Jak Snape mrzimorskou slečnu nenáviděl ✔️

Měřítka a statistiky

Severus Snape bojoval s kuřetem už hodinu. Listoval kuchařkou a netušil, co se po něm žádá. Sakra, vždyť byl mistr v lektvarech! Řídit se instrukcemi a vařit by prostě měl umět automaticky. Frustrovaně si odfrkl, promnul si oči a znovu se nahnul ke knize. Zaslechl, jak se otevírají dveře od ložnice.
,,Nestová, musíte mi okamžitě pomoct!" pronesl dostatečně hlasitě, aby ho Birdie slyšela.
,,Nemůžu. Za pět minut odcházím," odpověděla Birdie ve dveřích. Severus k ní vzhlédl a nedokázal skrýt své překvapení. Birdie vypadala jako žena. Dokonce jako dáma. Měla na sobě dlouhé červené šaty s rozparkem až k levému stehnu. Nikdy žádnou ženu (ani ve svých myšlenkách) nenazval krásnou, ale Nestová k tomu měla docela dobře našlápnuto.
,,Kam jdete?" zeptal se, když se trochu probral.
,,Vedoucí našeho výzkumu má kulatiny," odvětila Birdie. Severus na ni stále zíral.
,,Takhle tam jít nemůžete."
,,Proč by?" zeptala se Birdie a už čekala, že ji Snape tak trochu nahněvá.
,,Tohle není vhodné oblečení pro mladé děvče. Vypadáte vyzývavě, to je nebezpečné. Muži by si to mohli špatně vyložit a třeba se vás pokusit svést," vysvětlil Severus. Birdie se zvonivě zasmála.
,,Ale já už jsem přece dospělá," připomněla mu jemně. Severus se zarazil. To byla vlastně pravda. Nestová už pravděpodobně nebyla dítě. Už když umíral, tak vlastně byla dospělá.
,,Na to jsem lehce pozapomněl," přiznal Severus.
,,Nebojte se, žádný muž mě nesvede. Na noc jsem doma jako na koni," slíbila mu.
,,No jo, ale co já s tím kuřetem?"
Birdie popošla blíž k němu, podívala se na kuře a řekla: ,,Vždyť jste ještě ani nezačal. Žádné strachy, to zvládnete." Pohladila ho po paži. Severus se cítil trapně, takže jí raději nepřiznal, že už nad tím strávil 60 minut. ,,Mějte se." Zamířila pryč.
,,Nestová!" křikl na ni. Birdie vykoukla.
,,Ano?" zeptala se.
,,Dle objektivních a průměrných měřítek mužů... nehledejte v tom nic osobního... mluvím čistě za statistická data... vám to sluší."
Birdie se zahihňala. ,,Tak vyřiďte statikám a měřítkům, že moc děkuju."

Birdie se s plastovou dózou v ruce přemístila domů a zjistila, že Snape není v obývacím pokoji. Pohlédla na dveře od koupelny, ty byly otevřené a bylo tam zhasnuto, tam taky nebyl. Zamířila proto do kuchyně. Severus Snape seděl u stolu, čelem a nosem byl zabořený do kuchařské knihy a spal. Kuře bylo stále ve stejném stavu, jako když odcházela. Birdie se neslyšně zasmála a nevěřícně zavrtěla hlavou. Položila mu ruku na rameno a jemně s ním zatřásla. Snape zamručel do stránek s recepty. Znovu s ním zatřásla. ,,Nebuďte mne," zahuhlal rozespale, ,,zemřel jsem hlady."
,,Jen nepovídejte."
,,Ano, zemřel jsem, vyhladověl jsem. A vy si přijdete k ránu..." pronesl vyčítavě hlavou stále přilepený ke knize.
,,Je jedenáct večer," opravila ho Birdie. ,,Schválně jsem odešla brzy, abyste se o mě nestrachoval. Navíc jsem vám přinesla jídlo z rautu. Dokonce i maso," dodala, aby ho potěšila. Severus Snape zvedl hlavu a zahleděl se na Birdie. ,,Vážně pro mě máte jídlo?"
Birdie místo odpovědi na stůl položila plastovou krabičku. ,,Dobrou chuť. Já jdu spát," řekla.
,,Budete mne stále krmit, až mi bude šedesát čtyři?" zeptal se Snape podivně milým hlasem. Birdie byla tak unavená, že jeho narážku na píseň absolutně přehlédla. Zívla do dlaně. ,,Neplánovala jsem, že byste tu se mnou žil tak dlouho. Pokud ano, tak se budeme ve vaření střídat. Dobrou noc," odpověděla a zamířila do ložnice. Severus Snape byl šokován tím, jak jeho perfektní načasování citování textu písně bylo úplně k ničemu. Jeho rozespalost způsobila, že ho to zamrzelo. Tohle se vážně nepovedlo. Pak ale pohlédl na dózu s jídlem a pookřál. Nestovou se mu nepodařilo zaujmout, ale měl jídlo, což celou situaci činilo snesitelnější.