Nechtěné kousnutí

Přijetí dohody

„Přijímám." Řekl jsem.
„Zbláznil ses?!" Vyjekl Peter a trhl se mnou tak, abych se mu musel dívat do očí. „Všechny nás zabije!"
„Radši budu čelit Nogitsune, se schopnostmi vlkodlaka, než abych se nechal zabít, nebo spíš proměnit v kámen od Anuk-Ite!" Vyhrkl jsem.
Nogitsune se rozesmál. „Hold každý má jiné priority."
„Kdes nechal oči, Dereku? Tohle není Stiles. Je to zatracený Nogitsune!" křičel.
„Být tebou, dám si pozor na pusu." Zavrčel Nogitsune.
„Momentálně jsi neškodný. Takže si myslím, že si můžu říkat co chci.“ Řekl Peter.
„Přijali jste dohodu, takže vás nepodrazím. Nebo aspoň ne v nejbližší době. K tomu, abych mohl bojovat s Anuk-Ite, ale potřebuji ještě takovou drobnost..“ Řekl a pohnul se.
To znamenalo, že kanima vyprchala. Rychleji než předtím. Přejel mi mráz po zádech. Kdyby chtěl, mohl nás už dávno zabít, ale neudělal to. Zajímalo mě, jestli kvůli Stilesovi, nebo z jeho vlastního rozhodnutí.
„Co chceš?“ Zeptal jsem se.
„Pusť mě ven.“ Řekl jednoduše.
„Nemůžu zrušit bariéru. To zvládne jenom někdo, kdo není vlkodlak, nebo jakákoliv jiná nadpřirozená bytost.“ Zavrtěl jsem hlavou.
„A co ta banshee, co je ve Scottově smečce?“ Zeptal se Nogitsune.
„Jak moc toho o nás víš?“ Zeptal se Peter.
„Všechno, co ví Stiles.“ Zamrkal Nogitsune.
V tom okamžiku se rozrazily dveře. Dovnitř vešel Scott, jehož oči rudě zářily. Ret se mu ohýbal a odhaloval tak ostré tesáky. Z jeho nitra vycházelo varovné vrčení.
„Pravý alfa.. Scott McCall.“ Povzdechl si Nogitsune. „Kdy se tě konečně zbavím?“
Za ním přišla dívka s jemnými světle hnědými vlasy.
„Lydia.“ Řekl Nogitsune. „Dali ti informace?“
„Ty nejsi Stiles.“ Řekla ona.
Nogitsune se rozesmál. „Teď už ano.“
„Lydio, zruš bariéru.“ Řekl jsem tiše.
„Ale-“ Začal Scott.
„Zruš ji. Uzavřeli jsme s Nogitsune dohodu. Pomůže nám v boji proti Anuk-Ite a Monroe.“
„Proč by něco takového dělal?“ Zeptal se Scott.
„Vlkodlaci, kojoti, lišky,“ void ukázal na sebe, „všichni mají hlad.“
Vstal a přešel k okraji bariéry, takže stál jen kousíček ode mě. „Já jsem stejný. Jenom toužím po něčem trošku jiném. Dej mi jejich bolest a nechám vaši smečku být.“
„A Stiles?“ Zeptal se Scott.
„Uvidíme.“ Pokrčil rameny Nogitsune.
„To nezní moc dobře.“ Řekl tiše Scott.
„My už jeho nabídku přijali. Je pouze na tobě, jak se rozhodneš.“ Řekl jsem.
Chvíli přemýšlel. Potom se ke mně naklonil, abych ho mohl slyšet jen já. „Provedeme pak další pokus? Vážně chci Nogitsune oddělit od Stilese. Seženeme mu jinou kotvu.“
„Uděláme to.“ Zašeptal jsem. To jsem chtěl udělat taky. Bude to bezpečnější, pro nás pro všechny.
„Lydio, zruš bariéru, prosím. Dohoda platí.“ Řekl jí Scott.
Lydia tedy vykročila k černé čáře jasanu horského.
V tom okamžiku se Stiles děsivě usmál..