Battle Symphony

17| rodinný pokec

✧ Rune Johansen ✧

Rune přišel domů až na druhý den. Aurora seděla zabalená v dece v obýváku, koukala na Přátele (což znamenalo, že v televizi nedávali nic, co by měla ráda) a jedla snídani. Rune už jedl, Noah udělal vajíčka.

   Jeho sestra se na něj ani nepodívala, když přišel. "Čekala bych, že když tě sotva pustili z nemocnice, budeš doma dřív nebo alespoň dáš vědět, co děláš."

   Rune hodil svůj batoh na zem vedle sedačky. Aurora se zamračila, jelikož neměla ráda, když Rune povaloval věci jinde, než ve svém pokoji. "Promiň," řekl prostě.

   Aurora zvedla pohled od batohu k němu. "Vyspat jsi se mohl i tady a nezabírat místo Noahovi, víš? Beztak spal kvůli tobě na někde na gauči, ne?"

   Rune zavrtěl hlavou, rty stažené do úzké linky. Jeho sestra si ho přeměřila pohledem, pak odložila misku s nedojezenou ovesnou kaší a plně se k němu otočila. "Mluv. Pravdu. Tohle celý smrdí."

   Rune si odfrkl. "Prostě jsem přespal u Noaha, to je to tak divný?"

   "A kde jsi spal  ty a kde on?"

   "Na posteli. Oba. Má velkou postel a i tak, je to úplně normální, co mi tady zase naznačuješ?" Rune se na ni už dobrou chvíli nepodíva. Vyhýbal se jejímu pohledu jak kočka vodě.

   Aurora se tiše zasmála. "Jo. Takže ten cucflek na krku máš od Noahova polštáře nebo od nějakého týpka, co náhodou šel kolem tebe?"

   Rune se rychlostí blesku otočil na patě k zrcadlu, které Aurora měla vedle chodby a tvořilo osmdesát procent jejího Instagramu. A uviděl ho tam. Velký červený flek na jeho krku. Tiše si zanadával a otočil se zpátky na sestru.

   "Takže mluv," vyzvala ho. "Chci vědět všechno."

   "Nic mezi námi není," řekl pro začátek. Aurora se zasmála. "Ale fakt." Rune so posadil. "Když jsme byli v tom klubu, tančili jsme spolu a Noah mě pak políbil. Takže proto jsem chtěl po propuštění z nemocnice k němu, promluvit si, vše si vyjasnit. Jenže on nebyl doma a já usnul na chodbě, byl jsem úplně mimo."

   Aurora se znovu zamračila. "Proč jsi prostě nešel domů? Nebo nezavolal mi, ať to ještě otočím?"

   "Nevím," přiznal Rune. "Ale probudil jsem se u Noaha v posteli až večer. Tak jsme si promluvili. Vysvětlil mi, jak po konzervatoři neměl kvůli hudbě na sebe čas a omlouval se mi, jak mě využil k tomu, aby chvíli na všechno zapomněl. Nic víc, on ke mně nic necítí. já k němu... no to je jedno-"

   "Počkej, líbí se ti Noah?" vyjekla Aurora s velkým úsměvem.

   Rune si povzdechl. "Možná. Ale to je jedno, když on ke mně nic necítí, ne? Každopádně-"

   "Ale co ten cucflek? Ten jsi v nemocnici neměl, nemůže být z toho klubu."

   "Vydrž. Už se k tomu dostávám. Po tom, co mi Noah vysvětlil, jak se cítí blbě, že mě využil, aby zapomněl na stres, jsem ho hned využil já," řekl tiše. "Dlouho jsem mu neodpovídal, protože jsem přemýšlel. A teď mě neber doslovně, jen jsem v tu chvíli měl fakt takový myšlenkový pochody, tak jsem si řekl, že když už umírám, proč to nezkusit? Neužít si taky trochu?"

