Syn mafiánky

Moc mě to mrzí

"Já vím, já vím"

Justin 

Už tři týdny u ní sedím, domlouvali mi aby se šel vyspat ale já nemohl, ale vím že mi píchla nějakou drogu. Jak to vím, její bratr mi zařídil odběry krve a tak to poznali, jí jsem zažaloval dostala doživotí. Já furt sedím u ní, ani jednou jsem se od ní nehnul sedím na židli, držím jí za ruku a koukám se kdy otevře oči. Ty její nádherné oči, které už asi nikdy neuvidí. Za ty tři týdny žádná změna, jediný co mě informuje že dýchá jsou přistroje, jinak nejeví žádnou známku života. 

"Měl bys jít domu, já tu sní zůstanu"

"Jsem ten největší debil světa"

"Použila bych jiný slovo ale i debil na tebe sedí, ale každý udělá chybu, a každá té chyb lituje."

"Nebýt mě tak tady neleží, nebýt mě byla by s nikým jiným a vdaná. Měla by i děti a nic bys jí nechybělo. Měla by všechno co kdy chtěla, jenže já to musel zase vejít do jejího života, měl jsem se od ní držet dál, měla žít dál beze mě. Ne se mnou, jsem čůrák ten nevetší světa."

"Neměla by všechno co by chtěla, neměla by to"

"Jak to můžeš vědět Rose?"

"Jak ty miluješ jí tak ona miluje tebe, ano podvedl jsi jí ale ne vědomě. Nikdy bys jsi jí to neudělal a Bella to moc dobře věděla, proto ti to píchla aby jsi byl povolnější, sice nevím co to bylo za látku ale bylo to svinstvo."

"Nejdu od ní, budu tady a nikam nejdu"

"Dobře, dojdu si pro jídlo chceš taky?"

"Nechci"

"Už si tři týdny nejedl"

Nic jsem neřekl, dál jsme se na ní koukal jen si povzdechla. 

"Hned jsem zpátky"

Pak jsem slyšel dveře.

"Moc mě to mrzí lásko, nikdy bych tě vědomě nepodvedl, nedokázal bych to. Moc tě miluji a nikdy nepřestanu, jsi moje všechno, můj vzduch na dýchaní, moje droga, můj život. Moc tě miluji Chris, tak prosím otevři oči"

O tři roky později

Tři roky, pořád se neprobudila, dneska odpoledne jí mají odpojit, dneska se s ní přijdou všichni rozloučit. 

"Chris, už to jsou tři roky a tys ses neprobudila, ani se ti nedivím taky bych se neprobudil. Ale jedno si prosím pamatuj, navždy tě budu milovat a jedině tobě patří moje srdce. Jsi můj život bez kterého nemá smysl žít dál, moc to bolí a já s tou bolestí budu žít dál, jediný to je náznak toho jak moc jsem ti ublížil já, vím jak tě to bolelo. Ale já nebyl při vědomi, něco mi píchla ale to už je stejně jedno. Moc tě miluji Chris."

Dal jsem jí pusu na čelo, odešel jsem ven na chodbu kde čekali ostatní aby se sní mohli rozloučit, sedl jsem si na křeslo. 

"Může jít další"

Jaxon 

Šel jsem do jejího pokoje, posadil jsem se na židli u postele. 

"Ahoj Chris, proč nám to děláš? proč se nám neprobudíš?, takovou bolest kterou právě mám nebyla ani i Sabiny že kterou jsme se hned rozešel, byla jsi a pořád budeš moje mála chobotničko, mám tě rád jako sestru. Budu na tebe navždy vzpomínat jako na laskavého člověka, sbohem chobotničko."

Dal jsem jí pusu na čelo a odešel s jejího pokoje, na řadu šel její brácha s tátou.

Theodor

S tátou jsme vkročili do jejího pokoje, já si sedl na postel druhou stranu a táta na židli.

"Ahoj sestřičko, je tady i táta konečně se s toho dostal, byla bys na něho pyšná jako já. Taky proto se neozval byla v léčebně a vyhrál nad alkoholem, škoda že tu ale nejsi s námi, jen jsme se s tátou přišli rozloučit, moc tě milujeme sestřičko. Sbohem maličká."

Dál jsem jí pusu na čelo a čekal na tátu.

"Holčičko moje, moc mě mrzí že jsi tady nebyl, a že to už nemohu napravit. Moc tě miluji holčičko, sbohem." 

Vstal jsem a to samé táta a šli jsme ne chodbu jako poslední šla Rose, já jsme si sedl na křeslo a slzy si našli sami cestu ven, moc to bolí když víte že vám odpojí sestřičku a už jí nikdy neobejmete nebo nebudete dělat blbosti. 

Pak vyšla Rose brečela jako želva a my věděli že je konec, konec života mé milované sestřičky, moc tě miluji sestřičko moje. Ale moment však tam nešel doktor, nebo jsem si ho akorát nevšiml. 

Omlouvám se za chyby. 

Vím že je smutná, ale snad se příběh líbil, ale už se to blíží ke konci.