Sacrifice (cz)

She is gone

Patří Mary.

Srdce se mi rozbuší a já zavolám na Sue. ,, Utíkej, já tě doženu! "
Obejme mě a zmizí mezi stromy.
Já se rychle obrátím a bleskově se ženu ulicemi. Zoufale volám Maryino jméno. Pořád dokola.
Ale slyším stále jen ten strašný křik. Mučí mě to.
Náhle něco zaslechnu.
Otočím se ale příliš pozdě. Na zem mě srazí neviditelná síla a mě se zatmí před očima.
Ucítím,jak se mi něco omotává kolem rukou a nohou a v panice se to pokouším setřást. Zamrkám a obrazce kolem mě naberou na zřetelnosti. Podívám se na své ruce. Provazy. Mám je utažené tak, až se mi zarývají do kůže. Pokusím se nějak si osvobodit ruce a nohy,ale provazy jsou utažené příliš pevně. Zmateně se rozhlédnu kolem, ale nikoho nevidím. Zrychlí se mi dech.
,, Haló?!! " zavolám roztřeseně.  Musím se odsud dostat. Musím pomoci Mary.
Ale až teď si uvědomím, že křik utichl.
Chci znovu zavolat její jméno, když vtom se mi hlas zadrhne v hrdle. Zděšeně začnu lomcovat s provazy, ale nedají se setřást.
Přede mnou stojí děsivě krásná žena. Dlouhé černé vlasy jí splývají po zádech a padají přes ramena. Její tmavá pleť je naprosto bezchybná. Ale co mě upoutalo nejvíc, byly její oči. Oproti tmavé pleti jakoby její dokonale zelené oči zářily. Takové oči jsem ještě nikdy neviděl. Je opravdu krásná, ale něco na ní nesedí. Důkladně si ji prohlédnu, když vyděšeně zjišťuji, že to, co jsem si myslel, že jsou vlasy jsou křídla. Černá křídla s drápy.
To je ona. To ona je ta nestvůra.
,, K-kdo jsi?! " snažím se znít nebojácně, ale nedaří se mi to.
,, Jmenuji se Enaia. " řekne sametovým hlasem. Úplně mě uchvátí a já na okamžik zapomenu, kdo vlastně je. Prober se sakra Killiane!! Je to monstrum!!!
Nevím co odpovědět.
,, Kde je Mary?!! " zeptám se na rovinu. Jestli jí ublížila... Tak jí zabiju.
,, Mary? Myslíš tu milou hnědovlasou dívku?"
,, Co jsi jí udělala? Jestli jsi jí ublížila... "
,, Nemílila jsem se v tobě. Jsi opravdu odvážný. A taky trochu šílený. To se mi bude hodit. "
O čem to zatraceně žvatlá?!!
,, Kde je?!! "
,, Neboj se. Je živá. Zatím.... " usměje se. Zatím?!!! Ne, ne, ne!!! Nemůže jí zabít!!! 
,, Co tím chceš říct?!! "
,, Nic.... " řekne, když zahlédnu nějaký pohyb. Strnu. Vidím Mary jak běží ke mně. Vypadá v pořádku, tak co to bylo? Ten křik...
,, Killiane!!!! " vrhne se ke mě a pokusí se mi rozvázat pouta. Ruce se jí ale třesou tak, že je spíš zamotává. Nedokážu se ubránit úsměvu.
,, Mary, jsi v pořádku?! "
,, Ano, nic mi není, nedělej si se mnou starosti.... Jak je tobě? Co se stalo? Slyšela jsem křik, bála jsem se, že se ti něco stalo... “ řekne a já vidím, že má co dělat aby se nerozplakala. Vidím jí na očích ten strach. Skoro mě to až dojímá.
,, Jak to... Ne, to já slyšel tvůj křik.... Bál jsem se, že..."
,, Ach, dovolte, abych vám to vysvětlila. Tak trochu jsem si pohrála s vaším sluchem. " vloží se do toho Enaia a zasměje se, jako kdybychom jí hrozně pobavili. Dostanu vztek.
,, Cože?!! " zakřičím. Mary už se podařilo rozvázat pouta a tak vstávám. ,, Proč?!! "
,, Jak už jsem řekla, tvá odvaha na mě zapůsobila. A promrhat takovou krásnou tvářičku, jako je ta tvá, by taky byla škoda... Budeš můj sluha." pronese ta slova s naprostým nezájmem, jakoby mluvila o počasí. Ale mě tedy nezajímavá nepřijdou.
,, COŽE?!! Tak to nikdy. Ne. Nedonutíš mě. " zakřičím na ní. Mám co dělat, abych se na ní nevrhnul, ale nejsem blázen. Zabila by mě.
