|NEW RULES|✔️Larry Stylinson✔️

chapter I.

ÚTERÝ

Harry's pov

,,Život lišky polární se odehrává v párech a trvá asi čtyři roky."
*,,Sasha: budu cekat u jidelny ok puso?"*
,,Obývá tundry Eurasie, Severní Ameriky a Grónska. Svoji hustou srst v takovýchto oblastech opravdu potřebují, ale věděl by někdo, proč má zkrácené boltce a čenich...?"
*Já: ,,budu tam. uzs nemuzu dockat"*
,,pane Stylesi..?"
Zvedl jsem otráveně hlavu od displeje. Většinu hodiny jsem nedával pozor, takže jsem neměl nejmenší tušení, co odpovědět.
Profesorka Smithová si mě zpoza svých malých brýlí, čekajíc na mou typickou odpověď prohlížela.
A nezklamal jsem.
,,Jak to mám vědět? Co je mi do nějaký lišky?"
Dříve by se mi Smithová rozhodla sdělit důležitý proslov o tom, jak strašně se chovám, ale teď, když už na to byla zvyklá, nenamáhala se k tomu vůbec něco víc říct.

Vypnul jsem telefon, jednu nohu hodil přes druhou a soustředil svůj pohled na hodiny, co nám visely nad dveřmi. Nemohla to být ani jedna minuta do zvonění.
,,Já! Já to vím!"-ozval se známý hlas ze zadních lavic.
Miloučká, hodná, hezká-ale na tu můžu zapomenout. Nikdy by se mnou nic neměla- Tina Brownová, je ta chytřejší z nás:
,,Zkrácené boltce a čenich mají lišky polární z důvodu šetření tělesné teploty."
,,No, alespoň někdo je tu trošku při smyslech."-svěsila hlavu do dlaní stará učitelka a následně vstala.
Sjela si nás všechny pohledem a na mě se zastavila. Vypadala lítostivě a zničeně. Já se na ni naopak díval pohledem ,,co ti zase je". Dlouho však můj sebevědomý výraz neustála a prolomila ticho:
,,Konec hodiny."
Konečně.

A tak jsem se dnes dozvěděl o uších nějaký lišky, kterou nejspíš stejně nikdy ani neuvidím. K čemu mi to kurva je?-

Všichni se sbalili a se zvoněním se cpali ven ze dveří.
Už už jsem byl venku ze dveří, když se přímo přede mě natlačil Daniel.
Doprčic! Nemůže člověk jednou v klidu odejít z místnosti?!
Strhl jsem ho s sebou z davu a prudce ho přimáčkl na stěnu chodby:
,,Tak hele, ty sráči, tobě nestačí, žes mě zatáh do toho problému se Sydney?! Tak nestačí?! Říkám ti nepleť se mi do věcí nebo si mě nepřej!" Povolil jsem stisk ruky, kterou jsem mu celou dobu drtil krk a pustil ho, Daniel zůstal na na místě a snažil se popadnout dech.

Rázným krokem jsem se rozešel školní chodbou.
Daniel je takový ten rádoby týpeček, co si myslí že holky po něm úplně jedou, ale je hnusnej až to bolí. To by mi nevadilo, ale sere mě s tím, jak pořád jen provokuje. Už je ale strašně špatně, když mu někdo, no, vlastně jsem to většinou jen já- dá do držky. Vždycky mě tak naštve. Prostě si to, co jsem mu provedl zaslouží.

Už trochu klidnější jsem došel ke své skřínce, odemkl ji a hodil si do ní batoh.
Málem už jsem zapomněl na to nejdůležitější, co jsem potřeboval ten den vyřídit.
Zmateně jsem se otočil ,,na podpatku" a už chtěl rychle zamířit k jídelně, když se mi do cesty postavila vysoká blondýnka.
,,Sasho!"- byl jsem rád, že ji nebudu muset hledat.
,,Ahoj."-pozdravila. Dokázala působit mile a sexy zároveň.
,,Co se.."
,,No, víš, naposledy jsme spolu pořádně pokecali na Bettyině párty a...to už je sakra dlouhá doba..."
,,Jo, to je"-Byl jsem si jistý, že už ví, co jí chci asi tak sdělit.
,,No a..." ,,Má vůbec cenu vysvětlovat ti tady, co po tobě chci?"-nahodil jsem svůj svádivý úšklebek.
Chytla si mě za triko, přitáhla blíž a téměř neslyšně řekla:
,,Dlouho jsem už neviděla vaši hezkou kuchyni. A po koupelně se mi taky stýská. Tu máte moc hezkou...moc hezkou" -A olízla si ret. Proč mi tohle dělá?
,,Hmm..tak to rád slyším."
,,Dnes nemůžu, takže v půl sedmý zítra budu tam?"-řekla, ale zároveň to vyznělo spíš jako oznámení, než otázka
Nic jsem neříkal, protože jsem souhlasil.
,,Tak zatím."-plácla mě po zadku, otočila se na svém reálném podpatku a zmizela mi z dohledu.

