Battle Symphony

23| nějak to zvládneme

✧ Rune Johansen ✧

"Řekni mi, kam jdeš," zakňučela Aurora snad už po sto padesáté a Rune se samolibě usmál. Podíval se na ni v zrcadle, jak sedí naštvaně v tureckém sedu na jeho posteli a špulí naštvaně pusu. "Takhle moc ses snad nikdy nikam nechystal."

   Rune se otočil o tři sta šedesát stupňů, aby zhodnotil svůj outfit. Pak se zamračil a sundal si svetr, co měl na sobě. Šáhl po klasice - kožené bundě. "Nevím, jestli z toho něco bude, tak nemám potřebu ti o tom říkat," řekl nakonec.

   Ušklíbl se. Už dávno z toho něco bylo, ale to Aurora ještě nevěděla. 

   Tvář jeho sestry se rozsvítila štěstím. "Takže máš rande? Opravdu? Já si to myslela!"

   Rune se snažil skrývat svůj úsměv, jak naposledy kontroloval, jestli jeho košile není špinavá. Pak si přes ramena přehodil bundu a otočil se k Auroře. "No dobře, mám rande, ale-"

   V tu chvíli někdo zazvonil. Rune moc dobře věděl kdo, ale Aurora ne. Vystartovala z postele jen v té noční košili s teplými ponožkami, jako by ani nevěděla, jak vypadá a běžela otevřít. Rune se pro sebe zasmál, kdyby to nebyl Noah, možná by se ji snažil i zastavit, ať nedělá špatný dojem.

   Klidným krokem došel ke dveřím. Aurora už s překvapeným výrazem hledala, kde má nějaké kalhoty, jelikož si nejspíš uvědomila, co má na sobě, a přitom si nepřesávala pro sebe něco mumlat. Když si všimla, že se Rune konečně objevil, zastavila se. "Až se vrátíš, nejspíš tě zbiju za to, že jsi to přede mnou tajil," zamračila se na něj a dál pokračovala v hledání

   Rune se jen uchechtl a došel k Noahovi stojícímu v zádveří. Vypadal dokonale, jeho outfit byl podobný tomu Runeho, ale rozbíjel to dokonale padnoucí kabátek místo kožené bundy. Rune nevěděl, kam jdou, ale Noah mu řekl, ať se obleče alespoň trochu slušně.

   Zakřenil se. "Panebože, mám si místo té bundy jít obléct sako?" zeptal se.

   Noah se zasmál a  Runeho jeho úsměv hned naplnil radostí. "Nemusíš," zastavil ho. "Vypadáš úžasně."

  Rune si skousl spodní ret, jak se snažil udržet svůj úsměv. Otočil se na Auroru, které snad už stačil jen popcorn a měla by zábavu na celý večer, jak je zaujatě sledovala.

   Došel pak konečně úplně k Noahovi a políbil ho na tvář na přivítanou. Toť vše. Jestli Aurora čekala něco víc, měla smůlu.

   S Noahem spolu vlastně ještě nechodili. Ironie celého jejich vztahu byla, že i když už dělali spolu úplně jiné věci, řekli si, že na to půjdou od začátku a pomalu. Takže hezky jedno po druhém - teď na ně čekalo jejich první společné rande.

   Rune se už chtěl rozloučit s Aurorou, když v tom ho Noah obešel a došel k jeho sestře. Vypadal jako školák, který žádá rodiče svého doprovodu na ples, jestli má jejich povolení. Což bylo přesně to, co Noah dělal.

   "Mám tvé povolení vzít tvého bratra ven? Slibuju, že na něj budu dávat pozor a nebudeme dělat nic nekalého," zeptal se s přehnaně slušným hlasem. Aurora vyprskla smíchy.

   "Panebože. Klidně dělejte něco nekalého, ať taky trochu žije," odpověděla se smíchem.

