Done For You

Porazila mě holka

Od stolu se přesunula na postel. Ze sezení na tvrdé židli jí zdřevěněl zadek. A bolely jí záda, protože si na chvíli zdřímla. Všechno jí tak unavovalo. Nejradši by veškeré učebnice a sešity hodila do krabice a tu zavřela někam, kam by se nikdy nikdo nedostal. Zůstaly by tam a dali jí pokoj. Jenže chce být nejlepší právnička na světě a k tomu tohle patří. Než se začne projevovat v praxi, musí umět teorii.

„Ty si parchant! S tebou něco hrát je děsný. Měl bych si zvětšit slovník sprostejch slov, protože ty co znám jsou na tebe málo,“ rozčiloval se z místnosti za dveřmi Ben.

„Máš to umět,“ smál se Andy.

Tak ráda by k nim šla. Ale co. Jeden večer ji nezabije. Učila se celý den. A je sobota. Když se na to podívá i zítra, nic se nestane. Ještě má docela dost času.

Posbírala věci na posteli a přenesla je na psací stůl u okna. Došla ke dveřím a opustila pokoj, ve kterém byla celý den. Jen co překročila práh, dívaly se na ni čtyři modré oči.

„No nekecej, že už si s tím praštila,“ ozval se brunet se smíchem.

„Pro dnešek toho mám plný zuby a moc mě nerozčiluj, nebo si na tobě vybiju veškerou zlost,“ zpražila ho nevraživým pohledem a přisedla si vedle svého přítele.

Položil konzoly na konferenční stůl. Jednou volnou rukou jí pohladil po vlasech, pak zádech a nakonec ji nechal položenou na jejím pase.

„Nemohlas přijít až za chvíli?“ zavrčel Ben. „Já bych to chtěl dohrát.“

„Tak ukaž,“ usmála se Michelle, vzala konzoly a začala hrát místo Andyho.

„Jak to děláš?“ vyjekl zvýšeným hlasem.

Michelle jen pokrčila rameny. Dohrála hru za Andyho, ale jelikož ten ještě předtím dokázal udělat 9:2, nebylo to tak složitý. Potom si dala s Benem ještě jednu. Její výsledek nakonec skončil 8:5 pro ni.

„Porazila mě holka,“ zavyl zničeně Ben.

„Máš to umět,“ zasmála se pobaveně.

Mračil se na ni s nafouklými tvářemi. Vypadal jako opravdu naštvané dítě.

„Co máš v plánu na dnešní večer?“ naklonila se k Andyho uchu a svůdně zašeptala.

„No,“ začal, „prvně se podívám na fotbal, pak si vohřeju večeři a budu pokračovat v dívání se na bednu. Potom vlezu do postele a usnu,“ oznámil s neutrálním výrazem v obličeji.

Našpulila dolní ret a nasadila štěněčí pohled.

Nadzvedl jeden koutek v úsměvu, který následoval i druhý a široce se usmál. Špičce jejího nosu věnoval letmý polibek. Zadíval se jí do hnědých očí. Mohl by se do nich dívat hodiny denně a stejně by se mu to neomrzelo. Mohl by sedět vedle ní beze slova a stejně by neměl potřebu mluvit.

Dobré dva týdny se jen učila a neměla na něj čas. A on jí pak řekne, že se bude dívat na televizi a půjde spát. Měla v plánu dělat víc dospělé věci, ale jak chce. Budou se dívat na televizi, kde stejně nic nedávají a pak si půjdou lehnout jako hodné děti.

Bytem se ozval tlumený zvuk nějaké melodie. Vycházel z ložnice a podle písničky, která vyhrávala, se dalo poznat, že je to příchozí hovor na Michellině mobilu. Rychle pro něj doběhla.

„Čau kotě, co bys řekla tomu, kdybych tě dneska vytáhla na čerstvý vzduch, aby ti to učení šlo líp?“ ozval se ženský hlas, jen co hovor přijala. Ani nestačila nabrat dech na pozdrav.

