Můžu ho zabít?

1.4K 72 4
                                    

Takže tu máme pokračování povídky Please, don't kill me! Doufám, že se bude líbit alespoň tak jako předchozí série.

New Haven, Connecticut

2019

Ležela v posteli a přemýšlela, jestli má vstát nebo celý den nevytáhne paty z vyhřátého pelíšku. Podepřela si hlavu a loket zabořila do měkkého polštáře. Svůj hnědý pohled namířila na tvář spícího mladíka vedle sebe. Vypadal tak klidně a bezstarostně. Dnes bude bezstarostí taky. Až do zítřejšího večera. Potom bude přemýšlet, jestli nezapomněla něco do školy.

Koutky úst se mu zvedly do úsměvu. Po chvilce rozlepil jedno oko a střetl se s jejím pohledem. Miloval víkendová rána, když se probudil vedle ní a ani jeden nikam nespěchal. Mohli spolu ležet celý den. Nebo se jen tak povalovat na gauči u televize a sledovat jakoukoli hovadinu, co právě vysílali.

„Dobré ráno,“ usmála se a políbila ho. Položila si hlavu na jeho obnažený hrudník.

„Dobré ráno.“ Věnoval jí pusu na čelo. Své ruce obmotal kolem jejího těla a přitiskl si ji blíže k sobě.

„Co budeme dneska dělat?“ zajímala se Michelle. Pohrávala si s jeho dlaní a poslouchala, jak mu bije srdce.

„Všechno, co budeš chtít,“ odpověděl Andy a druhou rukou jí hladil po hnědých vlasech.

„Prvně musíme zajít za paní Parkerovou, jestli nechce dojít nakoupit. Potom by bylo zapotřebí, aby se někdo podíval na topení v tom pokoji. Uvařit oběd…“ nadechovala se, že bude pokračovat ve výčtu povinností dnešního dne.

„Parkerová tu celej tejden není. To topení jsem schválně vypnul. Objednáme si pizzu a nic dalšího není nutný,“ skočil jí do řeči.

„Jen jsem si dělala srandu. Dneska budu tady a vy si dělejte, co chcete.“ Přetáhla si přikrývku přes hlavu.

Nadzvedl roh a podíval se na ni. Dělala, že spí a přitom se usmívala jako anděl. „Leží se ti dobře?“ otázal se.

„Ne,“ odpověděla a posadila se. Natočila se k němu čelem a nalehla na jeho bok. Ochutnala jeho rty a nehodlala přestat. Měla jasný plán, jak zahájit tento den. A přesně věděla, že nebude problém na druhé straně.

Rukama jel od jejího zadečku výš. Zajel pod jedno z jeho triček, které si přivlastnila na spaní. Jejich jazyky válčily a on se připravoval, že jí tričko svlékne, když v tom se rozlítly dveře od ložnice a v nich stál rozcuchaný brunet, vlasy schovával pod černou čepicí, v černých džínech s dírou na koleni a  bílém tílku, které zakrývalo část jeho tetování dvou modročervených ptáků na hrudníku. Nad lemem tílka byla vidět slova Family First.

„Nechci vás rušit, ale je to důležitý,“ vyhrknul, když podle pohledu osob na posteli zjistil, že přišel nevhod. „V ledničce není ani drobek.“

„A to neumíš dojít nakoupit?“ zamračila se na něj brunetka. Veškerá její radostná nálada byla tatam.

„A proč si myslíš, že bych sem jinak lezl. Chtěl jsem se zeptat, jestli vám mám taky něco koupit, nebo si tam dojdete sami.“

„Můžu ho zabít?“ zeptala se šeptem Andyho, aby to mladík ve dveřích neslyšel.

„Na ledničce visí seznam, co všechno potřebujeme. Tak si ho vezmi a můžeš jít,“ řekl mu Andy.

„No jo,“ ozval se mladík, jakoby ho právě osvítilo. „Jenže abych něco koupil, potřebuju nějaký peníze, abych to vůbec dostal. Mně by vůbec nevadilo, kdybych si to vzal bez placení, ale vy byste zase měli řeči a já bych neměl kde bydlet.“ Tvář se mu zalila úsměvem, o kterém si pravděpodobně myslel, že je roztomilý. Ve skutečnosti byste mu za něj nejradši vrazili pěst.

