Battle Symphony

40| všichni se chovají jinak

✧ Noah Bloom ✧

"Ale postoupili jsme. Zlaté pásmo," usmál se Noah do telefonu, aby Masonovi řekl alespoň nějakou dobrou zprávu.

   "Ještě že tak. A jak je na tom Rune teď? Hádám, že jsi na něj vyjel, že? Že jsi mu to říkal a takový blbosti, znám tě-"

  "Vlastně jsme o tom ještě nemluvili," přerušil ho Noah. "Aurora trvala na tom, že bude spát u ní, když se to dozvěděla a celou cestu zpátky prospal, tak nebyla šance. Ale měl by každou chvíli přijít." Nikdo nevěděl o nemoci Runeho kromě Noaha a Aurory. A teď už i Masona. Noah se jednou prokecl, ale Rune to naštěstí vzal v pohodě.

   "Aha, takže na něj vyjedeš teprve? Chudák, kdyžtak mu řekni, že může přijít ke mně."

   Noah si odfrkl. "Proč předpokládáš, že na něj vyjdu?"

   Mason se zasmál. "Haló? Jsi to ty a od začátku jsi byl proti tomu. Známe svoje lidi."

   Noah přešel k oknu, aby mohl vidět, kdyby už Rune přicházel. Ale část ulice, kterou měl ve výhledu, byla naprosto prázdná. "No právě. Byl jsem proti tomu a bál se o jeho život víc, než on sám. Asi jsem tím jeho psychice zrovna nepomohl."

   "Wow, Rune tě fakt mění."

   Noah jeho poznámku ignoroval. "Nic mu říkat nebudu. Jen se ho zeptám, jestli chce pokračovat. Jestli ne, bude to naprostov pořádku. Jestli jo, tak nic namítat nebudu, je to jeho život a jeho volba."

   Mason se na chvíli odmlčel. Noah si už skoro myslel, že zavěsil. "Jste roztomilí. Vy dva. Přijdu si jak váš pyšný táta."

   Noah protočil očima zrovna ve chvíli, kdy se na příchodové cestě objevil Rune. Ještě že tak, jinak by se nejspíš vydal za Masonem. Odvrátil se od okna. "Okay, myslám, že to stačí. Rune je tady, tak musím končit."

   "No dobře. Uvidíme se na zkoušce," rozloučil se Mason a zavěsil. Noah odhodil telefon na postel a šel pootevřit dveře, aby mohl Rune sám vejít. Pak rychle ustlal postel, jinak by ho Rune zase napomenul, protože nesnášel neustlané postele.

   Zrovna hodil poslední malý polštář  na své místo, když se za Runem zabouchly dveře. Noah se urychleně narovnal, aby nešlo poznat, co dělal, a odvrátil se od postele.

   "Ahoj," pozdravil ho Rune s lehkým úsměve na rtech. Došel k Noahovi a vtiskl mu pusu na tvář.

   "Jak to je?" zeptal se místo odpovědi Noah. 

   Rune se rozvalil na pohovku. "Dobře, co by ne?"

   Noah váhavě přešel za ním a posadil se vedle něj. Rune se narovnal, natočil se k Noahovi a čekal. Noah se zamračil.

   "No dělej," pobídl ho Rune. "Dej mi přednášku se slovy, jak js to říkal a varoval mě."

    Noah si odfrkl. Proč to od něj všichni očekávali? Zavrtěl hlavou. "Nebudu ti nic vyčítat."

   Rune nakrčil obočí. "Vážně?"

   "Vážně. Došel jsem k závěru, že moje stresování se nad tvým životem, ti k tomu moc nepomohlo. Je to tvůj život. Takže jestli nebudeš chtít pokračovat, se mnou je to v pohodě. Chceš pokračovat? Taky se mnou v pohodě."