Nechtěné kousnutí

Kontrola

Scott zařval a pokusil se vytrhnout z okovů. Nechtěly však povolit.
„Vážně ti musím připomínat, že jsi vlkodlak?“ ozvala se vedle něj Lydie.
„Hej, Lydie.. kde ses tu vzala?“ zeptal se Scott a vyrval okovy ze zdi.
„Chytla jsem tě za ruku při tvém pokusu o vloupání do Stilesovy hlavy?“ řekla a povytáhla obočí.
„Dobře...“ přikývl Scott a zhluboka se nadechl. „Takže se ho pokusíme najít.. Stejně jako tehdy..“
Lydia přikývla. „Ale tentokrát jdu první já.“
Vykročila kolem Scotta a vyšla ven z prvních dveří. Bleskově se otočila zpět. Dveře se však nezabouchly a Scott prošel za ní. Zamračila se. Proč by je Nogitsune nechal oba projít? Měla však pocit, jako by je něco sledovalo.
Víš, kam jdeš a proč tam jdeš? Ozval se najednou šepot.
„Slyšel jsi to?“ zeptala se tiše Scotta.
Scott přikývl. „Drž se u mě.“
Není to slušné, hrabat se v něčí hlavě.
„Co si myslíš, že najdeš?“
Lydia vykřikla a oba dva se bleskově otočili. Za nimi stál Stiles s velkými kruhy pod očima. Oba věděli, kdo to je. Nogitsune je propaloval pohledem.
„Kde je Stiles?“ Ptal se Scott.
„Přímo tady.“ ozvalo se zpoza nich.
Otočili se. Stál tam Stiles s ledově modrýma očima a mračil se. „Proč jsi to udělal, Scotte?“
„Ty to umíš kontrolovat.“ Zašeptala překvapeně Lydia.
„A co sis myslela? Potom, co mě Derek kousl, je všechno jinak.“ Mračil se Stiles.
Scott cítil, jak Stilesovi poskočilo srdce při slovu Derek. Cítil z něj nenávist, ale zároveň loajalitu a ještě něco, co nedokázal popsat.
„Učil ses se mnou.“ Řekl tiše.
Stiles přikývl. „A Nogitsune mi pomohl se zbytkem.“
„Napůl vlk a napůl kicune. To není možné.“ vrtěl hlavou Scott.
„Je. Sice nejspíš budu mít problémy s přeměnou, ale na druhou stranu by na mě neměl působit úplněk a zatmění stejně jako na vás.“ řekl Stiles. „Ale vždy je to něco za něco.“
„Co tím myslíš?“ Zeptal se Scott.
„Teď má kontrolu on. Pak ji budu mít já. Lidi, kteří o tom neví, nic nepoznají.“ Řekl Stiles.
„Už bylo dost mluvení, nemyslíš?“ Ozval se Nogitsune. „Oni nemají co dělat v tvé hlavě.“
Stiles se na něj podíval a pak se otočil zpět ke dvěma návštěvníkům. Zadíval se do Scottových rudých očí a jeho modré začaly zářit intenzivněji.
Scott sebou škubl a uhnul rukou od Stilesova krku.
Stiles začal vrčet a propaloval Scotta pohledem.
„Hej, vy tři, co se stalo?“ Ptal se Derek.
Scott nechal svoje oči zrudnout a během vrčení vytáhl drápy a chystal se k boji.
Stiles taktéž vytáhl drápy.
„Myslím, že bychom se měli stáhnout.“ Řekl tiše Deaton k Lydii, chytil ji za ruku a začal couvat.
„Stilesi? Dost!“ Zavrčel Derek. „Řeknete mi někdo konečně, co se stalo?“
Stilesovo vrčení bylo čím dál silnější a Scott udělal krok vpřed.
Derek odhalil svou vlkodlačí stránku a silně zařval.
Stiles přestal vrčet a oči omegy se obrátily k očím alfy.
„Promiň. Nechal jsem se unést.“ Řekl tiše.
„Spolčil se s Nogitsune.“ Vrčel Scott. „Není jenom jeho kotva. Jsou propojení.“
Derek zděšeně přelétl pohledem mezi dvěma teenagery.
„Je to pravda?“ Zeptal se Stilese.
Místo odpovědi jej však čekala velmi silná rána pěstí, která jej srazila na zem.
Scott zařval a vrhnul se po omeze. Stiles se vyhnul jeho útoku a zatnul drápy do jeho břicha.
„Já to tušil. Tušil jsem, že když tě kousnu, otočíš se proti nám.“ Šeptal s námahou Scott.
„Jenže jsi to nebyl ty, kdo mě kousl.“ Usmál se Stiles, vytáhl z něj drápy a nechal jej spadnout na zem.
„Ještě se uvidíme, vy dva.“ Řekl a zmizel.
Derek ležel na zemi a ze rtů mu tiše vyklouzla věta, která ve Scottovi umocnila pocit, že tohle se nemělo stát.
„Co jsem to udělal...?“