Done For You

Tak si polib!

Omlouvám se, že další kapitolu přidávám až teď, ale rovnou říkám, že mi úplně došli nápady a nebylo tolik času. A další bude asi až v pondělí nebo i dýl.

Vyšla z budovy školy a první co udělala, bylo, že vzala mobil a vytočila číslo svého přítele. Věděla, že je v práci, ale nedokázala vydržet do večera, než přijde.

„Tak co?“ ozval se hluboký mužský hlas. Bylo slyšet, že se usmívá.

„Tak si asi zopakuju ročník,“ oznámila Michelle. Snažila se, aby v jejím hlase zněla zklamanost. Ale na její tváři hrál úsměv.

„To není možný,“ řekl zaskočeně.

„Dělám si srandu,“ zasmála se. „Samý jedničky.“

„Už jsem se bál, že ten měsíc bez sexu byl k ničemu,“ vydechl si úlevně.

„Já ti tu říkám, že mám vyznamenání a ty myslíš na sex?!“ vyjekla nevěřícně.

„Ne. Chtěl jsem tím říct, že jsi šikovná holka a neučila ses zbytečně.“

„Tak ti mě napadlo, když už si o tom začal…“ odmlčela se na chvíli.

„Co?“ zajímal se Andy s očekáváním pro něj dobrých zpráv.

„Že bychom v tom mohli pokračovat. Tobě to neublíží.“

„To mi nemůžeš dělat. Co sem ti udělal tak hroznýho, že mě takhle týráš?“ zakňučel jako štěně.

„By se našlo věcí,“ zasmála se Michelle. „Popovídáme si doma. Jen jsem se ti chtěla pochlubit.“

„Dobře. Pa.“

„Pa.“

Došla ke svému autu. Nasedala a odjela domů. Byla šťastná, že ty zkoušky zvládla. Zase je o něco blíž svému snu a to se jí líbí. Když jí zemřel otec, rozhodla se, že půjde na medicínu a bude onkoložka. Nakonec kráčí ve stopách své matky. Kvůli jejímu vrahovi, ale to je nepodstatné.

Klíč vložila do zámku a odemkla. Zula si boty na podpatku a zamířila do pokoje svléct ze sebe sukni s halenkou a vzít si něco pohodlnějšího.

„BENJAMINE!“ vykřikla asi dva kroky od dveří do ložnice.

„Do prdele,“ ozvalo se za dveřmi jeho pokoje. Pak jen několik ran a po několika minutách se dveře otevřely. Stál v nich ještě více rozcuchaný brunet v černých otrhaných džínech, které si rychle zapnul. „Ty už jsi doma?“ Vykouzlil na tváři něco, čemu se asi mělo říkat úsměv.

Michelle stála na jednom místě a zabíjela ho pohledem. Měli dohodu, kterou neumí ani dodržet. První dvě holky jí nijak nevadily, ale ta třetí a čtvrtá si to tu všechno přivlastnily a to už řekla ne. Ta čtvrtá se snažila sbalit Andyho. To už bylo přespříliš. Od té doby si domluvili, že jim nebude vadit, když se vyspí kde jako holkou, ale hlavně ať jí netahá do jejího a Andyho bytu. Pak si budou rozumět. A podle zvuků, které se z jeho pokoje ozývaly a rtěnky rozmazané na jeho ústech, si byla stoprocentně jistá, že tam holka je.

„Nejsi tu nějak brzo?“ otázal se po dlouhém tichu.

„Dělala jsem zkoušky,“ zavrčela.

„Už dneska?“ vykulil modré oči.

„Včera jsem to říkala.“

„A jak to dopadlo?“

„No pro mě dobře, ale nevím, jak na tom budeš ty.“ Pohnula se. Udělala několik kroků ke dveřím a rozrazila je.

Na posteli seděla černovlasá dívka zakrytá bílou přikrývkou. Její zelené oči se dívaly do těch Michelliných se strachem.

„Můžeš mi vysvětlit, co dělá ta holka v posteli?“ zajímala se naštvaně. Už nebyla tak nasupená. Dostala totiž nápad. Všechno, co řeknete, může být použito proti vám.

„Sedí?“ odpověděl Ben spíše otázkou.

„Kolik ti je?“ zeptala se Michelle dívky.

„Jednadvacet,“ odpověděla černovláska potichu.

