u mě Andy, jeden z kluků se kterýma se bavím a taky bratr mé kamarádky Marthy. ,,Hmm?" podíval jsem se na něj a položil si na skříňku učebnice. ,,Ty máš kluka?" ,,Andy," vydechl jsem a zavřel  ji. ,,Ano mám kluka, proč se ptáš?" zeptal jsem se, když jsem se rozešel ke třídě. Andy mi díky bohu ty učebnice vzal, takže jsem nemusel zápasit s berlemi a učebnicemi zároveň. ,, Víš, no, pár měsíců zpátky jsem si uvědomil, že jsem se zamiloval do jednoho kluka a nevím jak mu to mám říct. Co když mě odmítne nebo se mi vysměje do obličeje?" vysvětlil mi a položil mé učebnice na lavici. ,,Sedni si ke mně a povídej dál." pobídl jsem ho. ,,Jmenuje se Aladin a chodí se mnou na tenis. Je jinej než ostatní kluci, třeba, když jsem si nedávno udělal něco s tím kotníkem, tak mě odvedl až domů, aby se ujistil, že budu v pořádku nebo když jsem zkolaboval, tak mi donesl pití a seděl se mnou na lavičce dokud mi nebylo líp." usmál se. ,,Sakra Andy ty jsi v tom až po uši." usmál jsem se. ,,Řekni mi, přistihl jsi ho někdy jak na tebe kouká? Nebo usmívá se na tebe?" zeptal jsem se. Jeho tváře nabrali růžovou barvu z čehož jsem usoudil, že nejspíš ano. ,,Zkus se ho na to zeptat. Při nejlepším ti to naznačí jako první." usmál jsem se.