Poslední sluneční paprsek

Kapitola třetí

Tak tuhle odpověď jsem vážně nečekala. Celá jsem zrudla a dala ruku v pěst. Lily mezitím už dávno odešla.

Celé ty roky, co žiju, byly lež? Proč by mi rodiče brali kamarádku, na které mi záleží? Nevěřím tomu, prostě ne. Lily lže! Tohle by mi neudělali.

Slzy mi tekly čím dál tím víc.
Namlouvala jsem si to, ale v duši jsem stejně věděla, že by mi Lily nikdy nelhala.

Je ještě něco, co nevím?

Vždycky mě rodiče podporovali, nikdy by mi neublížili. A teď se dozvídám, že mi celou tu dobu lhali? To mě zraňuje čím dál tím víc. A já myslela, že jsme rodina.

,,Kate, jsi v pořádku?“zeptala se mě teta Eli, když otevřela dveře a spatřila mě sedět na prahu v slzách.

,,Ne“byla jsem k ní upřímná a s pláčem jsem tetu Eli objala.

,,To bude dobrý, věř mi, tak pojď a řekni mi, co se stalo,“chlácholila mě teta Eli a společně jsme vešly dovnitř.

Když jsme si sedly, nabídla mi teta Eli kousek koláče, který upekla. Voněl dobře. Jeden kousek jsem si vzala, ale přesto mi to nespravilo náladu.

,,Tak povídej, co se stalo?“zeptala se mě teta Eli a povzbudivě se na mě usmála.

Mám to tetě Eli říct? Byla jsem v šoku, nevěděla jsem, komu mám věřit. Nakonec jsem tetě Eli přeci všechno řekla až do detailů.

,,Chudáčku Kate,“řekla teta Eli soucitně.
,,Nelituj mě!“vykřikla jsem. Nevím, kde se ve mně taková zlost vzala.

Teta se na mě zmateně podívala.
,,Už mám toho dost, nejsem malá, pochop mě teto,“řekla jsem rozpáčitě a bouchla zlostí do stolu.

Teta jen mlčky seděla, a pak panovačně řekla:

,,Jdi se laskavě nahoru uklidnit a až se uklidníš, vrať se dolů.“

,,Já jsem v klidu,“řekla jsem naštvaně.
Teta Eli vstala a řekla: ,,Ne nejsi, musíš se s tím srovnat, ať chceš nebo ne.“

,,Nemusím,“řekla jsem drze.

,,Kate, neštvi mě,“řekla a zpražila mě pohledem.

Zamračila jsem se a naštvaně jsem šla po schodech nahoru do svého pokoje. Teta Eli měla pravdu, nejsem v pořádku. Vztek a pláč jsem měla v jeden pocit. Nevěděla jsem, jestli mám být naštvaná nebo brečet.

Zavřela jsem oči a šla spát.
Myslela jsem si, že mi to pomůže a zapomenu na to. Ale do druhého dne jsem na to nezapomněla a ještě víc mě to tížilo.

Pohled 3. osoby

Lily se špatným pocitem zaklepala, udělala chybu a přišla to napravit. Chtěla přijít za Kate a zeptat se jí jak na tom je. Chtěla ji povzbudit, chtěla napravit to, co způsobila. Cítila se po včerejšku vinna. Nemusela čekat dlouho, dveře se otevřely a v nich stála teta Kate. Tak moc dobře ji znala a poznávala.

,,Ahoj, kdo jsi ty?“zeptala se teta Eli překvapeně, nečekala, že někdo sem přijde.

,,Lily, mohla bych, prosím jít za Kate?“přešla Lily rovnou k věci a propalovala tetu Eli pohledem.

,,Kdo ti řekl, že tady bydlí?“zeptala se teta Eli nepřátelsky a zamračila se. Ten její tón se jí nelíbil.

,,Já to vím, že tady bydlí, můžu dál prosím?“dožadovala se dál zoufale Lily.

,,Nevím, kdo ti to řekl, Lily, ale Kate tady nebydlí, tak odejdi,“řekla teta Eli přísně a už zavírala dveře, ale Lily ji zadržela: ,,Počkejte, já jsem kamarádka Kate.“