Jak Snape mrzimorskou slečnu nenáviděl ✔️

Důvod k oslavě

Birdie si tentokrát během vaření lektvaru neprozpěvovala. Lektvar byl složitější než obvykle. Musela se pekelně soustředit, aby neudělala nějakou chybu. Přesto měla pocit, že to kazí. Návod v učebnici jí nebyl k ničemu. Barva lektvaru byla správná, ale něco v tom ,,haprovalo". Podle vůně poznala, že tam nevznikla ta reakce, po které toužila. Začala si nervózně kousat spodní ret a mračila se. Občas zavrtěla hlavou a nespokojeně zamlaskala. Když začal Snape obcházet studenty a kontrolovat, jak si kdo vede, Birdie věděla, že je ztracena. Až přijde k ní, uvidí tu pohromu a začne na ni štěkat. Zrovna dneska Birdie neměla náladu na ,,koukněte se, jak přesně se to nemá dělat, slečna Nestová znovu ukázala svou neschopnost". Už byl skoro u ní. Birdie popošla od kotlíku, aby se k němu Snape lépe dostal. Zadíval se do kotlíku, zhluboka se nadechl nosem a chvíli se nic nedělo. Nejspíš přemýšlel. Pak se natáhl ke kotvičníku, promnul ho mezi prsty a hodil ho celý do kotlíku, pak rozkrojil moučného červa a do bublající tekutiny nevymačkal jeho vnitřek. Trvalo to přesně pět vteřin, než se pára nad kotlíkem změnila a lektvar zavoněl přesně tak, jak vonět měl.
,,Děkuju," zašeptala vděčně. Snape se k ní otočil čelem a zadíval se jí do očí, ale nic neřekl. Vydal se k dalšímu studentovi.

▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓

Birdie počkala, až všichni odejdou. Zůstala ve třídě sama. Pouze Snape u katedry kontroloval poslední lektvar. ,,Víte, v čem jste udělala chybu?" zeptal se, aniž by k ní vzhlédl.
,,Upřímně? Netuším, pane profesore," odpověděla Birdie, prošla mezi lavicemi až k první řadě. Sedla si na jeden stoleček a pozorovala Snapea.
,,Měla jste lektvar moc dlouho nad slabým plamenem, proto jsem musel přidat ten kotvičník," vysvětlil jí. Birdie se usmála a naklonila hlavu na stranu jako štěně.
,,Hrozně hezky vysvětlujete," pochválila ho. ,,Je velká škoda, že během vyučování takhle studentům neříkáte, v čem přesně chybují." Snape odložil lahvičku s lektvarem a konečně se na Birdie podíval. Pod očima měl kruhy, nejspíš byl vyčerpaný. I jeho hlas tak zněl, pomyslela si Birdie. Zahleděl se na ni zvláštně. Nikdy takový výraz v jeho obličeji neviděla. Možná se i trochu usmíval. Nebo se to Birdie jenom zdálo? Nebo to byl stín?
,,Nemám vás rád, Nestová," řekl. Birdie se rozesmála a stydlivě sklopila oči.
,,Vy jste kecka, pane profesore. Vždyť já dobře vím, že mě nejde nemít rád," odvětila. Vůbec se nebála, že by to myslel vážně. A vlastně i kdyby to tak myslel, stejně by to nic nezměnilo na tom, že ona jeho ráda měla. ,,Pozdravujte salašníka."

▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓

Byl jiný. Birdie si to uvědomovala skoro celý školní rok, ale poslední týdny se Snape choval skutečně podivně. Byl uzavřenější - a to už čekala, že víc uzavřený být nemůže. Během oběda přemýšlela jen a jen o Snapeovi, takže si nevšimla ani toho, že chybí Brumbál, Potter i Malfoy. Nevšímala si nejistých nebelvírských studentů, kteří vyhlíželi svého brýlatého kamaráda. Neslyšela Pansy Parkinsonovou u zmijozelského stolu, jak říká ostatním spolužákům: ,,Poslední dobou bývá často pryč. Nevím, kam chodí. Merlin ví, co má za lubem." Ani neviděla Pansyino pokrčení rameny, kterým dávala najevo lhostejnost. Jediné, co Birdie viděla, byl bledý obličej profesora lektvarů. Jeho černé oči hledící do dálky...

▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓

,,Máš pravdu, Amy," odsouhlasila Birdie své kamarádce její úvahy. Kráčeli po chodbě a povídali si. Josh s Amy nesouhlasil, ale nechtěl se hádat, takže mlčel.
,,Slečno Nestová!" zavolala na ni McGonagallová. Birdie se modlila, aby to nebyl žádný problém. Už zbývalo jen pár měsíců a ona se chtěla vyhýbat jakýmkoliv karambolům.
,,Počkejte na mě," poprosila své kamarády a vydala se za nebelvírskou královnou. ,,Copak se děje, paní profesorko?" zeptala se Birdie s obavami, které ale bravurně skrývala.
,,Panu řediteli přišla dnes ráno sova z Mezinárodního magického výzkumu. Pročetli si vaši práci a došli k závěru, že byste se jim hodila do týmu. Nejprve na půl roku, ale zmínili se o možnosti, že byste mohla získat práci na dobu neurčitou, pokud prokážete své schopnosti."
Birdie nevěřila vlastním uším. To nemohla být pravda. ,,Vy jen vtipkujete, že?" zeptala se opatrně Birdie, protože nechtěla slyšet odpověď. Pokud totiž McGonagallová pouze žertovala, Birdie by okamžitě propukla v pláč a utekla. V tom šoku jí ani nenapadlo, proč jí to oznamuje McGonagallová a ne přímo ředitel.
,,Žerty nejsou mou parketou," odvětila McGonagallová. ,,Gratuluji vám, slečno Nestová. Je to velký úspěch." Birdie se zhluboka nadechla.
,,Děkuju," hlesla přiškrceně. McGonagallová odešla. Birdie ještě pár vteřin stála na místě a uvažovala. Skutečně se to stalo? Nebyl to pouze sen? Otočila se ke kamarádům a radostně zavýskala! Doběhla k nim. Amy pevně objala.
,,Neuvěříte, co jsem se teď dozvěděla!"

▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓

Josh se rozhodl, že tato novinka stojí za oslavu. Zařídil povolení, aby mohli být po večeři ve Velké síni. Samozřejmě na ně musel dohlížet minimálně jeden z profesorů, i když už byli vlastně skoro dospělí a očekávalo by se, že už za sebe budou moct zodpovídat sami... Ale McGonagallová byla nesmlouvavá. Birdie chtěla s přípravami pomoct, ale Amy jí řekla, že se o všechno postarají. Birdie jim za to byla vděčná. I když často vtipkovala o tom, jak je šikovná, ve skutečnosti byla nejistá a rozhodně by ji oslava nenapadla. Bylo to od přátel nádherné gesto. Po večeři se šla Birdie převléct, protože Amy všem nakázala, aby se oblékli společensky. Vzala si tentokrát šaty s volánky. Chtěla být za princeznu. Belle de jour. Pro jediný den bude kráskou a bude na sebe pyšná, protože vlastně získala zaměstnání! Když jí to došlo, rychle usedla ke stolu a napsala tu zprávu mamince. Úprava písma byla otřesná, ale za to mohl spěch, ve kterém ten dopis Birdie sepisovala.

▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓▒░▒▓

Ve Velké síni se sešli skoro všichni mrzimorští, pak spousta studentů z Nebelvíru, několik havraspárských a ze Zmijozelu přišla jen hrstka. Všichni se sesedli u jednoho stolu - mrzimorského. Amy zaúkolovala skřítky a ti připravili různé dobroty, které během oslavy mohli všichni pozvaní zobat. Birdie přece jen něco přinesla.
,,Co to je?" zeptal se Josh.
,,Tohle je výhra nad školou bez elektřiny," odvětila Birdie. ,,Představuji vám kazeťák na baterky!"
Všichni čistokrevní kouzelníci okouzleně hleděli na zařízení.
,,Co to dělá?" otázala se jedna z kamarádek z Nebelvíru.
,,Hraje to. Můžeme poslouchat hudbu," odpověděla Birdie.
,,Tak jsem tady!" zvolala Prýtová a rozzářeně se usmála na všechny zúčastněné. ,,Úchvatné! Vy jste přinesli magnetofon? Tak to bude moc a moc pěkná oslava," pravila profesorka a uznale pokývala hlavou.