Battle Symphony

4| sliby nebo chyby?

✧ Noah Bloom ✧

Noah seděl v hromadě not ve svém malém bytě. Kolem něj se válely desítky papírů, jak se snažil najít tu dokonalou skladbu na soutěž. Pravda byla, že na soutěž měl dávno nacvičenou šíleně těžkou skladbu, což ale znamenalo i šílený klavírní doprovod - se kterým ovšem původně nepočítal. A to Runemu nechtěl udělat. Nechtěl ho odehnat, doufal, že s ním vydrží i do té mnohem důležitější soutěže.

Po půl hodině přehrabování všech not, kterých nabral na konzervatoři, a zpívání si jejich melodií, si už myslel, že to vzdá. Chyběla mu poslední hromádka, ale vůbec se mu do ní nechtělo. Stoupl si, že si zajde udělat kafe, když si všiml, jak z té hromady čouhá jedna konkrétní skladba od Chopina.

Zazpíval si kousek. Snažil se uvědomit, jak zní klavírní doprovod. A měl jasno.

Popadl noty a svůj telefon. Pro jistotu si tu píseň ještě pustil na Youtube, aby si byl jistý. Krásná, pomalá píseň, pouze pro housle a piano.

Radostí málem začal skákat. Za hodinu se měl setkat s Runem, aby mu dal informace o soutěži a co budou hrát. Už plánoval, jak by ho jinak zabavil, kdyby nic nenašel, jelikož měl samozřejmě na výběr skladby asi pět dní. On si to nechal na dvě hodiny před tím, než měl Rune přijít.

Tím pádem mu i došlo, že by si mohl uklidit. Jeho sedačka nebyla téměř vidět pod plátny a na posteli se válely dvoje housle a kytara. Po zemi byly rozházené kapesníky barevné od štětců.

Rychle se dal do uklízení. Pustil si tu skladbu od Chopina, kterou vybral, a začal ze země sbírat oblečení a špinavé barevné kapesníky. Plátna seřadil za dveře do koupelny a oba malířské stojany postavil k oknu. Schoval veškeré hudební nástroje a ustlal si postel. Pro jistotu utřel prach z jeho starého piana, kdyby si ho Rune chtěl vyzkoušet.

Sotva se stihl převléct do čistého trika, někdo zazvonil. Rune.

Cestou ke dveřím si ještě urovnal rozházené vlasy. Jenže v této chvíli mu už nebylo pomoci. Vypadal, jako by se právě probudil.

Naopak Rune vypadal jak z filmového plakátu. Vlasy dokonale upravené, úsměv na tváři, koženou bundu na sobě (to byly ty důležité faktory). A Noah v tu chvíli pochopil, co Jacob myslel tím, že je Rune hezčí, než celý orchestr dohromady. "Máš tady po tomhle rande nebo co?" rýpl si Noah.

Rune se na sebe podíval, jako by ani nevěděl, jak vypadá. "Vypadám na to?"

"Tak nějak," odpověděl Noah už zády k němu. Vydal se hlouběji do svého bytu. Ještě než se Rune stačil vyzout, místností se rozezněly tóny Noahovy nové soutěžní písně.

"To je ono? Co budeme hrát?" zeptal se Rune. Noah přikývl. "To nezní nějak těžce."

"Kdybys viděl, co jsem měl v plánu předtím, ani bys nepřekročil práh tohoto bytu," pousmál se Noah. Rune se zaposlouchal. Strčil si ruce do kapes, stál a tiše naslouchal. Za chvíli se začal pohupovat do rytmu.

Pak písnička skončila. "Máš noty?"

"Máš je na pianu," kývl Noah směrem k nástroji. Rune se v tu chvíli poprvé rozhlédl po jeho bytě.

"Tohle je tvůj byt? Není to spíš nějaký ateliér?" zeptal se, když s všim dvou malířských stojanů u okna.

Noah se uchechtl. "Téměř je, abych pravdu řekl."

