Mezitím paní, která unesla Sang jela vlakem do Soulu. Sang začala plakat a tak se ji snažila paní uklidnit. Malá se, ale nenechala měla Hlad. "Notak zlatíčko uklidni se" Řekla ji a pohladila ji po hlavičce. Sang plakala dál.
Když přijeli do Soulu hned paní vystoupila a šla k sobě domů. Tam Sang nakrmila kojeneckým mlékem a oblékla ji do jiných věcí. Ty staré vyhodila, aby to nikdo nevěděl. Starala se o ní jako osvojí.
Uběhl nějaký čas a Sang byl rok. Paní už to finančně přestala zvládat. Proto se rozhodla dát Sang do dětského domova.
Mezitím u rodiny Kim. Taehyung slavil také první rok, ale pro jeho rodiče to bylo utrpení. Ví že Sang má dnes taky rok a chtěli by, aby je snimi oslavila, ale to se asi nestane. Celý rok oní neměli žádné informace a policie to už taky vzdala. Taehyung si hrál s autem, které dostal k narozeninám. Paní Kim se usmála a pohladila ho po vlasech. Tae se usmál a hrál si dál. "Tak moc mi chybí Sang doufám že je někde v pořádku a že se jednoho dne vrátí" Řekla paní Kim a pan Kim ji objal a pohladil ji po zádech. "Snad ano" Řekl a podíval se na svého syna. Byl rád že aspoň Tae je šťastný, když ne oni. Už od té doby k němu nikoho jiného nepustili. Nechtěli, aby se stalo ještě něco jemu.
Tak jsem tu snovou kapitolou.
Snad se bude líbit.
Komentáře a hvězdičky potěší :)
YOU ARE READING
My jsme dvojčata? (POZASTAVENO)
Fanfiction"Jste si velmi podobní". "Ne to není možné"