Syn mafiánky

To nemyslíš vážně?!

A už jsme jeli neznámo kam. 

Justin

Dojeli jsme asi namísto protože auto zastavilo, vystoupili jsme s někam jsme šli pak se zase zastavili. Sundali mi šátek ale ihned jsem si přál abych ho měl na očích, přede mnou stála Emma moje ex přítelkyně. 

"Co to do prdel znamená?"

"Napadlo náš že se s ní můžeš dát dohromady když...."

"To nemyslíte vážně?!"

"Justine už to je šest let, tohle je znamení že se máš pohnout, nečekat na to až se probudí"

"Ale já se nechci pohnout dál, klidně bych čekal a víš proč?! protože když tu danou osobu miluješ  vždycky na ní počkáš, vždycky budeš věřit v tom aby otevřela ty svoje oči, aby jsi jí mohl políbil na její sladké a plné rty. Chybí ti její objetí protože se v něm cítíš bezpečí, chybí ti její přítomnost že které ti skoro vyskočí srdce z hrudí."

"Prober se už spí šest let a o trochu se zhoršila!"

"Ale pořád s ním chodím, pořád je moje holka a navždy bude"

Chtěly něco říct ale zazvonil mi mobil tak jsem se podíval a byla to Rose, zvedl jsem to a přiložil jsem to k uchu. 

"Rose co je s Chris?"

"Rose, kdo to je"

Řekl slabí hlas, ten hlas patří mé Chris a mě se pustili slzy.

"To by-byla o-ona?"

"Ano Justine proto ti volám, před malou chvilkou se probudila a volá tvoje jméno"

"Hned jsem tam, prosím dej mi k telefonu"

"Jussi?"

"Ahoj lásko, hned jsem u tebe ano?"

"Prosím pospěš si, všechno mě bolí chci tě mít vedle sebe"

"Neboj pospíším, než se naděješ jsem u tebe"

Položil jsem to a podíval se na mě, ta píča měla v slzy v očích.

"S vámi hoši si to vyřítím později, musím za mojí jedinou láskou"

"Ale já tě pořád miluji"

"Tvůj problém píčo, neměla jsi mě podvádět já jsem zadaný a ta holka je to nejlepší co mě mohlo potkat."

Rozeběhl jsem se za ní, když jsem doběhl až před její pokoj bál jsem se aby to nebyl jenom sen, ale když jsem otevřel a viděl se jí tam usmívat s Rose věděl jsem že tohle není sen.

"Už je tady brouku"

Šel jsem k ní a chytil jsem jí za ruku, do pokoje vtrhli Emma, Ryan  Harry. 

"Váš plán nevyšel co? Chris vám ho překazila v pravou chvíli"

"Náhodou nám vyšel, už jsme ho skoro měli ale tys musela zavolat" 

"To snad nemyslíte vážně?! nevyšlo vám to a ty jedna hnusná píčo to moc dobře víš!"

"Neříkej mi hnusná píčo!"

"Tak dost! au!"

"Co se děje?!"

"Brouku jsi v pořádku? co tě bolí?"

"Všechno mě bolí"

"Vidíte co děláte?! kurva Chris má mít klidový režim!"

Chris

Strašně mě bolelo břicho a já nevěděla proč, chytla jsem se za něho a zadržovala jsem slzy, ta holka to na mě asi poznala.

"Bolí tě něco?"

"Břicho, hodně"

"Zajdu pro doktora"

Po chvílí přišel a vzali mě na ultrazvuk, tam zjistili že jsem si potrhala stehy které bych měla mít dávno zahojené, takže jsem musela znovu na operaci.

******

Probudila jsem se až v pokoji, sama kolem mě nikdo nebyl pak přišla do pokoje ta holka která mi zachránila živo.

"Děkuji, zachránila jsi mi život"

"Neděkuj, viděla jsem jak tě to bolelo, jsi už v pořádku?"

"Už bych měla být"

"Chci se omluvit za to divadlo, kluci říkali že mu umřela přítelkyně a Justin se s toho zhroutil a tak chtěli aby byl se mnou. Chtěli aby se posunul dál, ale on říkal že že jednou probudíš, tak hezký o tobě mluvil a já si uvědomila že tu jsme navíc. Justin miluje tebe celým svým srdcem a takhle nemiloval ani mě."

Pak se zvedla odešla, pak přišel táta tak ráda jsme ho viděla.

"Jak se máš holčičko moje, Ben za chvíli taky přijede a někdo bych tě chtěl vidět"

"Nechci ho vidět"

"Chce se ti omluvit"

"Má dvě minuty"

Tak odešel a přišel on který to všechno zavinil, on kterému tu jsem, kterému jsem šest měsíců spala.

"Vím že nechceš slyšet žádné omlouvám se, už jsem si to odseděl dostal jsem pět let ale pak jsem se složil a byl jsem v psychiatrický léčebně tak jsem se ze všeho dostala. Chápu co jsem udělal záviděl jsem ti tu slávu ale už vím že to byla hloupost, chci tě zpátky sestřičko moje"

"To nemyslíš vážně?! myslíš si že se sem jenom přijdeš řekneš tohle a já ti padnu kolem krku? u mě jsi skončil"

"Ale..."

"Zadní ale vypadni!"

Když odešel pak přišel Justin lehl si ke mě, povídali jsme si do té doby než přišel Ben.

"Jsem ráda ale mohla jsi mu odpustit"

"To mu mám odpustit to že jsem kvůli němu málem zemřela?! že jsem ztratila šest lez života?" že jsme šest let toho prospal?!"

"Měl bys odejít"

 Odešel a já se přitulila k Justinovi a usnula jsem.

Omlouvám se za chyby, původně jsem chtěla vydat další kapitolu zítra ale jelikož zítra jedu na narozeniny mého malého brášky tak jsem jí vydala dnes. Užijte si víkend, u další kapitoly ahoj.