,, Ale donutím. " usměje se samolibě.
,, Jak už jsem řekl. Nikdy. "
,, Proto je tu Mary. " zasměje se a najednou mi to dojde.
,, Utíkej!!! " zakřičím na Mary a vrhnu se proti Enaie. Musím jí zdržet! I kdyby mě to mělo stát život, já Mary zachráním.
Ale vrazím do prázdna. Znovu skončím na zemi a odřu si ruce. Zmateně se rozhlednu a zjistím, že Enaia stojí u Mary a drží ji pod krkem. Srdce se mi zastaví. Prosím, ne!!
Mary vydá přidušený sten.
,, NE!!! " vykřiknu.
,, Promiň, říkal jsi něco? " ušklíbne se Enaia.
,, Pusť jí. " vydechnu zoufale.
,, Přidáš se ke mně? Budeš plnit všechny mé rozkazy?! " zvolá autoritativně.
,, Ano... " řeknu odevzdaně. ,, A teď ji pusť!! "
Enaia pustí Mary a ta se sveze na kolena. Drží si krk a přitom kašle.
,, Ne, Killiane, ne!! Nedělej to!! " zasípá.
Enaia po ní vrhne ledový pohled. ,, Ty mlč. "
Mary se na mě podívá svýma krásnýma hnědýma očima. Mlčky mě prosí. Ale já její život ničím neohrozím. Musím to udělat. Přesvědčím Enaiu, že jsem na její straně a pak jí zabiju. A vše bude jako dřív. Musím to dokázat.
,, Výborně... Ale snad chápeš, že se o tvé loajalitě budu muset přesvědčit. "
Zamračím se. To mi snad čte myšlenky?
,, Samozřejmě " odpovím nejistě.
Najednou Enaia prudce strhne hlavou do strany a její samolibý úsměv se změní na nenávistný úšklebek. ,, Ty malej zmetku! " vykřikne.
Nechápavě se podívám jejím směrem, ale nic nevidím.
Enaia se na mě otočí. ,, Dojdi to vyřídit, ano? Nechci žádné svědky. "
Zděšeně se na ní podívám. ,, Vyřídit? "
,, Ber to jako zkoušku. Zabij toho člověka. "
Začnu zrychleně dýchat a srdce se mi rozbuší. Koho budu muset zabít, abych ochránil Mary a vlastně i celou vesnici? Já nechci nikoho zabít.
Vydám se směrem, kam ukázala a doufám, že to není nikdo, koho znám.
Vyskočím zpoza rohu a - Ne.... Ne, prosím, ne. Moji mysl zaplaví čiré zděšení. Rozklepou se mi ruce. Tohle snad není pravda. Zatraceně!
,, Přiveď mi ji." ozve se Enaia.
,, Killiane? " zeptá se mě vyděšeně Sue.
Bože, má malá Sue...
,, Mám si pro vás dojít? Protože jestli budu muset, poteče krev. " zaslechnu znovu Enaiu.
,, Promiň mi to Sue... Neboj, já něco vymyslím..." řeknu a chytnu jí za ruku.
Společně vyjdeme zpoza rozbořeného domu.
Vzhlédnu a uvidím Enaiu s obrovskou zahnutou dýkou v ruce. Stojí u klečící Mary. ,, Na co čekáš? Zabij ji. " řekne a podává mi dýku.
,, Vždyť je to ještě dítě! Ne-"
,, Řekla jsem ti zabij ji!! " zakřičí.
Ucítím jak mi z očí tečou slzy. ,, Přeci nezabiješ dítě!! "
,, Ne, nezabiju. " řekne a ve mně se objeví světélko naděje. ,, Ty ho zabiješ. " usměje se. Naděje ve mně umírá.
Bojuju sám se sebou. Nemůžu zabít Sue!! Ale pokud to neudělám, Enaia zabije Mary!
Přijdu s posledním zoufalým nápadem.  ,, Tak zabij mě. Zabij mě a je nech naživu. "
,, Ne. Tebe by byla škoda. "
,, Prosím... "
,, UDĚLEJ TO!! " zařve. Už jí došla trpělivost.
Chvěju se po celém těle. Prosím... Ne..
Najednou Enaia zakřičím tak nelidsky, až sebou trhnu. Ruka s dýkou se změní v pouhou šmouhu.
A v dalším okamžiku vidím jen černou rukojeť dýky, trčící ze Sueina drobného těla.
Vykřiknu a chytnu jí do náruče. Nohy se jí podlomí. Z očí jí vytrysknou slzy a začne se silně třást. Podívá se na své břicho.
Zavzlyká a pevně stiskne moji ruku. ,, J-já umřu? "
,, Ne, neumřeš... Všechno bude v pořádku, neboj se...Vždycky se to přeci zahojí, ne? Pamatuješ, jak jsi poprvé spadla z koně? Zahojilo se to, nebo ne? " hlas se mi třese a z očí mi tečou slzy.
