Jak Snape mrzimorskou slečnu nenáviděl ✔️

Nákup cereálií

V Londýně prostoupili zdí do mudlovského světa. Birdie oznámila Snapeovi, že musí jít nakoupit a teprve potom se přemístí domů. Snape se nesouhlasně zamračil. Byl oblečený do svého černého kabátce, který ač byl kratší než hábit, stejně působil v mudlovském světě nepřirozeně. Birdie jeho nelibost ostentativně ignorovala. V obchodním domě Birdie nakupovala spoustu věcí. Pro sebe, pro Snapea, pro zvířata.
,,Víte, že si budete muset najít práci?" ozvala se Birdie během putování regály.
,,A to proč?" otázal se Snape s nakrčeným nosem.
Birdie vložila do košíku pistácie a medový koláček. ,,Já vás živit nebudu déle než bude potřeba. Sice jsem dostala místo v mezinárodním výzkumu, ale i tak za vás nemůžu utratit všechny své peníze."
Severus se naštval. Neodpovídal. Kráčel metr za Birdie. Nakonec ji však doběhl. ,,Co si myslíte, že bych asi tak mohl dělat?" Chtěl tím dát najevo, že je kouzelník. Nemůže přece pracovat v mudlovském světě.
,,Zas tak marný nejste," zavtipkovala Birdie (Severus to neocenil). ,,Mohl byste třeba psát. Jistě, na bestsellery to asi nevypadá. Ale mohl byste být..." A zpěvem dodala: ,,Autor paperbacků!"
Snape se nahnul těsně k Birdie, aby ho nikdo neslyšel. ,,Nestová, díky vám uvažuji, že raději půjdu do horoucích pekel než absolvovat vaše pěvecké výstupy."
Birdie si z jeho slov nic nedělala. Zasmála se, máchla rukou a pokračovala v nákupech. ,,Jaké chcete cereálie?" zeptala se ho. Severus Snape nevěřícně zakroutil hlavou.
,,Nejím cereálie, už nějaký ten pátek nejsem dítě, abych se živil cereáliemi."
,,Tak nám vezmu ty se skořicí," rozhodla za něj a hodila do nákupního košíku krabici.

Konečně se přemístili. Severus pohlédl z okna. ,,Kde jsme?"
,,Doma," odpověděla Birdie.
Severus prudce otočil hlavu a vytočeně zasyčel: ,,Jaké město!"
,,Birkenhead," odvětila nevzrušeně a šla odnést nákup do kuchyně. Severus si mezitím prohlížel obývací pokoj. Vypadalo to jako doupě nějakého umělce, který si po ránu místo kávy dává LSD a na noc si dává k večeři lysohlávky. Přesto se ale musel pousmát. Uviděl svého salašníka. To ho potěšilo, ale před Nestovou to hodlal zapírat. V teráriu si všiml agamy. ,,Máte ještě nějaké zvířectvo?" zavolal na Birdie.
Z kuchyně vyběhla birma, Birdie ji následovala se slovy: ,,Vrnilku znáte, brávala jsem ji na procházky hradem." Podala Severusovi skleničku s limonádou, ten se na limonádu zahleděl zhnuseně.
,,Nemáte něco silnějšího?"
,,Myslíte alkohol?" Severus přikývl. ,,Nepiju, takže tu nic takového nemám," odvětila a posadila se do křesla. Severus si nechtěl sedat. Nechtěl pít limonádu. Vlastně nechtěl vůbec nic! V duchu se hněval. Přesto se nakonec posadil a napil se limonády, která nebyla zas tak hrozná.
,,Domníváte se, že zůstanete naživu?" zeptala se po chvíli Birdie.
Pokrčil rameny. ,,Netuším. Nevím, co očekávat. Zda se obávat života, nebo se těšit na smrt."
,,Popletl jste si slovesa. Měl byste to otočit a těšit se na život."
,,Mne tím svým entuziasmem nenakazíte," pravil varovně.
Birdie se usmála. ,,Stejně tomu nemůžu uvěřit. Víte co? Já možná i ustoupím ze svých nároků. Jestli zůstanete naživu, tak vás nebudu nutit najít si práci."
Severus byl však i s tímto rozhodnutím nespokojený. ,,Každý dospělý muž by měl pracovat," řekl. Uhnul pohledem, protože nechtěl vidět, jak se na to Nestová bude tvářit. ,,Popřemýšlím, zda bych si nenašel nějaké vhodné zaměstnání." Po pár vteřinách dodal: ,,Když totiž budu v práci, tak vás nebudu vídat tak často."