„A nezdá se ti, že je pro tebe starej? Jen abys věděla, tak mu je třicet jedna,“ oznámila jí brunetka už naprosto klidným hlasem. „A ty,“ otočila se na Bena. „Není ti to blbý, dělat společnost tady slečně, když bys měl jít pro syna do školky?“

Šokovaně na ni otevřel pusu. Ona na něj právě použila jeho výmluvu, když se chtěl zbavit té blondýny. Tohle není spravedlivé. Vůbec si nevzpomínal, že včera říkala něco o zkouškách. Kdyby to věděl, tak by šel pryč. Jako obvykle.

„Syna?!“ vykulila černovláska zelené oči a propalovala Bena nevraživým pohledem.

„Vlastně je to jenom…“ začal Ben s vysvětlováním, ale Michelle ho nenechala.

„Tvůj syn. Už jsem si zvykla, že pro něj musím každý den chodit já, ale kolikrát ti mám říkat, aby sis sem nevodil milenky. Moc dobře víš, že to nenávidím. Je mi jedno, že ti já nestačím, ale ušetři aspoň to malý dítě. Víš, jaký z toho bude mít zmatek, když se tu bude každej měsíc objevovat jiná holka, kterou nezná? A jen kvůli němu se rozvádět nechci.“

„Vy jste manželé?“ otázala se naprosto vykolejená dívka v posteli.

„Ne,“ odpověděl přísně Ben.

„Už čtyři roky,“ usmála se Michelle. Tohle se jí líbilo, ale představa, že by to byla pravda, jí žaludek otáčela vzhůru nohama.

„Tak dlouho se ani neznáme!“ vyjekl Ben. Bylo na něm vidět, že tahle její hra se mu vůbec nelíbí. Mnohem víc by se mu líbilo, kdyby prostě vlítla do toho pokoje a klidně oba dva vyhodila ven. Ale když tady té holce, ani neví, jak se jmenuje, vykládá, že je to jeho manželka a má syna, bylo to moc. Určitě to vykecá kamarádkám a on už si nevrzne. Kdo by chtěl spát s chlapem, který má manželku a dítě?

„Aspoň nelži,“ zamračila se na něj Michelle. Jasně že nelže. Vždyť se znají jen dva roky, ale to je teď úplně jedno. Bavilo ji dívat se na Bena, který začínal být pěkně naštvaný.

„Asi půjdu,“ ozvala se černovláska na posteli a sáhla pro své tričko.

„To bude asi nejlepší,“ ukázala jí Michelle řadu bílých zubů v úsměvu. Otočila se na podpatku a zamířila do svého pokoje. Ještě než zmizela za dveřmi, řekla Benovi, že si ještě promluví. Svlékla si sukni a halenku a místo toho na sebe navlékla šortky a oranžové tílko.

„Sbohem,“ slyšela naštvaný dívčí hlas a bouchnutí dveří. Vyšla z pokoje.

Ben stál v prostředku obývacího pokoje a díval se na vstupní dveře. Když se ozval zvuk dveří za ním, rychle se otočil a přímo se zabijáckým pohledem se podíval na Michelle. Ta se na něj škodolibě usmívala.

„Co to mělo bejt,“ rozkřikl se na brunetku.

„Něco si slíbil! A nekřič na mě! Až začneš platit nájem, tak si je sem klidně tahej!“ oplatila mu stejným tónem hlasu. „Nebo si rovnou najdi svůj byt a přestaň mě srát!“

„Tak si polib!“ zavrčel a s třísknutím dveří odešel do svého pokoje.

„Hajzle,“ křikla za ním a udělala to samé. S třísknutím zalezla do pokoje a posadila se na postel. Nejradši by ho zabila. V lepším případě jen vyhodila z domu. Naproti jejich dveří je volný byt k pronájmu, jenže kdyby tam Bena šoupli, stejně by nezaplatil ani dolar. Je moc líný na to, aby si našel práci. I kdyby třeba jen v pitomém obchodním domě jako skladník.

Stál za dveřmi. Rukou si vjel do vlasů. Tohle asi přehnal. Ještě jí nikdy takhle nenaštval. To že na něj nadávala, bylo normální. I to, že na něj občas zvýšila hlas, ale aby na něj takhle křičela, už bylo nezvyklé.  Měl by se krotit, nebo opravdu zkončí na ulici. A to nechce. Je tady spokojený. Má Andyho s Michelle rád.