Done For You

Myslel jsem, že se ti to bude líbit.

„Hlavně to tu nezboř,“ křikl Andy na Bena, když s Michelle opouštěli byt.

„Neboj,“ odpověděl Ben a skočil na sedačku před televizi.

Vyšli z domu a nasedli do auta. Místo řidiče zaujal Andy a rozjeli se směrem do ZOO. Romantická procházka v zoologické zahradě je prostě nádherná a nedá se s ní nic zkazit.

„Co kdybychom platili ten byt naproti? Ben by v něm mohl bydlet. Sám. Mohl by si v něm dělat, co by chtěl? Potkávat ty holky na chodbě by mi vůbec nevadilo, ale když se potkám s polonahou holku ve svým obýváku, tak to bych někoho zabila. A když ta holka začne dělat do mýho kluka, tak to už se držím z posledních sil,“ začala Michelle v tématu Ben a stěhování.

„Myslím, že by stačilo, kdyby se Ben trochu zklidnil,“ řekl Andy a dovolenou rychlostí jel přes město.

„Tak mi řekni, jak mu zakážeš chlastat a vodit do MÝHO bytu holky ve stejným stavu? Vždyť je dokonce starší než ty,“ zajímala se brunetka a pohlédla na jeho profil.

Na chvíli jí pohled oplatil a usmál se. Pak se opět věnoval vozovce před sebou. „Co mu dát nějaký ultimáta?“ navrhl Andy.

„A jaký?“

„Nevím,“ pokrčil rameny. „Třeba, když ještě jednou přijde s holkou, tak necháme vyměnit zámek. Nebo bychom mu ten byt mohli nechat a najít si něco lepšího, většího.“

„Necháme mu ho a stejně se pak po nějaké době ukáže, protože mu ten byt sebrali. Si myslíš, že kvůli tomu, aby platil nájem si najde práci?“ vykulila své hnědé oči.

„Zkusit by to mohl,“ odvětil Andy s velmi přesvědčeným tónem hlasu.

Michelle se pobaveně uchechtla. „Tak to jsem zvědavá, co budeš říkat, až ti dojde, že toho není schopnej.“

„Třeba nás všechny překvapí,“ zakončil Andy rozhovor na toto téma a parkoval na volné místo u ZOO.

Vystoupili z auta a mířili ke kase. Ve frontě před nimi čekala maminka s dcerou. Malá světlovláska svírala v ručičce plyšovou koalu. „Už půjdeme?“ zajímala se dívenka.

„Musíme počkat, až dostaneme vstupenku,“ odpověděla jí maminka.

„Ale co když ta koala uteče?“ naléhala holčička.

„Neboj, neuteče. Oni jí hlídají,“ řekla maminka s úsměvem. Otočila se na lidi za sebou a střetla se s pobaveným pohledem mladé brunetky, kterou zezadu objímal starší černovlásek.

„Jo, co když ta koala uteče?“ zajímal se Andy se stejným zájmem jako holčička.

„Tak jsme aspoň po dlouhý době šli ven a nebyli zavření doma,“ otočila se na něj Michelle čelem. Postavila se na špičky a věnovala mu letmý polibek.

„Taky mi koupíš plyšáka?“ otázal se s úsměvem a podíval se na koalu v dívčině ručce.

„Nemyslíš, že si na to už trochu velkej?“ zasmála se brunetka.

„Velkej sem na jiný věci,“ ušklíbl se. „Ale jinak jsem pořád malej kluk, co by chtěl plyšovou koalu.“ Sklonil se k jejím rtům a ochutnal je.

„No, když myslíš,“ opětovala mu úšklebek a otočila se zpět ke kase, kam se pomalu ale jistě přibližovali.

Zakoupili vstupenky a díky nim prošli turniketem. Kráčeli po pískové cestě, kterou obíhaly ohrady nebo prosklené přístřešky. Hned u vchodu se po trávě honila tři malá vlčata a velká stříbrná vlčice je sledovala ostřížím zrakem.

O kousek dál postávali dva sloni. Jeden se předváděl publiku, které stálo u jejich výběhu. Dospělí se bavili a děti poskakovaly a výskaly radostí, že mohou vidět tohle obrovské zvíře. Druhý slon stál přibližně uprostřed. Všechny čtyři nohy měl těsně u sebe a pomalu se houpal dopředu a dozadu a stále dokola.

„Zajímalo by mě, co mu ten dealer dal?“ zasmála se Michelle a sledovala slona. Nevypadal, že má v následujících několika hodinách v plánu věnovat se jiné činnosti. Třeba davu před jejich ohradou jako jeho společník.

„To bude něco tvrdýho. Ale někdo by mu měl říct, ať už to nebere,“ odpověděl jí Andy pobaveně a přemýšlel, co toho slona na tom baví.

Michelle se zasmála ještě víc. Otočila se na Andyho a vzala ho za ruku. Pokračovali v procházce zoologickou zahradou.

Milovala takovéhle chvíle, kdy mohla být s Andym sama. Bylo by jedno, jestli by byli venku nebo někde vevnitř, třeba v bytě, kdyby tam nebyl Ben. Hlavně, kdyby měli chvilku jen pro sebe a nemuseli věnovat pozornost i někomu dalšímu. Například Benovi.

„Víš, že jsme tu už po třetí?“ zajímala se Michelle a šla před Andym čelem k němu, takže neviděla za sebe a vrazila do nějakého starého pána, který sem šel s vnoučaty, a okamžitě začal hudrovat, že se má dívat kam jde a dávat pozor na staré lidi a malé děti.

„Chodíme sem poslední tři roky téměř ve stejnou dobu. Loni jsme tu byly někdy v půlce července a předloni jsme sem šli přesně dvanáctého července. To si pamatuju jen díky tomu, že ten den ve zprávách říkali, že pátrání po tobě vzdávají kvůli nedostatku důkazů,“ ukázala na něj prstem a dloubla ho do hrudníku.

„Au,“ pronesl ublíženě a místo si mnul, aby bolest co nejdřív zmizela. 

Zastavili se před skleněným výběhem, kde vystavoval své tělo lev. Občas na sebe upozornil zařváním. Byl statný s hustou hnědou hřívou.

„Toho bych chtěla domů,“ rozplývala se Michelle.

„A co bys s ním dělala?“ 

V sedm hodin večer se rozhodli, že už to stačí a odešli. Cestou se zastavili v jednom bistru na večeři. Posadili se do jednoho z několika volných boxů a objednali si jídlo.

„Tohle je mnohem lepší, než večeře v tý restauraci, kam si mě vzal loni,“ usmála se Michelle a sledovala, jak se Andy uraženě zamračil.

„Myslel jsem, že se ti to bude líbit.“

„Nebylo to špatný, ale tohle se mi líbí víc. Nejsem na ten luxus.“

„Tak to jsem rád,“ usmál se a sáhl do kapsy mikiny. Vytáhl sametovou krabičku a pomalu ji otevřel. V ní byl schovaný stříbrný prstýnek s kamínkem a několika menšími okolo něj.

„Andy,“ vydechla brunetka užasle.

„Vezmeš si mě, Michelle?“ zeptal se černovlásek s úsměvem.

„Ehm... Ano,“ vypískla radostně. Na tváři se jí rozlil úsměv od ucha k uchu.