Kolem rány se začne tvořit červený kruh. Donutím se odtrhnout zrak.
Náhle se Sue rozkašle a na ruce, kterou si dá před pusu, se objeví krev.
,, Killiane? Mě-mě je strašná zi-ma.."
Obejmu ji a rozpláču se. Tohle nemůže být pravda!!
,, Budeš v pořádku Sue... " zavzlykám.
,, Já- mám tě m-moc ráda, bráško..." znovu se rozkašle.
,, Já tebe taky, Sue..."
,, Bála jsem se-se o t-tebe... Dlouho jsi se n-nevracel.. P-promiň.."
,, Pššš... Nemáš se za co omlouvat.. Sue, já- "
Naposledy mi pevně stiskne ruku a pak její stisk ochabne. Oči se upřou do prázdna.
,, Sue? Sue!!! Ne!!! Ne!! "  zakřičím zoufale.
Upřu uslzené oči oči na Enaiu.,, Ty.. Ty mrcho!!! Já tě zabiju!! ZABIJU TĚ!! "
Ta se jen zasměje.
Bez rozmyslu na ní zaútočím. Ona ale zmizí a jen se znovu zasměje.
,, Nesplnil jsi úkol. " řekne. Zvedne ruku do výšky a Mary najednou vyletí vzhůru. Začne zděšeně kopat nohama a já vytřeštím oči.
,, MARY!!! "
Enaia cukne rukou dozadu a Mary odletí na druhý konec ulice. Narazí do jednoho z domů a já zaslechnu její bolestný výkřik.
Rozběhnu se za ní. Leží bezvládně v hromadě sutin.
,, Mary?!! " padnu na kolena a vezmu ji do náruče. Vlasy na hlavě má slepené krví.
Zachvějou se jí víčka a ona pootevře oči. Ty nádherné oči, nyní naplněné bolestí.
,, Mary... Ne... " hlas se mi zlomí. Přes slzy nic nevidím.
Zvedne třesoucí se ruku a utře mi slzy na tváři. Položím svou ruku na její a zabořím do ní tvář.
,, Musím ti něco říct... " vydechne ztěžka.
,, Já-já tě miluji Killiane. " řekne hlasem plným citu. Zůstanu koukat na její tvář a nemohu uvěřit tomu, co právě řekla. Tohle mi nikdy neřekla. Ještě nikdy mi to neřekla. Z jejích očí steče na zem slza.
,, Já tě také miluji... Miluji tě Mary, hrozně moc. " hlas mi přeskakuje vzlyky. ,, Já bez tebe nemůžu žít!! Nemůžu! Ty jsi vnesla do mého života světlo. Díky tobě jsem byl nejšťastnější člověk na světě...
Když jsem tě poprvé uviděl, myslel jsem, že jsi anděl. Miloval jsem tě od první chvíle, co jsem tě spatřil. Vždy jsi to byla ty. Ty jsi můj smysl života Mary!! Já... Já tě nemůžu ztratit.. "
Už nemůžu dál mluvit. Přemohou mě vzlyky. Ještě nikdy jsem se necítil hůř. Jakobych tu umíral já.
,, Vím, že můžeš být šťastný i beze mě... Musíš najít nový smysl života... Buď šťastný.." usměje se.
,, Já bez tebe nikdy šťastný nebudu... Mary.. "
Ale přeruší mě tím, že si mě přitáhne k sobě a přitiskne své rty na mé. Na okamžik vše kolem zanikne. Na okamžik na vše zapomenu. Důležitá je jen ona - tady v mém náručí a její rty otírající se o mé. Přivinu si ji blíž k sobě. ,, Miluji tě " zašeptá. Po tváři jí steče slza. Pak její ruka bezvládně klesne na zem.

-------------------------------------------
-Ahoj!! Doufám, že se vám dnešní kapitola líbila! Byla docela heartbreaking, to uznávám...
( když jsem jí psala, tak jsem brečela!! ) Každopádně, co říkáte Kaarově minulosti?  To, jak je možné, že se nakonec přidal k Enaie, se samozřejmě v příštích kapitolách dozvíte❤
( Nahoře je obrázek Mary, ztvárnila ji Crystal Reed )

-Děkuji Zuzce za to, že mi vyhrožovala, že mě zabije, jestli zabiju Mary, bylo milý dozvědět se, že jí tak přirostla k srdci❤ ( Mary - má vražda doufám, že ne;-) )
Ale samozřejmě děkuji všem z vás, komu se tento příběh líbí, protože každý vote vždy zvedne náladu❤❤
                                                                                                                                        -Love U, Liadalla