Nechtěné kousnutí

Rozhodnutí

Ze Scottova pohledu

Stál jsem nad jeho postelí a přejížděl prsty po vystouplých žílách na hřbetě jeho ruky. Stále jsem nemohl uvěřit tomu, že Stiles je vlkodlak. Nikdy se o to neprosil. Mohl jsem to udělat kdykoliv. Stačilo, aby mi řekl. On, ale nic neříkal. Byl rád, že je člověkem.
Postupoval jsem prsty po jeho ruce nahoru. Deaton říkal, že vlčí lišejník, který mu píchl, by měl potlačit účinky Nogitsune. Rány, které měl, se hojily velmi pomalu. Muselo jít o následek spousty kulek naplněných omějem, které zasáhly jeho tělo. Málem ho to zabilo.
Podíval jsem se na židli vedle sebe. Derek se držel jeho ramene a měl položenou hlavu vedle něj. Usmál jsem se. Musel se o svou betu velmi bát. Nedivil jsem se. Potom, co přišel o Boyda i Ericu. Stiles byl jeho jediný vlkodlak.
Povzdechl jsem si a obešel spící alfu. Dotkl jsem se Stilesova čela. Bylo vařící. Jeho tělo muselo bojovat s každou kulkou.
„Kdybych tak věděl, proč se nemůžeš probudit.." Povzdechl jsem si a přejel mu po vlhkých vlasech. Hodně se potil. Tohle u něj bylo nezvyklé.
Zamračil jsem se. „Něco se s tebou děje, že?"
Vysunul jsem drápy a opatrně, abych se nedotkl Dereka a nevzbudil ho, jsem přibližoval ruku ke Stilesovu krku. Najednou mě však něco zastavilo.
„Co si myslíš, že děláš?" Ozval se ospalý a nevrlý hlas - Derekův hlas.
„Chci se dostat do jeho hlavy. Něco není v pořádku a já chci vědět, co." Řekl jsem.
„Myslíš si, že dovolím, abys to udělal mojí betě?" Zavrčel.
„Můžeš se přidat." Zamrkal jsem.
Poštvat si Dereka proti sobě bylo vážně to poslední, co bych v této situaci potřeboval.
„Čeho si myslíš, že tím dosáhneš?" Zeptal se Derek.
„Pokusím se ho vytrhnout z toho pitomého kómatu a vrátit mu vládu nad jeho tělem. Možná mu pomoci s léčbou.." Řekl jsem.
„Sám jsi říkal, že Stiles a Nogitsune spolu spolupracují." Zavrčel Derek.
„Hele, chci jenom nastartovat jeho léčení a vrátit mu vědomí, je to moc?" Zamračil jsem se.
Na chvíli se mezi námi rozhostilo ticho.
„Není, jenom.." Potřásl hlavou Derek a zadíval se na Stilese. „Víš, když jsem ho nechtěně kousl, musel jsem ho zmlátit, abych nastartoval jeho proměnu. Boyd a Erica nevědí, že mám novou betu a myslím si, že se budou pokoušet ho zabít. Víš já.. Nevím, jestli pro něj není lepší být v kómatu."
Začalo to ve mně vřít. A to se nazývá jeho přítelem? Jeho alfou? Nechá svoji betu v takovém stavu? Chce ho odsoudit na smrt?
„Dělej si co chceš. Já se ho aspoň pokusím zachránit. Nehodlám tu, narozdíl od tebe, jen tak sedět a přihlížet, jak mi umírá můj nejlepší přítel přímo před očima. Při tom, kolikrát mě on zachránil.. To jsi vážně tak zbabělý, Dereku?! Necháš umřít svoji betu jen tak?!" Křičel jsem.
Už jsem to nevydržel. Nemohl jsem dál čekat. Zabodl jsem své drápy do Stilesova krku. Těsně před tím, než jsem pronikl do jeho vědomí jsem však cítil, že Derek vzal moji druhou ruku a zabodl drápy do svého zátylku. Takže se také rozhodl. Oba jsme se rozhodli pro záchranu Stilese.