Kluk z pasťáku

6

Bennett
Jsem šťastnej, co si budeme nalhávat. Jacob spí, Jay je pořád u kluků a já sedím nad omalovánkama. Možná že je mi sedmnáct, ale na tohle nejsem nikdy dost starej. Možná, že jsem, ale to je jedno. ,,Jsem tad- ou." zarazil se Jay, který do pokoje vtrhl jako velká voda. ,, Teď usnul." zašeptal jsem a zavřel ony omalovánky. ,, Takže co se dělo, když jsme tady nebyl?" usmál se. ,, Nic? Co by se mělo dít?" pousmál jsem se. ,,Ale notak. Že ty jsi něco fetoval?" zasmál se. ,,Leda tak Jacobovu mikinu." zašeptal jsem. ,,Huh? Já asi blbě slyším." usmál se a sedl si na jednu z volných židlí. ,,Chci slyšet všechno co se stalo než jsem přišel. Hned." ušklíbl se. ,,Dejme tomu, že už nejsme s svobodní." usmál jsem se a skousl si spodní ret. ,,Oh, takže... Počkej... Ne... Teda jo... To je něco... Ah!" vysoukal ze sebe. Přitočil jsme oči a zvedl se. Zaujmul jsem místo na židli vedle Jacobovi postele a mlčky ho pozoroval. ,,Je úžasnej." zasnil jsem se a odhrnul mu vlasy z očí. 

Přišli jsme s Jayem na pokoj a Jacob neležel ve svojí posteli. ,,Kde je?" zeptal jsem se nervózně. ,,Nevím." zakroutil hlavou Jay. Otočil jsem se a šel na záchody. ,, Jacobe?" řekl jsem do vzduchu a vlítl do otevřené kabinky. ,,Jakcobe!" sykl jsem. Jacob seděl opřenej o stěnu kabiny a měl zavřené oči. ,,Jsem v pořádku." zašeptal a zvedl se. Spláchl a rozešel se k umyvadlo. Nechal jsem ho ať si vypláchne pusu a potom si ho vzal do náruče. ,,Bennette." zašeptal a obmotal mi ruce kolem krku. ,, Otevři prosím dveře." posumál jsem se. Jacob otevřel dveře a já ho ihned položil na jeho postel.  Jay za námi jen zavřel dveře. ,,Jak dlouho jsi tam byl?" zeptal jsem se a sedl si k němu. ,,Já nevím." zašeptal a opřel si hlavu o moje rameno.