Battle Symphony

34| buď už zticha

✧ Noah Bloom ✧

Noah počkal, až se za Runem zavřely dveře, než spráskl ruce a usmál se na Brenta. "Jdu pro housle," oznámil a už se otočil, když ho Brentův hlas zastavil.

   "Víš, klidně můžeš říct Runemu, že se nemusí takhle předvádět. Myslím, že jsem už dostatečně pochopil, že jste ve vztahu," odfrkl si. "Taky jsem s ním chodil, vím, že takový není ve vztahu. Pusy na rozloučenou tak, to se mnou nikdy nedělal."

   Noah se uchechtl, než se otočil zpátky k Brentovi. Tohle bylo strašné, aby hrál s bývalým jeho přítele. Ale Brent se mýlil. Pusy na rozloučenou, to byl přesně Rune. "Rune se už dávno nepředvádí," odpověděl Noah. "Možná tě prostě jen nemiloval," pokrčil rameny.

   Tentokrát to byl Brent, kdo se uchechtl. Odvrátil pohled, a tak Noah došel ke klavíru a opřel se. "Hele, vím, že je ta soutěž pro tebe skoro tak důležitá jako pro mě, protože potřebuješ ty peníze. Takže co kdybychom tady nerozebírali náš vztah s Runem, hm? Stejně myslím, že ty jsi ve vašem vztahu zrovna nezazářil."

   Brent hned na začátku Noahovi řekl, že potřebuje ty peníze, jelikož skončil konzervatoř a chtěl se teď přestěhovat do New Yorku a tam dělat muziku, jenže neměl finance. Noahovi nešlo o peníze, ale o to místo v prestižním orchestru, co mohl získat.

   To taky způsobilo, že měli vztah sotva na pomezí přátelství. Potřebovali se navzájem, ale neměli se rádi. Nebo alespoň Noah neměl rád Brenta.

   Brent nejspíše uznal porážku, jelikož si začal rovnat noty. Vyhnul se očnímu kontaktu s Noahem. "Nešel sis pro housle?" zeptal se tlumeně.

   Noah by si tolik přál, aby na Brentově místě byl někdo jiný. Ale nebylo snad klavíristů, kteří by měli čas tolik cvičit a odvahu do takové soutěže jít. A stejně bylo první kolo už skoro za měsíc.

   Otočil se a šel si pro housle. Cítil na sobě celou dobu Brentův pohled, což ho trochu znepokojovalo. "Poslední otázka," ozval se znovu Brent. "Jak dlouho spolu jste?"

   Noah nakrčil obočí, jelikož ho Brent stejně neviděl. Proč se ptal? "Rok a jeden měsíc myslím? Proč?"

   "To je dlouho," uznal Brent. "Takže jste spolu začali chodit někdy v prosinci?"

   Noah se s tázavým pohledem na Brenta otočil. "Ano. Proč to potřebuješ vědět?"

   Brent pokrčil rameny. "Rune se hodně změnil. Nejsou to ani dva roky, co skončil konzervatoř a přijde mi úplně jiný. Dospělý."

   "No jo, už je mu dvacet jedna, wow," odpověděl Noah sarkasticky. Brent protočil očima a mlaskl.

   "Víš, jak to myslím. Ale sluší vám to spolu. Vypadáte šťastně."

   Noah přestal mezi notami hledat svůj part a ruce mu spadly podél těla. Znovu se na Brenta podíval a zasmál se. "To sis něčeho šlohl, nebo co? Co tak najednou?"

   Brent našpulil pusu, zatímco přemýšlel, co by měl na to říct. Nakonec ale jen zavrtěl hlavou a kývl k Noahovým notám. "Jdeme hrát? Je to tady moc vážný."

   Noah se podezíravě otočil zpátky ke svým houslím a vzal je. I s notami přešel tedy blíž k Brentovi a dal si noty na stojan. Brent ho úplně ignoroval, jelikož byl najednou až moc zaujatý notami. 

   Pak začali hrát. Noah cítil, že se mu s Brentem nehraje tak dobře, jako s Runem, ale i tak byl Brent jeden z nejlepších klavíristů, co ho kdy doprovázeli. Ať už se tempo zrychlovalo nebo zpomalovalo, jejich souhra byla úžasná a nikdy nikdo nebyl dopředu nebo dozadu.

