Sacrifice (cz)

Friend or enemy?

,, Užíváš si má muka Iane? "

Hledím mu do očí a snažím se potlačit vzrůstající nenávist, ale nejde to.

Nenávidím ho.

Svíjím se na zemi v bolestech, trpím tak, jak už dlouho ne, a on se jenom dívá a směje se.

Můj vlastní bratr.

Měl se s Amy jen skamarádit a v určitým okamžiku se dostat z tábora, aby se k ní potom mohl přidat a sledovat jí. Ale ne, on musí všechno udělat po svém.

Enaia ho chválila.Je její pravá ruka.

Nemůžu pochopit, jak mohla Amy mého bratra milovat.

On je čiré zlo.

A já vlastně taky. Měl jsem být.

Ale já Amy nemohu milovat. Nemohu být s ní. Už jen kvůli.... mozek mi zaplaví bolest a výčitky. Něco, co jsem nepoznal už hodně dlouho. Ona mě změnila.

Stávám se člověkem.

Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně.

Copak už jsem zapomněl , jak krásný pocit to je, brát někomu život?

Ne, ovšemže ne.

Jinak bych právě teď neodolával pokušení zabít Iana.

,, No, vlastně ano. A rád ještě trochu přispěji. " odpoví mi Ian a vezme do ruky kousek rozbitého skla. Vrazí mi ho do ruky. No, to jsem mohl čekat.

Přidušeně vykřiknu. Už pět set let jsem necítil bolest. A teď už se ani nehojím. Díky Enaie.

,, Tys pomohl ty malý pitomý holce?" zavrtí Ian hlavou. ,, Opravdu nechápu. Proč? Stává se z tebe měkota Kaare. A teď pojď. Máme práci. "

Pro sebe se uchechtnu. Dělám, co můžu, abych nevypustil duši, a prý máme práci.

V dalším okamžiku už jsme u nějaké jeskyně . Zase mě přenesl bez předchozího upozornění.

Za to bych vraždil.

Zaslechneme hlasy. Zpozorníme a tasíme meče.

Ten hlas poznám a okamžitě je mi jasné, že tohle nebude snadný boj.

Je to Anagras.

Ve stavu, v jakém jsem teď tohle bude vražedné. Alespoň mě mohl uzdravit.

Ian vyběhne z úkrytu a já za ním. Okamžitě uvidím vysokého hnědovlasého muže- Anagrase.

Byl to jeden z nejlepších bojovníků Enai. Ale vzdal se temnoty.

Okamžitě nás spatří a také tasí meč. Ty vynálezy lidí jsou na nic. Staré dobré meče jsou nejlepší.

Ian udeří jako první. Anagras jeho ránu vykryje, a také zaútočí. Ian útok odrazí.

Teď jsem na řadě já. Rozběhnu se k němu a mířím na jeho hlavu.

Meč mi vzplane.

Ale i mojí ránu vykryje a k mému překvapení se zdá, že ho to nestálo vůbec žádnou námahu.

Možná nás odrazí , probleskne mi hlavou. Když vtom Ian vztekle zařve a v jeho ruce se zjeví ohnivá koule. Zřejmě ho to přestalo bavit.

Vrhne ji k němu a oheň Anagrase úplně zneschopní.

Ucítím šanci a vrazím mu meč do srdce. V jeho očích zahlédnu bolest a strach.

A hněv. Náhle ucítím ostrou bolest. Nevěřícně pohlédnu na své zubožené tělo. Z hrudi mi trčí jeho meč.