Kluk z pasťáku

7

Jacob
Musel jsem Bennettovi na rameni asi usnout, protože jsem se probudil ve své posteli v leže. Nespokojeně jsem zakňučel a sedl si. ,,Jsi v pořádku?" zaslechl jsem Bennetta, který seskočil že své postele. ,,Jsem." zašeptal jsem a on si vzal teploměr, který mi přiložil na čelo. ,,Kde je Jay?" zeptal jsem se a ze stolku si vzal čaj. ,, Třicet devět jedna." řekl a zapsal to do papíru. Ze stolu vzal prášky a jeden mi podal. ,,Potřeboval pomoct s matiku." usmál se a s povzdechem si ke mně sedl. ,,Jak ti je, lásko?" zeptal se a pohladil mě po tváři. Pousmál jsem se a zapil prášek. ,,Abych pravdu řekl, už mi bylo i líp." řekl jsem a položil hrnek zpět na stolek. ,,Jsi hrozně bledej a každým dnem máš tu horečku vyšší a vyšší. Bojím se, že mi tě odvezou do nemocnice." řekl vážně a políbil mě na tvář. ,,Budu v pořádku." zašeptal jsem. Bennett se usmál a proplet si se mnou prsty. Mlčky se mi díval do očí a občas sklouzl i na mé rty. ,,Bennette nedělej to, budeš nemocnej." varoval jsem ho. ,, Kašlu na to." řekl a políbil mě. Procítěně a zamilovaně. ,,Jsem tady." ozval se Jayův hlas. Automaticky jsem sebou škubl a podíval se na něj. ,,Omlouvám se." povzdechl si. ,,Spi zlato, probudím tě na oběd." usmál se Bennett a vylezl si na svou postel. Jen jsem se pousmál a lehl si. Po chvilce převalování se mi i podařilo usnout.
---
,, Jacobe, prášky." zatřásl se mnou Bennett. Mlčky jsem si sedl a vzal si od něj sklenici a prášek, který jsem do sebe ihned kopl. Podal jsem mu sklenici nazpět a on mi na čelo přiložil teploměr. ,, Třicet osm osm." řekl si pro sebe a zapsal to do papírů. ,, Není to nějaká kravina?" ozval se Jay a stoupl si k Bennettovi. ,, Není." řekl a už ukázal mu nějakej papír. ,, Dobře, budu ti věřit." usmál se Jay a podíval se na mě. ,,Tak co s tebou? Asi ti donesu jídlo co?" usmál se a já jen přikývl.