  Sice to byla jen skladba to prvního kola, čekaly je těžší skladby, ale už i ty těžší si občas zkoušeli a i když to mělo k dokonalosti daleko, pořád začínali ve fázi, kdy už se to i dalo poslouchat.

   A Noah tiše nesnášel, že se mu zrovna s Brentem hraje tak dobře.

   Jakmile dohráli, Noah nasucho polkl. "To bylo dobrý. Moc dobrý."

   Brent se usmál.

   "Můžeme ještě jednou tu část, kde máš ty rychlé trioly? Tam mi přišlo, že jsi byl chvíli malinko pozadu, alejinak všechno dobré," navrhl Noah a natáhl ruku se smyčcem, aby Brentovi ukázal v jeho notách místo, které měl na mysli.

   "Jo, jasně," přikývl Brent a připravil si ruky na další hraní.

   "Pak pojedeme až do konce, jo? A mohli bychom se teď více soustředit na dynamiku," podotkl ještě Noah a Brent jen přikývl. Noah se znovu začl soustředit na noty před sebou.

   Tu skladbu zkusili pak ještě třikrát, než si dali přestávku, aby se podívali opět po nějakých písničkách do dalších kol. Prohrabovali se přímo písněmi od Chopina, když se Brent zastavil a pustil všechny noty.

   "Vlastně mám ještě jednu otázku."

   Noah kývl hlavou, aby pokračoval.

   "Proč tě Rune nedoprovází? A tentokrát neberu za odpověď, že prostě nemůže. Já vím, že je dostatečně dobrý na to, aby tě doprovázel. Vždyť je lepší hráč jako já."

   Noah se zastavil a podíval se na Branta. Ten vypadal, že nebude pokračovat v práci, dokud nedostane svou odpověď. Noah se první ušklíbl. "Proto jsi podváděl v té soutěži a vyspal se s profesorem?"

   Brent nakrčil obočí. "Samozřejmě. Jinak jsem proti Runemu neměl šanci. Ale věř mi, že toho lituju každým dnem. To ale neznamená, že se vyhneš odpovědi, takže?"

   "Nemůžu ti to říct," zavrtěl hlavou Noah. "Je na Runem, jestli to můžeš vědět nebo ne. Ale jeho důvody jsou vážné."

   Brent mlaskl a protočil očima. "To umírá nebo co?"

   Noah praštil notami na zem. Zatnul pěsti. "Buď už, prosím, zticha. Nevíš, o čem mluvíš."

   Brent podiveně zvedl obočí a dal ruce do obranné pozice "Dobře, klid, nechtěl jsem tě naštvat, vážně."

   "Tak už začni respektovat to, že se s tebou o Runem prostě bavit nebudu," odsekl Noah a dál se přehraboval notami. Cítil na sobě Brentův pohled, ale snažil se to nevnímat. Koukl se na hodinky. Už zbývala jen půl hodina,než se pro něj staví Rune, aby šli společně na zkoušku.

   Mlčky si stoupl, hodil noty na jednu hromadu a šel si sbalit housle. Uvolnil žíně na smyčci, sbalil si kalafunu a pavouka a opatrně sbalil i samotné tělo houslí. Když zrovna obal na housle zapínal, uslyšel za sebou odkašlání.

   "Tak já myslím, že pro dnešek půjdu," řekl Brent a začal si brát věci. "Příště bychom více zabrali na hraní, ne? Výběr písní jsme dneska zúžili docela dost."

   Noah přikývl, i když mu byl stále zády. "Jasně. Měj se pěkně, uvidíe se pozítří," zamumlal. Brent mlčky odešel.

   Už tomu bylo přes měsíc, co s Brentem cvičili, ale i tak Noaha neopouštěl ten nepříjemný pocit, když s ním byl v jedné místnosti. Neustále musel myslet na Runeho. On sám by se asi zbláznil, kdyby věděl, že Rune tráví tolik času s jeho bývalým.

   Noah míval zkoušky s Brentem pětkrát až šestkrát týdně, což znamenalo, že s Runem Noah trávil momentálně jen zkoušky a když tedy u něj spal, tak i večery a brzká rána. Neměli ale čas spolu něco podniknout, jelikož Noah se začínal točit jen kolem soutěže. Někdy se i přistihl, že neposlouchal, když mu Rune něco vyprávěl a místo toho přemýšlel nad tím, jak by s Brentem mohli vylepšit dynamiku.

   Pomalu se v Noahově hlavě začaly střídat myšlenky nad Runem za myšlenky s Brentem.