„Uděláš to ještě jednou, Bene, a přísahám, že tě zabiju,“ zavrčela Michelle a vstala z postele. Přešla k psacímu stolu, kde se začala přehrabovat v kabelce. Stála tam jen v Andyho černém tričku, které jí bylo jako šaty.

„Kámo,“ pronesl Ben směrem k Andymu, ale oči nespouštěl z dívky u stolu. „Škoda, že se nechceš dělit.“

Než stačil černovlasý mladík jakkoliv zareagovat, brunet dostal jednu pořádnou facku a několik bankovek do ruky.

„Au,“ pronesl pobaveně a několikrát si přejel po líci, která ho dost pálila.

„Vypadni,“ ukázala Michelle na dveře pokoje.

„Dyť už jdu.“ Otočil se a zavřel za sebou dveře.

„Můžeš mi říct, co tu dělá?“ zeptala se zoufale brunetka a zalezla zpátky ke svému příteli do postele.

„Já ho tu nechtěl. Tys řekla, že tu může zůstat,“ odvětil Andy.

Onen kluk, Ben, který jim vletěl do ložnice, s nimi už přes rok žije v bytě, který si našli asi pět měsíců potom, co tu Andy zůstal. Zanedlouho se jim před dveřmi objevil otrhaný mladý muž, který nikdy v životě neviděl hřeben - on ho nezná ani dnes. Stál tam a místo pozdravu se zeptal, jestli nepotřebují nefunkční toaster.

Když Andy odjel z Las Vegas přemístil se do Rock Springs ve Wyomingu, kde se ho Ben pokusil okrást, protože si myslel, že je opilý. Opak byl pravdou. Ben se stěží držel na nohou. Vyklubal se z něj zlodějíček, po kterém jdou policisté snad ze všech měst Ameriky. Na nějaký čas se z nich stali kamarádi, kteří každý večer chodili do nejbližšího baru a lovili holky.

V Kentucky si řekli sbohem a Andy pokračoval v cestě na východ. Nakonec skončil tady v Connecticutu s holkou, která rozhodně nebyla jen na jednu noc. I když to prvně tak vypadalo. Tehdy v tom hotelu neznámo kde.

„A vždyť je to jedno.“ Namísto zoufalého tónu hlasu nastoupil veselý. Usmála se na něj a prsty mu jela po hrudi, břiše až k lemu jeho boxerek.

„Úplně,“ přikývl a vydechl vzduch, který držel v plicích. Každý její dotek s ním dělal neskutečné věci. Zapomínal dýchat, myslet. Jeho tělem se nesl zrychlený tep a vzrušení. S přivřenýma očima pozoroval její usmívající tvář.

Bavilo jí dívat se na něj, jak je bezbranný a na pokraji sil, aby neexplodoval. Ale je si jistá, že jeho to baví víc, protože jí mučí každou chvíli. Nejčastěji když se snaží učit. Pokud jí čekají zkoušky, zamkne se v ložnici a nepouští ho dovnitř. Jinak by se nenaučila vůbec nic. Jedině tak sexuální výchovu a tu u zkoušky z práva potřebovat nebude.

Za několik minut se bytem ozvaly dveře. Cinkání klíčů a dopad na dřevěnou desku stolku. Ben se vrátil s nákupem.

„Mám hlad,“ usmála se Michelle, políbila ho na tvář a vyběhla z pokoje.

„Ten seznam psal kdo?“ zajímal se Ben, když se vedle něj objevila brunetka a začala v jedné tašce lovit něco, co by si mohla vzít jako snídani.

„Něco já a něco Andy,“ odpověděla a vytáhla krabici džusu. Hledala slaninu. Chystala si udělat míchané vajíčka se slaninou.

„Tak mi řekni, kdo čmáral ten prostředek,“ podíval se na ni modrýma očima, ve kterých byli hnědé flíčky.

Jen pokrčila rameny. Nemůže si pamatovat všechno.

„Tak to příště voba pište tiskací,“ zabručel Ben.

„Rozkaz, šéfe,“ protočila hnědýma očima. 

Done For YouKde žijí příběhy. Začni objevovat