„Myslíš čerstvý jako čerstvý, nebo čerstvý jako připrav se na pořádnou dávku kouře, protože tě chci vzít do baru?“ zajímala se Michelle rovnou.

„Ta druhá možnost by mě nikdy nenapadla,“ zasmála se dívka na druhém konci linky. „Vem si něco pěknýho na sebe. A Andyho můžeš vzít s sebou. Budu čekat před Agony. Máš deset minut. Ne patnáct, abys na mě nenadávala.“ S těmito slovy hovor ukončila.

„Wendy…“ Chtěla ji Michelle ještě něco říct, ale už se ozývalo akorát típnutí hovoru a ticho. Hodila mobil na postel a na chvíli se zamyslela. Když se bez ní obešli ty dva týdny, oni to zvládnou i teď. Přešla ke skříni, ve které hledala něco na sebe. Nemůže jít v teplákách.

Nakonec řekla ano černým upnutým šatům do půlky stehen s V výstřihem na zádech. Rozpustila si vlasy, které výstřih z poloviny zakryly. U zrcadla na dveřích od skříně se nalíčila. Vzala černou koženkovou kabelku, kam si dala mobil a peněženku a opustila pokoj.

„Začínal bych se bát,“ drkl Ben do Andyho při pohledu na Michelle. „Teď ti řekne, že nikam nejdeš a přijde až ráno. Nikdy ti neřekne, co celou noc dělala.“ Na tváři mu hrál uličnický úsměv.

„Jasnovidec,“ ušklíbla se brunetka. „Jdu za Wendy do baru, ale během dvou hodin se vrátím.“

„No jen aby,“ zasmál se Ben. „Aby tě tady Andy nemusel jít hledat.“ Když řekl jméno kamaráda sedícího vedle sebe, plácl ho mezi lopatky. „Protože kdyby ses ztratila, já bych si v klidu seděl tady na tom gauči, a díval se na televizi, v jakým uskupení tě našli.“

„Ty si blbej,“ protočila hnědýma očima. Svému příteli věnovala jednu rychlou pusu a obula si černé lodičky na deseticentimetrovém podpatku. Z věšáku vzala jarní kabátek a zmizela za dveřmi bytu. Sešla o tři poschodí níž. Otevřela dveře domu a vypravila se směrem do města.

Agony Bar se nacházel asi osm minut chůze od jejího bydliště. Byla to menší přízemní budova s velkým modře svítícím nápisem nad dvojitými dveřmi, před kterými vždy stál nějaký urostlý muž a hlídal věk návštěvníků. Vevnitř to nebylo nijak zvláštní. Jeden bar, okolo zdí stolky se židlemi a v prostředku parket.

„Přemýšlela jsem, jestli ho vezmeš nebo ne. A dobře si udělala, protože nás čeká dámská jízda,“ vyjekla vesele blondýna v červených lodičkách, červené sukni, bílé halence a červeným šátkem přeš ramena. V jejích vlasech měla zasazenou čelenku s velkou červenou látkovou květinou.

„Dámskou jízdu?“ vykulila na ni Michelle oči. „Maximálně tři skleničky a jdu,“ oznámila rozhodně.

„Tak ty tři skleničky umocni na desátou a pak můžeš jít,“ usmála se Wendy od ucha k uchu. Vzala svou kamarádku za loket a vedla ji ke vchodu. A protože je stálou zákaznicí, hned ji pustili.

Prostorem hrála hlasitá dunící hudba. Vzduch byl nasycený cigaretovým kouřem. A jelikož byl víkend, bylo tu dost lidí.

Obě dívky se protlačily k baru.

„Tak čím začneme?“ zajímala se andělsky Wendy, ale její šedé oči ďábelsky planuly.

Název je vymyšlený od mojí sestry. Nikdy jsem nebyla na pojmenovávání míst. Občas mám problém vymyslet jméno pro osobu. :D