   Aurořin výraz zvážněl. "Rune-"

   "Neumírám, já vím," uklidnil ji, i když si sám nevěřil. "Jenže takhle jsem v tu chvíli přemýšlel. Přesunul jsem se blíž k němu a políbil jeho koutek úst s výmluvou, že mu chci pomoct zapomenout na vše bez toho, aby si myslel, že mě využívá. A i když chvíli furt něco namítal, dával jsem mu krátké polibky, dokud... víš co."

   "Spali jste spolu?!" zeptala se překvapeně Aurora. Rune se červenal všude možně.

   "Ne," odpověděl ihned. "Ne úplně. Jen jsme si... udělali navzájem dobře. Takže bych řekl něco jako kamarádi s výhodami, možná?"

   Aurora na něj překvapeně koukala. Rune se mezitím cítil naprosto blbě, když si včerejšek takhle zrekapituloval. To jak on využil Noaha. On byl lakomec, ne Noah.

   "A není to mezi vámi teď nějaký divný?" zeptala se Aurora.

   Rune zavrtěl hlavou. "Ne. Nebo jako nemyslím si, ráno jsme se probudili, posnídali jsme spolu, normálně si povídali a pak jsem šel domů."

   Viděl, jak se v jeho sestře mísilo několik emocí. Jenže to nejspíš nebyl ani zlomek toho, co se mísilo v něm samotným.

   "Opravdu jsi to udělal jen kvůli tomu, co ses dozvěděl?" pokračovala v otázkách.

   "První jo," přiznal Rune. "Ale jestli se to stane ještě někdy, nebude o kvůli tomu. Říkám, že se mi Noah líbí, tak jestli je tohle jediná cesta, jak k němu mít blíž, tak dobře," pokrčil rameny.

   Aurora se za ním posunula a objala ho. "Jestli Noah k tobě opravdu nic necítí, nepokračuj s tím. Později tě to bude bolet mnohem víc, než teď."

   Později možná budu mrtvý, pomyslel si Rune. Nahlas to ale neříkal. Místo toho si uchechtl. "Na začátku jsi beztak čekala, jak ti řeknu, že mám konečně kluka, co? A teď tady sedíš ze mě zklamaná."

   Dala u lehký pohlavek. "Nejsem z tebe zklamaná. Jen chci, abys byl opatrný."

   Rune na to nic neodpovídal. A tak Aurora úplně změnila téma. "Vzal sis prášky? A kdy máš jít k doktorovi?"

   Takhle to teď bude. Neustále kontrolování, jestli si vzal všechny prášky, kdy a kam má jít k jakému doktorovi. Už když v nemocnici dostával informace, kam všude ho objednali a má v průběhu zajít, ho rozbolela hlava.

   Natáhl se a vytáhl z batohu dva balíčky prášků, které v nemocnici dostal. Neotevřené.

   Aurora se na něj zamračila.

   "Co je? Myslíš, že jsem to mohl před Noahem jen tak vytáhnout a začít se dopovat prášky?"

   "Jo? Kdybys mu třeba řekl pravdu, víš? A na astma máš taky prášky, ani by mu to nepřišlo divný." 

   "Místo jednoho prášku bych si dával čtyři a ještě si stříkal inhalátorem, to by si určitě myslel, že jsem naprosto v pořádku, no," řekl otráveně. Aurora si povzdechla.

   "Dělej si, co chceš. Klidně spi s Noahem, i když tě to bude bolet, uvidíš. Ale myslím, že má právo o tobě tohle vědět. Nevidím důvod, proč bys to před ním tajil. Je to tvůj nejlepší kamarád, myslíš, že by se s tebou přestal bavit kvůli tomu, že máš nemocné srdce?"

   Rune si stoupl, připraven odejít. "Ne. Ale nepotřebuju, aby mě všichni litovali. Navíc by pak určitě trval na tom, že ho nemám doprovázat na té soutěži. Ale já chci."

   Auror nad ním jen protočila očima. "Však on se to beztak dřív nebo později nějak dozví. Takovou věc jen tak neutajíš."

   Rune se pousmál. "Ale můžu to zkusit."

✧