"Takže jsi umělecký multitalent. Samozřejmě, že jsi," zamumlal Rune, ale Noah ho slyšel. Neodpovídal, jen se pro sebe usmál.

Začal v kuchyni chystat něco na pití, když si Rune přešel k pianu. Posadil se a začal prsty projíždět po klaviatuře, dokud nezahrál pár tónů. Ty ze za chvíli změnily se složitou melodii, až se Noah musel podívat, jestli to vůbec hraje on. Znělo to, jako by právě hráli nejméně dva lidi najednou.

Rune je sakra talentovaný, pomyslel si Noah.

Jakmile Noah položil sklenice s pitím na jeho provizorní stolek z dřevěných palet, dal se do vysvětlování.

"Ta soutěž je přibližně za šest týdnů, takže času dost, pokud se sejdeme tak dvakrát třikrát týdně. Je jednokolová, takže odehrajeme a máme pokoj."

"Ještě jsi říkal něco o nějaký větší soutěži, ne?" Rune se na stoličce otočil k němu.

Noah se ušklíbl. "O tom si promluvíme raději až po téhle, jo? Protože o ní nebudeš chtít určitě ani slyšet."

"Já to nechápu," zareagoval hned Rune. "Proč tě nikdo nechce doprovázet?"

"I když to říkám nerad, myslím, že to na vlastní kůži za chvíli poznáš. Jsem prostě strašný perfekcionista. Ale slibuju, že se budu snažit být milý."

Rune se na něj jen mlčky díval. Jako by se snažil pochopit, co tím Noah myslel. Ten si byl naopak jistý, že ze stresu a nedokonalostí během zkoušek určitě minimálně jednou vybouchne. To se mu prostě stávalo.

Rune si odkašlal a podíval se na noty před sebou. "Tohle vypadá docela lehce. Co budeš chtít hrát na tu důležitější soutěž?"

Noah se na něj podezíravě podíval. "Proč?"

Rune se usmál. "Jestli to bude něco hodně těžkýho, chtěl bych se na to už podívat."

"Ani náhodou," zareagoval hned Noah pobaveně. "Noty na další soutěž ti nedám, dokud nedokončíme tu první. Nechci, aby sis myslel, že mě na tu druhou soutěž musíš doprovázet, protože jsi teď něco slíbil a já ti mezitím začnu lézt na nervy."

Rune si povzdechl. "Tak řekneš mi alespoň něco o té důležité soutěži?"

Noah chvíli váhal, jestli by byl dobrý nápad mu o tom něco říct. Jenže proč zase ne, že ano. Proto mu řekl maximum, co věděl.

Jak výherce dostane možnost hrát s nejlepším orchestrem státu, což byl vždy Noahův sen. Řekl mu, jak to chodí s jednotlivými koly, že v každém musí mít jinou skladbu. Taky mu prozradil, jak by oba měli volné vstupy na všechny koncerty orchestru, kdyby s ním do toho šel. Vyprávěl to s takovou radostí, jelikož se nemohl dočkat. Byl připravený všechny rozdrtit svým uměním.

"Wow," vydechl nakonec Rune. "To zní dost důležitě."

"Je. Alespoň pro mě je."

Rune chápavě přikývl a na chvíli se zamyslel. "Dobře. Dávám ti měsíc. Jestli budeš opravdu tak nesnesitelný, jak tvrdíš, nebudu s tebou pokračovat. Ale jestli bude vše v pořádku, už mi dáš všechny noty od skladeb, co na té velké soutěži plánuješ hrát, jasný? Protože ti to ani za milion nemíním pokazit."

Noah měl v tu chvíli jasno. Slíbil si, že se bude snažit chovat co nejlépe, i když bude vystresovaný a bude mít špatné dny. Jestliže Rune byl tak připravený do toho jít s ním, přesně někoho takového potřeboval. Nemohl ho ztratit.

"Platí," odpověděl s jistotou.

✧✧✧