Kapitola dvacátá devátá

164 8 4
                                    

Pohled Kate

Sotva jsem prohodila s Rose několik slov, co náš tichý rozhovor přerušil její opětovný příchod. Rosiina známá se brzy vrátila přesně tak, jak nám slíbila. Mohla být pryč pouze 5 minut a už byla zase zpátky.

Nesla s sebou dva ovocné čaje, z kterých se jen kouřilo a jejich vůně se brzy dostala i k nám. Tím si nás čaj získal. Položila čaje před každou z nás a poté, než jsme ji stihly zasvětit do věci, bez jediného slova odešla zpátky do kuchyně. S Rose jsme si vyměnily své nejisté pohledy.

Když znovu přišla, nesla s sebou tentokrát i menší koláčky. Jakmile i ty položila na stůl, tak se mezi námi posadila a široce se na nás usmála.

,,Omluvte mé menší zdržení, ale včera jsem napekla koláče, tak jsem si říkala, že vám je nabídnu. Je to taková menší pohostinnost pro vás. Bohužel nic lepšího jsem neměla, tak snad to nevadí. Kdybych ale předem věděla, že přijdete, dala bych si více záležet,"hlesla žena omluvně a Rose nad tím mávla rukou a já se na paní mile usmála a dávala jí najevo, že to vůbec nevadí.

,,To nic, Liso, jsi moc hodná, ale nepřišly jsme přece sem kvůli tomuhle,"uklidnila ji hned Rose. ,,Jsme tu kvůli té dívce hned vedle mě,"šla Rose přímo k věci a žena několikrát překvapeně zamrkala.

,,Doufala jsem, že mi ji představíš,"rozzářila se hned nato žena, ,,Kromě tvého bratra a toho milého chlapce jsi ještě nikdy s sebou nepřivedla dámskou společnost,"podotkla a nepřestávala si mě s úžasem prohlížet.

,,Ráda ti ji představím, ale musíš nám něco slíbit,"stanovila si své podmínky Rose.

,,Ať už je to cokoliv, máš to splněné,"usmála se na ni Lisa a vyčkávala, až jí Rose sdělí to, co má jí slíbit.

,,Nesmíš nás prozradit,"řekla Rose s menšími obavami. ,,Věřím ti, ale zároveň chci, abys mi to slíbila,"dodala a nespouštěla ji z očí. Byla z téhle konverzace celá nesvá.

,,Drahoušku, však víš, že já tyhle věci nedělám. Já neudávám,"uchechtla se, jako by to, co chtěla po ní Rose, bylo to nejmenší, co by mohla pro ni udělat.

,,Myslím to vážně, Liso,"povzdechla si Rose.

,,I já to myslím vážně. I kdyby byla kýmkoliv, tak nikomu neřeknu ani slovo, slibuju,"slíbila nakonec žena a Rose se pousmála.

,,Tak dobře, Liso, tohle je Kate,"představila mě Rose a hned nato mi strhla šátek, který mi doteď skrýval všechny vlasy, ty se okamžitě rozmístily do všech stran. Za tu dobu mi pořádně narostly a já byla skoro s nimi k nepoznání, ale ona přesto poznala, kým jsem.

,,Přiznávám se, že jsi mi byla povědomá už od samého začátku, ale tohle jsem opravdu nečekala,"promlouvala ke mně zaujatě Lisa a nad tou absurditou se uchechtla. Nebyla vůbec překvapená, natož šokovaná.

,,Konečně tě mohu poznat. Na tvůj příchod jsem čekala strašně dlouho. Vím, proč jsi přišla, vyvolená,"řekla tajemně a já se na ni nejistě usmála.

,,Jste snad vědma?"vyzvídala jsem a ona se uchechtla.

,,Ne, ale jedna taková mi to předpověděla. Už je to mnoho let, co si budeme povídat. Bylo mi tehdy dvacet. Myslela jsem si, že je blázen. Moc jsem tomu ani sama nevěřila,"vysvětlila a mávla nad tím rukou.

,,Když víš, o co jde, tak se aspoň nemusíme zdržovat vysvětlováním. Žádám tě o tvou pomoc, Liso,"zaprosila Rose. ,,Jsi jediná, kdo nám může pomoct,"dodala.

,,To víte, že vás v tom nenechám. Pomůžu vám. Řídím se totiž osudem, který nás všechny tři právě teď spojil,"nepřestávala se žena usmívat. Hodně ji to těšilo.

Poslední sluneční paprsek Kde žijí příběhy. Začni objevovat