   Rune protočil oči, popadl Noaha za ruku a se smíchem ho začal vléct pryč. Noah se ještě na Auroru otočil. "Jdeme do divadla. Nevím, jestli díky tomu začne žít."

   Rune tak poprvé uslyšel, co ho ten večer čeká. A i když by někdo řekl, jak nudné rande to je, pro Runeho to bylo naprosto ideální. Jakmile vytáhl Noaha z bytu, rozzářeně se na něj podíval. "Vážně? Na co jdeme? Na nějakou hru? Nebo koncert?"

   Noah se podíval na jejich propletené prsty. Rune si ani neuvědomil, že už ho nedrží jen za zápěstí, ale nevědomky ho chytil ta ruku. Noah se slabě usmál. "Že ti to ještě nedošlo. O tom koncertě si několikrát mluvil."

   V Runeho hlavě se v tu chvíli rozsvítila žárovka. "To si děláš srandu..."

   Měli jít na koncert Hanse Zimmera. Runeho oblíbeného skladatele, kvůli kterému se rozhodl, že by chtěl jednou hrát v orchestru filmové hudby. A to se mu vyplnilo.

   Nadšeně Noaha objal, až málem neudrželi rovnováhu. "Vždyť to muselo být drahý," zamumlal mu Rune do krku.

   "Ne, když máš známosti," zasmál se Noah.

   Rune mu v tu chvíli byl neskutečně vděčný. Pustil Noaha, ale znovu si s ním propletl prsty. A ujistil se, aby ho jen tak za večer nikdy nepustil.

✧

Po koncertě byl Rune jak malé dítě, div neskákal radostí. Byl to trochu kontrast vzhledem k jeho stále červeným očím od toho, když Zimmer zahrál Tennessee z jeho nejoblíbenějšího filmu, a tak se dal do breku.

   Už dávno byli venku z divadla, Noah doprovázel Runeho zase domů, ale tentokrát to vzali kolem řeky, což cestu značně prodloužilo. Runemu už začínala být lehce zima, ale vzhledem k jeho nadšení z koncertu to téměř nevnímal.

   "To bylo opravdu tak dokonalé," zopakoval Rune už po několikáté a Noah se usmál.

   "Jsem rád, že se ti to líbilo."

   Rune stiskl Noahovu dlaň. "Ani nevíš jak. Až to řeknu Auroře, bude mi závidět, jelikož pro ni žádný přítel nikdy nic takového neudělal a už vůbec ne na prvním rande."

   Noah se zastavil, na rtech mu pohrával lehký úsměv. "Přítel, jo?"

   Rune ho potáhl, aby se dali zase do chůze a teoreticky se na něj pověsil. "Jsi můj. Ať se ti to líbí nebo ne. Naprosto jsi mě získal."

   "Proti tomu nic nenamítám," pokrčil rameny Noah.

   Tentokrát byl Rune ten, kdo je zastavil. Otočil si Noaha k sobě a strčil ruce do kapes jeho kabátu. Už dávno byla tma, na cestu jim svítily jen pouliční lampy a světýlka, které osvěcovaly zábradlí nad řekou. Nikde ani noha.

   Rune nic neříkal, jen Noaha políbil. Dlouze, procítěně a vášnivě. Byla to jejich první pořádný polibek od středy, kdy se mezi nimi vše vyjasnilo, a Rune byl neskutečně rád, že to bylo na tak krásném místě po tak výjimečném zážitku.

   Noah uprostřed polibku obmotal ruce kolem Runeho pasu a přitáhl si ho ještě blíž. Rune se zachichotal. "Pamatuješ si, co jsi říkal na začátku? Čistě profesionální vztah, aby tě nic nerozptylovalo od soutěže?"

   "Zapomeň na to," zašeptal Noah pobaveně. "Tohle je mnohem lepší. Nějak to zvládneme."

   Rune se spokojeně usmál. Najednou mu v Noahově objetí ani nebyla zima.

✧

veselé vánoce vám všem!! šiřte lásku, mír a bts všem!! ou jé!