Sasha je možná hezká, moc hezká a sexy čičina, ale je jen děvka. Spala s každým druhým.
Vtipný je to, že bych sám o sobě řekl, že taky nejsem vůbec k zahození, naopak jsem často sám ze sebe udivený, jak hezký jsem. No a jak už asi tušíte, úplně nevinnej taky nejsem.
Dlouhodobej vztah mi nikdy nevydržel. Myslím, že jsem vlastně nikdy s nikým nebyl. Důvod je prostý- nevydržel bych to. Takže známosti na jednu noc byly na denním pořádku. Měl jsem strašnou potřebu hledat pořád něco lepšího, nějakou, která mi dopřeje to, co ta minulá zase ne. A naštěstí mám docela kliku. Jsem celkem žádanej. Drahý zboží, víš co...
A tak jsem celkem veselej, že dnes konečně něco bude, odcházel do jídelny.

x

,,Ahoj Harry!"-zdravila mě Dominika, když jsem si s tácem sedal ke stolu lidí, se kterými jsme byli taková partička.
,,Čau brácho"-všimnul si mě taky Ben.
,,Ahoj."-odpověděl jsem.
,,Jak to jde?"-ptala se Domi.
Dominika je jediná holka, kterou nechci a která nechce mě. Má přítele a stejně není ten typ, který by se dal snadno ošálit a na nějaký hrátky si prý stejně nepotrpí. Ani mě nikdy nenapadlo jen přemýšlet o tom, jestli by mi dala. S ní mi to prostě přijde divný. Takže jsem rád, že jsme jen kamarádi a tak to taky zůstane.
,,Jo, jo, jo." Ani jsem moc nepřemýšlel nad mojí nelogickou odpovědí, už jsem měl po celém dni ve škole strašný hlad a tak jsem rychle čapnul bagetu.
,,Ani byste nevěřili, co se dneska stalo!"-přicupitala k našemu stolu se svým tácem Stephanie, ani nestíhala pozdravit.
Jacob jí vedle sebe uvolnil místo.
,,Víte jak jsem mluvila o tom Švédsku?"
Všichni jsme kývli.
,,A jak si rodiče nebyli jistí, zda mi tam ten pobyt dovolí?"
Znovu jsme kývli.
,,Aaaaaav už musíte vědět o co go!"-házela vzrušeně rukama do vzduchu, takže už nám ta následující věta, co Stephanie vysloví, byla jasná.
,,Jo, pojedu do Švédska."-oznámila nám vesele.
,,Tyyyy jo. Fakt?"-hrála překvapenou Dominica a nabrala si lžíci polévky.
,,Jo jo, rodiče to dovolili."-zářila.
,,Už abych přemýšlela, co všechno musím..."-pokračovala, ale to už jsme-my většina-jen dělali, že posloucháme. Stephanie se totiž vždycky rozkecá do nejmenších detailů..ale je roztomilá.
Svůj pohled jsem soustředil na tu úžasnou bagetu a nechal svoje myšlenky volně plynout hlavou.

xx

V 14.04 jsem přišel ze školy. Máma byla doma, ségra ještě ne.
Vyběhl jsem schody nahoru, hodil si tašku na židli, do něčeho jsem se převlíknul a šel zase dolů.
,,Čau mami"
,,Ahoj Harry"-odpověděla mi s úsměvem.
,,Jak bylo?"-pokračovala.
,,Jo, dobrý."-rozešel jsem se k myčce a začal uklízet nádobí.
Ano, čtete správně. Možná jsem ten tvrďák, na kterýho si nikdo nedovolí, ale vím, že moje máma je na mě a ségru  a vůbec všechno sama, a tak jí prostě musím pomáhat.
Když jsem byl hotov, ptal jsem se ještě:
,,Nepotřebuješ ještě s něčím pomoct?"
,,Ne, teď ne, jen prosímtě-zítra večer musím jet něco zařídit, mohl bys pohlídat Gemmu?"
,,Uhhh...jo asi jo"-odpověděl jsem, ani o tom nepřemýšlel, protože mi zrovna někdo volal.
Vzal jsem si jídlo z ledničky, telefon ze stolu a vyrazil s tím nahoru.
,,Budu nahoře jo?"
,,Jasně. A děkuju Hazz!"-volala ještě mamka, když už jsem byl na shodech.

Po zbytek dne jsem se natáhl do postele, pustil si Sebevražedný oddíl 1 a byl rád, že moje dlouhé těžké unavené nožičky už dnes nikam nemusí.

xx
.
Takže ahoj, máme tu konečně první díl NEW RULES! Strašně moc se těším až sem nastřádám všechny moje myšlenky a nápady ohledně tohohle příběhu :)
další díl by mohl být tak do týdne, ale nic neslibuju ;)
Budu ráda za votes a komentíky <3
-natt-